Dolar zahajuje týden slabší v dolarovém indexu i proti euru. Společná měna sílí nad 1,1880 EURUSD. Měny regionu jsou v zisku. Koruna posiluje pod 25,50 za euro.

Shrnutí: Vládní opatření od 1.3.2021 a jejich dopady na zaměstnavatele

S účinností od 1.3.2021 vstoupila v účinnost řada nových mimořádných opatření v boji proti nemoci COVID-19, která mají mnohé přímé i nepřímé dopady na zaměstnavatele. Shrnutí nejvýznamnějších změn a povinností přinášíme níže.

Zajištění ochranných prostředků

Nejvýznamnější povinností, kterou nová opatření přinášejí, je povinnost zaměstnavatele vybavit zaměstnance ochrannými prostředky dýchacích cest v dostatečném počtu na každou pracovní směnu. Zaměstnavatel by měl zajišťovat také řádnou likvidaci těchto ochranných prostředků.

Typ vyžadovaného ochranného prostředku záleží na typu pracoviště, kde zaměstnanec pracuje.

Respirátor nebo obdobný prostředek s filtrační účinností alespoň 94 % dle příslušných norem (vždy bez výdechového ventilu), a to např. FFP2 či KN 95, je povinen zaměstnavatel zajistit pro práce:

  1. ve vnitřních prostorech staveb, které slouží jako prodejna, provozovna služeb, zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb nebo mezinárodní letiště;
  2. v prostředcích veřejné dopravy;
  3. na nástupišti, v přístřešku a čekárně veřejné dopravy;
  4. v motorových vozidlech (nenachází-li se tam jen jedna osoba).

Na ostatních pracovištích (např. v kancelářích) je zaměstnavatel povinen zajistit alespoň zdravotnickou roušku, není již možné používat improvizované ochranné prostředky (šátek, šitou látkovou roušku apod.).

Povinnost používat ochranu dýchacích cest při výkonu práce neplatí zejména v případech, kdy:

  1. zaměstnanec v době výkonu práce na pracovišti vykonává tuto činnost na jednom místě bez přítomnosti jiné osoby (samostatná kancelář) – nově již nestačí, že má zaměstnanec stálé místo a odstup 2m od dalších osob;
  2. zaměstnanec vykonává práci zařazenou do kategorie třetí nebo čtvrté pro rizikový faktor pracovních podmínek zátěž teplem, resp. vykonává práci, u které lze takové zařazení předpokládat;
  3. zaměstnanec při práci nepřichází do fyzického kontaktu s jinými osobami, např. při práci z domova;
  4. další výjimky pro specifické činnosti a profese (herci, moderátoři, učitelé apod.).

Pokud zaměstnavatel nebude schopen zajistit zaměstnanci vyžadovanou ochranu dýchacích cest, neměl by připustit výkon práce takového zaměstnance a bude se tedy jednat o překážku v práci na straně zaměstnavatele (s právem na náhradu mzdy či platu). Výše uvedené samozřejmě nebrání tomu, aby zaměstnanec použil vlastní ochranný prostředek, pokud jej má k dispozici a splňuje-li požadované podmínky (což by měl zaměstnavatel ověřit), pokud s tím budou souhlasit zaměstnanec i zaměstnavatel.

Dle vyjádření MZČR se v případě ochranných prostředků dýchacích cest nejedná o OOPP a tedy není důvod poskytovat bezpečnostní přestávky.

Celé znění Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví k nošení ochranných prostředků dýchacích cest od 1. března je k dispozici zde.

Cesty za účelem zaměstnání, práce z domova

Zaměstnavatelům je i nadále nařízeno využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě trvalého pobytu nebo bydliště. V tomto směru nedochází k rámci nových opatření k žádným změnám.

Nová omezení ovšem přicházejí v souvislosti s omezením pohybu osob mezi okresy (resp. přes hranice Prahy). Pokud je pro zaměstnance nezbytné cestovat za výkonem práce mimo okres jeho bydliště, je zaměstnanec v případě kontroly ze strany PČR povinen prokázat důvodnost této cesty potvrzením zaměstnavatele, pracovní smlouvou či jiným dokladem.

Vláda vydala přílohou tohoto mimořádného opatření také vzor příslušného potvrzení, tento ovšem není podle našeho názoru závazný (lze využít i vlastní potvrzení, pokud obsahuje požadované údaje, tj. zejména místo bydliště a místo pracoviště). V rámci potvrzení není nutné zdůvodňovat samotný účel cesty (tj. uvádět, proč zaměstnanec v daný den jede na pracoviště).

