Prezident Miloš Zeman vyzval ke sjednocené ozbrojené akci proti teroristům. Vedena by měla být na mezinárodní úrovni pod Radou bezpečnosti OSN a své síly by měli vyslat pokud možno všichni stálí členové rady. Zaměřit by se měla na výcvikové tábory teroristů s využitím moderních technologií. Islámský stát je podle Zemana úhlavním nepřítelem dneška. Český prezident to řekl na pražské konferenci k výročí osvobození nacistického tábora v Osvětimi.
Proti mezinárodnímu terorismu je podle Zemana musí bojovat výš než na úrovni národních států a demonstrací. Islámský stát má stejnou povahu jako nacistické Německo počátkem 30. let a hrozí superholokaust se stovkami milionů mrtvých, prohlásil.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Zemanův návrh reagoval slovy, že pokud se do akcí proti islamistům výrazně nezapojí i muslimské a arabské státy, vojenská akce nebude z dlouhodobého hlediska stabilní. „Západ za ně (muslimské státy) nemůže věčně tahat horké kaštany z ohně,“ řekl premiér před odletem do Osvětimi. Připomněl dřívější vojenské zásahy západních států v Iráku a Afghánistánu, které ke stabilitě v regionu nevedly.
Mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu už funguje, připomněl Sobotka. Česko se do ní zapojilo dodáním munice pro Kurdy, dodal ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) Zemanovu postoji rozumí. „Pokud jsou vyčerpány všechny mírové prostředky k vyřešení konfliktu, nezbývá než cesta i jiných prostředků. Zločincům a teroristům je třeba říct jasné ne,“ uvedl.
Zeman varoval také před selháním elit, vybíjením si frustrace na menšinách a politikou ústupků podobně jako se evropské země zachovaly k Německu před druhou světovou válkou. Bude ale podle něj třeba ještě řady teroristických útoků, než si veřejnost uvědomí, že se s teroristy nevyjednává, ale bojuje.
„Holokaust začíná první lavičkou v parku, na kterou si nesmí sednout Žid. A plynová komora je teprve dovršením, nikoli začátkem tohoto holokaustu,“ uvedl na pražské konferenci Zeman. „A my se musíme ptát, zda je možná, dokonce v ještě větších rozměrech, recidiva, která tentokrát nezahrne šest milionů Židů, ale zahrne příslušníky celé řady vyznání, ateisty a dokonce i muslimy,“ zdůraznil.
Stálými členy Rady bezpečnosti OSN je USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína. K podobnému spojenectví dnes na konferenci vyzval i prezident Evropského židovského kongresu Moše Kantor. Spojené státy, Velká Británie, Francie a Rusko by se měly podle něj chopit přední role v boji s radikálním islámem, neonacismem či antisemitismem, podobně jako při osvobozování koncentračních táborů.
Podle historika Jiřího Kociana z Ústavu pro soudobé dějiny srovnávat Islámský stát s povahou nacistického Německa počátkem 30. let zcela nelze. Nebezpečí a principy jsou sice podobné, jde však o jiný dobový kontext a jiné mezinárodní souvislosti. Otázka nástupu nacismu byla podle Kociana v první fázi evropská a problém Islámského státu má globálnější rozměr. Jiným prvkem je i islám. „Islám je víra, která funguje několik stovek let. Nacistické Německo byl nástup nové rasové ideologie v průběhu několika desetiletí,“ řekl ČTK Kocian.
Islámský stát je sunnitská radikálně-islamistická organizace, která vznikla z irácké odnože Al-Káidy. Svůj vlastní stát chce ustavit na severu Sýrie a Iráku. Nyní ovládá území o rozloze přes 30.000 km2 (zhruba jako Belgie), pod kontrolou má asi třetinu Sýrie a více než čtvrtinu Iráku. Podle loňské zprávy OSN se IS dopouští systematických porušení mezinárodního práva, popravuje civilisty, páchá sexuální útoky, provádí únosy a cílené útoky na politické i náboženské vůdce a zabíjí děti. Jeho postup se od loňského srpna nepříliš úspěšně snaží zastavit koalice zemí v čele s USA leteckými údery.
