Předzvěst další světové krize?

Tváří v tvář recesi, deset let trvající vysoké inflaci a fiskální krizi vyšlo na protest proti korupci a špatnému hospodaření své vlády do ulic v minulém měsíci takřka jeden milion Brazilců. V Číně dochází k ekonomickému zpomalení s tím, jak ceny tamních nemovitostí padají. Ruští patrioti mezitím hojně konvertují své úspory z rublu do dolaru.

Rostoucí nouze největších světových rozvojových trhů je následována jejich menšími vrstevníky. Některé země v subsaharské Africe jsou sužovány klesajícími příjmy a rostoucími dluhy. Dokonce i ropou poháněné takzvané „petronomiky“ v zálivu, zasaženy poklesem cen ropy, zaznamenávají pomalejší růst.

Ačkoliv tyto projevy úzkosti pocházejí z různých zdrojů, jeden negativní trend je patrný napříč téměř všemi rozvojovými trhy. Příliv globálního kapitálu, jenž proudil do těchto ekonomik v posledních šesti letech, ve většině zemí zpomaluje. Velká část těchto zdrojů nachází domov zpět ve vyspělých ekonomikách.

Na agregované bázi, 15 největších rozvojových ekonomik zažilo největší odliv kapitálu ve druhé polovině loňského roku, zatímco na ně negativně působil silný americký dolar a investoři začali být nervózní z představy zpřísnění měnové politiky v USA. V tu samou chvíli, propad cen komodit negativně působil na tempo růstu HDP v rozvojovém světě.

Tyto trendy, podle analytiků, signalizují potenciálně se blížící dluhovou krizi. Důležité je, že strasti způsobené únikem kapitálu z rozvojových trhů jsou cítit napříč celou globální ekonomikou. „Některé části světa jsou skutečně zranitelné“ říká Maarten-Jan Bakkum, analytik ING Investment Managementu. „Země jako jsou Brazílie, Rusko, Kolumbie a Malajsie, které spoléhají především na vývoz komodit, budou trpět dvojnásob. Vysoce zadlužené země, jako jsou Thajsko, Čína a Turecko také vypadají zranitelně“.

Podle mnohých analytiků, by současný exodus kapitálu mohl předznamenat zásadní fundamentální změny. Ačkoliv propad rozvojových trhů z poloviny minulého roku, vyvolaný signalizací konce QE a možného zvyšování sazeb Federálního rezervního systému, způsobil otřesy na finančních trzích, skutečný fundamentální dopad na rozvojové ekonomiky byl pouze přechodný.

Tentokrát však věci vypadají vážně. Mezinárodní měnový fond tento týden řekl, že očekává pokles celkových devizových rezerv držených rozvojovými trhy (klíčový ukazatel kapitálových toků) na 4 procenta z 4,5 procent. Základem této prognózy je dosažení konce takzvaného komoditního supercyklu a příchod nízkých cen ropy. Tržní podmínky, jež panovaly v posledních 15 letech, přestávají fungovat“ říká Paul Hodges, šéf poradenské firmy Echem.

I přes notnou dávku negativity v posledních týdnech měsících lze najít rozvojové ekonomiky, od nich je očekáváno vyšší tempo růstu, než tomu bylo v posledních letech. Jednou z nich je Indie, která disponuje proreformní vládou a mimo jiné taktéž těží z klesajících cen energií, které napomáhají vylepšit bilanci tamního běžného účtu. Indonésie a Mexiko lákají investice z podobných důvodů. 

Ať tak či onak, nebezpečím pro rozvojové trhy je, že odliv kapitálu naroste do takové míry, že se stane neudržitelným. Může tak vyvolat dlouho trvající recesi napříč těmito zeměmi, potenciálně se šířící napříč celou globální ekonomikou. Zda se něco takového stane realitou není v tuto chvíli jasné, nicméně šance se zvyšují každým dnem.

Newsletter