Čínské devizové rezervy klesly v srpnu o rekordních 93,9 miliardy dolarů (2,3 bilionu Kč) na 3,557 bilionu USD. Oznámila to dnes čínská centrální banka. Pokles byl důsledkem snahy Pekingu o stabilizaci kurzu domácí měny po její nečekané dvouprocentní devalvaci z 11. srpna.
Centrální banka vyšla srpnovou devalvací vstříc sílícímu tlaku trhu na pokles jüanu, jehož kurz srážela série slabých údajů z druhé největší ekonomiky světa. Nepříznivá reakce světových finančních trhů, které se začaly obávat vyvolání „měnové války“, ale Peking přiměla obnovit intervence na podporu měny, což si vyžádalo část devizových rezerv.
Dnešní statistické údaje ukázaly, že čínský zahraniční obchod v srpnu pokračoval v poklesu a snížil se vývoz i dovoz. Srpnová devalvace byla ale podle analytiků příliš nepatrná na to, aby měla na obchodní bilanci nějaký vliv, uvedla agentura AP.
Čínské devizové rezervy i po poklesu o necelá tři procenta zůstávají zdaleka největší na světě. Čína nahromadila své obří rezervy během minulých dvou desetiletí, kdy její ekonomika díky investicím a vývozu prudce rostla. Peking tehdy sledoval politiku podpory exportu a centrální banka nakupovala cizí měny, aby zabránila kurzu jüanu ve zhodnocování, který by poškodil vývozce.
Nyní se Čína snaží nasměrovat ekonomiku k pomalejšímu růstu, založenému více na domácí spotřebě, což ale přispívá ke zpomalení hospodářského růstu. Čínská ekonomika loni stoupla o 7,3 procenta, tedy nejpomalejším růstovým tempem za 24 let, a letos se vesměs čeká pokles růstu pod oficiální cíl sedm procent.
