Průměrná sazba hypoték – ukazatel Fincentrum Hypoindex – v červenci nepatrně stoupla, když vykázala úroveň 1,88 procenta. V červnu to bylo 1,87 procenta. Jedná se o její první nárůst od října 2015. Tlaky na citelnější růst sazeb jsou však i nadále slabé. Pravděpodobnější je další pokles sazeb.
Klíčovým důvodem očekávaného dalšího poklesu sazby je měnová politika Evropské centrální banky (ECB), která do značné míry určuje i měnovou politiku České národní banky. ECB pokračuje ve svém programu kvantitativního uvolňování, kterým extrémně uvolňuje měnové podmínky napříč eurozónou. Stlačuje tedy i sazby u dlouhodobých úvěrů typu hypoték.
Další rozvolnění měnových podmínek v eurozóně přitom může přijít už v září, zejména kvůli brexitu. To zvýší pravděpodobnost odsunutí termínu ukončení intervenčního režimu ČNB. Jinými slovy, v současné době existují mnohem silnější tlaky na další snižování sazeb než na jejich zvyšování.
Růst sazeb nastal v červenci i před rokem. Letošní červenec se však vymyká neobvykle silným meziměsíčním propadem jak v objemu, tak počtu poskytnutých hypoték. Dost možná, že Češi i z důvodu možných negativních dopadů brexitu, před kterými média široce varovala, odsunuli rozhodnutí o pořízení hypotéky na poprázdninové období. Ani silný červencový pokles však neznamená změnu trendu. Doba extrémně výhodných hypoték v ČR nekončí.
Konec rekordů? O prázdninách zájem o #hypotéka rapidně klesl – Roklen24.cz https://t.co/u69OQtQlKK @roklen24 pic.twitter.com/1Apexe9LDa
— Roklen24.cz (@roklen24) 17. srpna 2016
Poptávku po hypotékách příliš nezchladí ani opatření ČNB, které od října letošního roku povede k výraznému poskytování tzv. stoprocentních hypoték. Hypoték, které pokrývají celou hodnotu nemovitosti, tuzemské banky poskytují jednotky procent, takže jejich omezení trh jako celek nepoznamená. Výraznější růst sazeb nezpůsobí ani uvedení nového zákona o spotřebitelském úvěru do praxe. Banky mohou pokrýt zvýšené náklady spjaté s novým zákonem z jiných svých aktivit, než je právě poskytování hypoték, které je pro ně poměrně lukrativním byznysem, typickým svým celkem ostrým konkurenčním bojem.
Lidé by však měli přistupovat k pořizování nemovitosti s rostoucí obezřetností, navzdory nízkým sazbám. Růst cen nájmů totiž zaostává za růstem cen nemovitostí. Pokud by takový trend pokračoval, a „nůžky“ mezi cenou nemovitostí a nájmy se dále rozevíraly, jde o signál jistého přehřátí na nemovitostním trhu. Lidé, kteří si pořizují byt takzvaně „na investici“, si při tomto vývoji mohou v určitém okamžiku v kritické míře uvědomit, že investice do bydlení prostě není výhodná – z důvodu nízké návratnosti dané právě relativně nízkými nájmy. To by způsobilo ochlazení nemovitostního trhu, případně dokonce splasknutí bubliny, i třeba při nadále velmi nízkých, ba rekordně nízkých úrokových sazbách.