AKTUALIZOVÁNO – Pokud Čína zásadně nezkrotí své zadlužení, hrozí jí další zhoršení ratingu. Strukturální reformy ke zlepšení situace stačit nebudou. Podle agentury Reuters to dnes uvedli představitelé mezinárodní ratingové agentury Moody‘s. Agentura ve středu zhoršila úvěrová hodnocení Číny o jeden stupeň na A1 a svůj krok vysvětlila předpokládaným zpomalováním hospodářského růstu a pokračujícím růstem dluhu, což obojí podkope finanční pozici druhé největší ekonomiky světa.
Čína tento krok ostře kritizovala. Hodnocení podle ní vychází z nevhodné metodologie, potíže ekonomiky zveličuje a reformní snahy vlády podceňuje.
Moody‘s sice věří, že čínské reformy mohou nárůst zadlužení zpomalit, ale dluh nijak podstatně nesníží. V internetovém přenosu, který agentura Reuters monitorovala, to uvedla představitelka agentury Marie Dironová. Překoná-li růst zadlužení limity agentury Moody‘s, stupeň A1 Číně dlouho nevydrží, doplnil viceprezident úvěrové strategie agentury Li Siou-ťün. K výši dluhu a termínu dalšího hodnocení se však blíže nevyjádřil.
Moody‘s předpokládá, že růst čínské ekonomiky se v nadcházejících letech zpomalí na asi pět procent z 6,7 procenta v loňském roce. Podle Pekingu má letos činit 6,5 procenta.
Čínský dluh nyní představuje zhruba 300 procent hrubého domácího produktu země, ale odborníky neděsí ani tak jeho absolutní výše, jako rychlost jeho růstu. Podle švýcarské banky USB se státní dluh v loňském roce zvýšil na podíl 68 procent na hrubém domácím produktu ze 62 procent v roce 2015. Přitom zadlužení podnikového sektoru v tomto období stouplo ze 153 na 164 procenta HDP.
Mezi ekonomy se rozmáhá názor, že Čína bude potřebovat masivní finanční pomoc. Banka pro mezinárodní platby (BIS) už vloni v září varovala, že kvůli nepřiměřenému růstu dluhů může země do tří let spadnout do finanční krize.
Snížení ratingu je nicméně spíš symbolické, protože Čína má relativně nízký zahraniční dluh. Její hospodářství ovlivňují spíš domácí faktory, řada firem se těší vyšším ratingům čínských agentur, než jaké by získaly na Západě. Jde tedy spíš o vyjádření obavy, zda je Čína ochotna a schopna zvládnout rizika, aniž by způsobila finanční šok nebo utlumila hospodářský růst, píše agentura Reuters.