Potvrzení pro zaměstnance lze podle našeho názoru vydat i elektronicky, když i elektronické potvrzení obsahující elektronický podpis opravného zástupce zaměstnavatele (postačuje i prostý elektronický podpis) naplňuje vládním nařízením stanovený požadavek písemné formy. Samozřejmě je podstatné, aby zaměstnanec byl schopen takové potvrzení při kontrole předložit (např. na mobilním telefonu).

Celé znění Krizové opatření o omezení volného pohybu s účinností od 1. do 21. března je k dispozici zde.

 Pracovnělékařské prohlídky

S účinností od 27.2.2021 lze opět nahradit vstupní pracovnělékařskou prohlídku čestným prohlášením zaměstnance, a to pro práce v kategorii první a druhé nerizikové. Pro zaměstnance, kteří mají pracovat v kategorii druhé rizikové, třetí a čtvrté je provedení vstupní pracovnělékařské prohlídky před začátkem výkonu práce i nadále povinné. Čestné prohlášení zaměstnance bude účinné do 90 dnů po skončení nouzového stavu, poté je nutné podstoupit prohlídku.

Po dobu nouzového stavu také není nutné zajištovat provádění periodických prohlídek a prodlužuje se účinnost posudků, jejichž platnost skončí za nouzového stavu (zejm. uplynutím „periody“ předchozího posudku). V případě posudků se závěrem o zdravotní způsobilosti zaměstnance se jejich účinnost prodlužuje na 90 dnů po dni skončení nouzového stavu, v případě závěru o zdravotní způsobilosti s podmínkou na 30 dní po skončení nouzového stavu.

Samozřejmě v případě, že má zaměstnavatel důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti k práci, může zaměstnance stále vyslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, aby byla případná zdravotní (ne)způsobilost zaměstnance k práci potvrzena. Stále totiž platí povinnost zaměstnavatele nepřipustit výkon práce, pro který by zaměstnanec nebyl zdravotně způsobilý.

Čestným prohlášením lze nahradit také zdravotní průkaz pro výkon epidemiologicky závažných činností, které taktéž platí po dobu 90 dnů od skončení aktuálně vyhlášeného nouzového stavu.

Celé znění Krizové opatření o pracovnělékařských prohlídkách je k dispozici zde.

Testování zaměstnanců

Nová opatření zatím nezavedla povinné testování zaměstnanců za účelem možnosti výkonu práce na pracovišti, byť takové povinné testování patrně začne platit u velkých zaměstnavatelů s minimálně 250 zaměstnanci v nejbližších dnech. V případě dobrovolného testování organizovaného zaměstnavatelem zatím nelze stanovit jako podmínku výkonu práce předložení negativního COVID-19 testu. Pokud bude testování stanoveno jako povinné i pro zaměstnance, avšak ten odmítne se testu podřídit, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance (zaměstnavatel bude povinen neumožnit takovému zaměstnanci výkon práce); vše ale bude záviset na znění příslušného opatření.

Zaměstnanci a zaměstnavatelé samozřejmě mohou k testování využívat stávající systém antigenního testování obyvatel hrazený z veřejného zdravotního pojištění, pokud dochází k opakování testu každé 3 pracovní dny.

Současně byla schválena možnost samotestování zaměstnanců, která by měla být taktéž hrazena z veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím příspěvků zdravotních pojišťoven.

Zaměstnavatel tak může zaměstnancům (i spolupracujícím OSVČ) zakoupit schválené samoodběrové testy a poté vystavit přehled zaměstnanců (OSVČ), kteří v daný měsíc absolvovali sebetestování pro zdravotní pojišťovnu. Zdravotní pojišťovna poskytne příspěvek ve výši skutečně uplatněných nákladů na pořízení samoodběrového testu, maximálně však 240,- Kč (4 x 60 Kč) za měsíc.

Více informací ohledně samotestování k dispozici na https://www.komora.cz/testovani-na-koronavirus-ve-firmach/

 

Autoři: JUDr. Jaroslav Škubal, partner PRK Partners se specializací na pracovní právo, a Mgr. Daniel Vejsada, advokát PRK Partners se zaměřením na pracovní právo.

Newsletter