Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v únoru 2020 cenová hladina meziročně o 3,7 %. Inflace se tak oproti lednu lehce zvýšila a setrvala nad horní hranicí tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v únoru meziročně zvýšily o 3,6 %.
Únorový meziroční růst spotřebitelských cen byl o 0,2 procentního bodu vyšší, než předpovídala poslední prognóza ČNB. Na této odchylce se největší měrou podílela jádrová inflace, která pokračovala ve svém zvyšování. Ceny potravin poněkud korigovaly svůj lednový nárůst, v meziročním vyjádření se však i v únoru nacházely nad prognózou. Naopak regulované ceny a ceny pohonných hmot v únoru meziročně rostly ve srovnání s prognózou o něco pomaleji. Nižší oproti prognóze byly též primární dopady změn nepřímých daní, když prozatím nedošlo k očekávanému nárůstu cen cigaret z titulu lednového zvýšení spotřebních daní na tabák.
Zveřejněná data jsou kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB. Ta pro prvních několik měsíců letošního roku očekává pohyb inflace zřetelně nad horní hranicí tolerančního pásma cíle. Důvodem jsou především cenové dopady změn nepřímých daní v prostředí přetrvávajících domácích inflačních tlaků. Tyto fundamentální tlaky však budou dle stávající prognózy postupně oslabovat zejména v návaznosti na zvolňující dynamiku mezd v podmínkách zpomaleného růstu české ekonomiky. Protiinflačně bude působit také dočasný pokles dovozních cen, zvolnění růstu regulovaných cen a posléze i cen potravin. Pokles inflace však bude brzděn předpokládanými cenovými dopady změn nepřímých daní. Inflace tak po většinu letošního roku setrvá nad horní hranicí tolerančního pásma a do blízkosti 2% inflačního cíle se dle stávající prognózy sníží až na začátku příštího roku. K návratu inflace k cíli bude přispívat zpřísnění měnových podmínek v úrokové i kurzové složce ze začátku letošního roku a stále pevně ukotvená inflační očekávání.
Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB
