Česko si připomíná 25 let od návratu do MMF. Přínosy?

Členství ČR v Mezinárodním měnovém fondu pomohlo zemi především v začátcích ekonomické transformace po opětovném vstupu Československa do fondu v roce 1990. Země tehdy do roku 1994 vyčerpala půjčky za 40,3 miliardy korun podle současného kurzu. Vyplývá to z informací, které poskytlo ČTK ministerstvo financí. ČR si v těchto dnech připomíná 25. výročí opětovného vstupu do MMF a Světové banky.

„Hned od začátku našeho vstupu MMF podpořil probíhající změny v ekonomické sféře, a to jak příznivým hodnocením, tak poskytnutím půjčky ve formě překlenovacího úvěru, který se stal základem veškeré finanční pomoci od mezinárodních institucí i vlád vyspělých států,“ uvedlo ministerstvo.

Československo bylo zakládajícím členem MMF. V období 1954 až 1990 bylo jeho členství pozastaveno, ale hned po roce 1989 požádalo o jeho obnovení, ke kterému došlo 20. září 1990.

Každý členský stát MMF, kterých je v současnosti 184, má podíl a případně čerpá půjčky v měně fondu, tzv. SDR (Zvláštní práva čerpání). Aktuální kurz této „měny“ je 33,8 koruny. SDR tvoří hlavní rezervní aktivum MMF a odvozují se od průměrné hodnoty měn USA, Německa, Japonska, Francie a Velké Británie.

Podíl České republiky na hlasovacích právech v rámci Mezinárodního měnového fondu (MMF) v současnosti činí 0,43 procenta, což odpovídá kapitálu 33,9 miliardy korun. Z těchto peněz a z prostředků získaných doplňkovými zdroji (například na základě bilaterálních dohod MMF s členskými zeměmi) jsou financovány půjčky MMF.

V současnosti je podle oslovených analytiků již Česko v rámci MMF považováno za vyspělou zemi, která spíše pomáhá, než čerpá půjčky z MMF. „ČR se do poskytování finančních prostředků v rámci kvót zapojuje v souladu se svými závazky vyplývajícími z členství od roku 2000, kdy byla ze strany MMF pozitivně vyhodnocena externí stabilita země,“ uvedlo i ministerstvo.

ČR je také podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy první z postsocialistických zemí, která splatila svůj transformační dluh vůči MMF, a to v září 1994. „Druhé vlny rozsáhlejšího angažmá MMF ve východní Evropě, té související s propuknutím světové finanční krize vrcholící v letech 2008 a 2009, se ČR neúčastnila. Pomoc fondu tehdy mířila jen do Maďarska, Rumunska a Lotyšska,“ uvedl.

Výhodou členství pro Česko je podle hlavního analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška to, že jeho představitelé, kupříkladu guvernér ČNB, mají přístup do diskusních fór na nejvyšší úrovni. „Budoucnost MMF a Světové banky si představuji podobnou současnosti. Vždy se najdou země, které budou potřebovat pomoc. Nedávný případ Ukrajiny ukazuje, že do těžko řešitelných ekonomických problémů může spadnout i země v relativně bohaté Evropě,“ uvedl.

V rámci prevence krizí všechny členské země také MMF podléhají bilaterálnímu dohledu ze strany MMF, především pravidelným každoročním konzultacím. Kromě finanční pomoci poskytuje MMF poradenskou pomoc v různých oblastech. V případě ČR se uskutečnila rozsáhlá technická pomoc od odborníků MMF z oblastí statistiky, výzkumu, měnové politiky a fiskální politiky byla poskytována především v letech 1991-2006. Celkově se jednalo přibližně o 34 misí.

Specifickou formou pomoci bylo podle ministerstva provedení komplexní analýzy finančního sektoru v letech 2000 až 2001 a poté v roce 2011. První konzultace se Česká republika účastnila jako jedna z prvních transformujících se ekonomik. „Úspěšná realizace pak přispěla k bezproblémovému hodnocení připravenosti ČR na vstup do EU v oblasti jednotného trhu finančních služeb,“ uvedlo MF.

Čerpání prostředků od MMF:

Zdroj:MF