Koruna se po ranním posílení pod hranici 27 korun za euro nadále drží na silných hodnotách. Silná zůstává koruna i vůči dolaru, když se dnes posunula pod 23 USDCZK.

Přehledně: Jak šel čas s devizovými intervencemi ČNB

Bankovní rada ČNB rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, guvernérem banky byl tehdy Miroslav Singer. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002. Cílem banky bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 Kč/EUR.

Důvodem kroku, který bankovní rada zvažovala již dříve, byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby. Banka zároveň pomohla exportně orientovaným firmám, které se staly pro zahraničí levnější, a tedy konkurenceschopnější.

Zásah ČNB vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Prezident Miloš Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly na zvýšení cen dováženého zboží.

Naopak premiér Bohuslav Sobotka se centrální banky zastal. „ČNB má plné právo, aby intervenovala, abychom dělali vlastní měnovou politiku,“ řekl v dubnu 2015. Banku podpořil už v listopadu 2013 Sobotkův předchůdce Jiří Rusnok, který se v roce 2014 stal členem bankovní rady a od loňského července je guvernérem ČNB.

Svého cíle, tedy udržení požadovaného kurzu koruny, dosahovala ČNB prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč/EUR nechávala ČNB kurz pohybovat podle nabídky a poptávky. Rekordní intervence připadly na letošní leden, kdy banka na devizovém trhu utratila asi 391 miliard korun za nákup eur. Šlo o nejvyšší měsíční objem od zahájení intervencí. Od té doby do konce ledna ČNB intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Intervence pokračovaly i v únoru a březnu.

Loni v dubnu tehdejší guvernér Singer pro Hospodářské noviny uvedl, že banka měla korunu oslabit dříve a razantněji než v listopadu 2013. „Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji,“ řekl. Ve svém blogu v červnu napsal, že intervence podpořily růst ekonomiky.

Singera ve vedení ČNB vystřídal loni v červenci Rusnok, který je dlouholetým spojencem Zemana. Své jmenování do čela bankovní instituce uhájil i přes rozporné názory obou představitelů na politiku kurzového závazku. „Jistě máme jiný názor na použití tohoto nástroje, ale vždy jsem říkal, že byl použit za specifických okolností a že jde o dočasný nástroj,“ řekl po nástupu do funkce Rusnok.

Asociace exportérů koncem března uvedla, že intervence přinesly exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 147 miliard korun.

Představitelé ČNB zpočátku hovořili o tom, že intervenční režim nechají nejméně do počátku roku 2015, později se ale termín několikrát posunul. Koncem letošního března Rusnok řekl, že konec režimu intervencí může nastat kdykoliv po konci takzvaného tvrdého závazku, tedy od dubna. Dnes rada intervence ukončila.

Newsletter