Ceny akcií, krypta, nemovitostí a podobných druhů aktiv nesoucích punc majetku nepřetržitě rostou v podstatě od konce poslední finanční krize. Tištění peněz, které růst cen pohání, se stalo univerzálním lékem na neduhy s ní spojené. Po roce 2009 vznikl termín „helikoptérové peníze“, hyperbola označující rozdávání finančních prostředků plošným způsobem, bez zásluh a rozdílů. Měla to být univerzální léčebná kúra na všechny finanční problémy, které se v budoucnosti objeví. Zdálo se, že jsme konečně vyřešili jeden velký problém visící nad kapitalistickým systémem a vracející se s železnou pravidelností, totiž spekulativní bublinu způsobující finanční krize.
Tištění peněz probíhalo zpočátku velmi obezřetně. Peníze se emitovaly formou kvantitativního uvolňování, ale pouze uvnitř bankovního systému. Do reálné ekonomiky se peníze dostávaly přes emisi úvěrů, které byly neobyčejně levné, ale stále to byly pouze půjčky, které měly konečnou dobu splatnosti. Levné hypotéky začaly zvedat ceny nemovitostí. Jestli se o něčem dá hovořit jako o generační příležitosti, byla to fixní hypotéka za velmi nízká procenta, která je dnes již minulostí a následný nákup nemovitosti. Rostly též ceny akcií a na cestu vzhůru ze svých minim na úrovni 300 USD za trojskou unci se vydalo zlato. Finanční aktiva rostla mimo jiné proto, že se stalo běžným získat krátkodobé financování na jakoukoliv obchodně spekulativní strategii. Trh se „zalil“ krátkodobým kapitálem, který umožnil proliferaci tradingu a krátkodobého investování umožněného taktéž mobilními technologiemi. Toto všechno podporovalo stabilní vzlínání cen aktiv.
Kovidové období znamenalo pro levné peníze v herní terminologii „upgrade na vyšší level“. To, čeho se měnové a fiskální autority neodvážily v předchozím období, se stalo nyní realitou. Šeky a dotace se snášely na občany všech zemí světa nepřetržitě po dobu tří let. Helikopterové peníze jsou kvalitativně odlišným stimulem než levný úvěr a toto období se stalo obrovským ekonomicko-behaviorálním experimentem s velmi rozpačitým výsledkem. Retailoví investoři změnili akciový trh na obrovské globální kasino, které díky kryptu běží 24/7. Ceny nemovitostí vystoupaly na ještě vyšší hodnoty, což rozpoutalo vážnou sociálně politickou debatu o nedostupném bydlení napříč rozvinutým světem. Někomu se to může zdát přitažené za vlasy, ale otevřené válečné konflikty, kterých jsme v současné době svědky, jsou taktéž umožněny přebytkem peněz v systému.
Počínají se ozývat hlasy z renomovaných ekonomických kruhů, které tvrdí, že tištění peněz není až tak pozitivním jevem, jak se zpočátku zdálo. Heuréka. Nevím, které z posměšných pořekadel o neschopných ekonomech zrovna vybrat.
