Z úst nejen levicových politiků a ekonomů to slyšíme neustále: „Chudí chudnou, zatímco bohatí bohatnou!“. Tyto fráze jsme mohli slyšet v minulosti, slyšíme je dnes a pravděpodobně je uslyšíme i v budoucnu. Pojďme tedy tuto levicovou „mantru“ otestovat a na příkladech USA a Evropy se podívat, zda je to skutečně pravdou. Co nám na to říkají „tvrdá data“?
Z grafu podílu příjmů nejbohatších 5 % obyvatelstva na celkovém důchodu (viz galerie) lze vyčíst přibližně toto. Do začátku 80. let můžeme vidět poměrně jasný trend, během kterého k rozšiřování nůžek mezi bohatými a chudými nedocházelo, ale naopak se nůžky zužovaly.
Poté však nastupuje trend protichůdný, kdy dochází k razantnímu přerozdělení příjmů směrem k bohatší části obyvatelstva. Zejména v USA je kvůli menší rozvinutosti sociálního systému nerovnoměrnost opravdu vysoká a nezdá se, že by se měl trend v nadcházejících letech otočit (právě naopak).
Co na to ekonomická teorie?
Ekonomové, kteří se ve svých výzkumech rozdělením příjmů a bohatství zabývají, argumentují: „výnosy z kapitálu rostou rychleji než výnosy z práce a tempo hospodářského růstu“. To vede ke koncentraci majetku do rukou menšiny.
Důvody proto jsou různé, jde zejména o změny v nabídce a poptávce po kvalifikovaných pracovnících, nerovný přístup ke vzdělání (zejména ve Spojených státech), rozvoj informačních technologií a samozřejmě globalizace. Fenomén zachycený v grafu je tak, zdá se, souhrou více faktorů.
Co lze očekávat od budoucího vývoje?
Pomalu se dostáváme do situace, ve které již firmy nebudou poptávat nízko kvalifikované pracovníky, zatímco poptávka po kvalifikaci a dovednostech zejména technického charakteru dále poroste.
Nízko kvalifikované pracovníky s velkou pravděpodobností v blízké budoucnosti nahradí automatizace, především pak ty, jejichž práci lze rozdělit do několika jednoduchých kroků.
Dalším fenomén, který vede k rozšiřování oněch příjmových nůžek je globalizace. Tím, jak je svět čím dál propojenější, se začínáme dostávat do situace, kdy vítěz bere vše.
Patrné je to již dnes především v internetovém podnikání, kde sociální síť Facebook, vyhledávač Google nebo obchod Amazon zaujmuly značnou část trhu a pro nastupující hráče je velmi těžké ne-li nemožné jim konkurovat.
Vše dohromady pak vede k tomu, že se čím dál větší část příjmů dostává do rukou čím dál méně lidem.
Jak nůžky zúžit?
Levicoví ekonomové navrhují uzákonit progresivní majetkové daně, ideálně globálního charakteru, které by příjmy přerozdělily a onu příjmovou disparitu odstranily.
K těm by se měly přidat i normy kladoucí důraz na finanční transparentnost, registraci finančních aktiv a to ideálně globálně koordinované, aby došlo k odstranění daňových rájů.
Pravicové křídlo ekonomické obce tyto návrhy nevnímá jako příliš šťastné. Podle některých analýz lze po započítání amortizace kapitálu dojít k závěru, že to, že stále větší část celkového důchodu dostávají vlastníci kapitálu lze vysvětlit rostoucími cenami na realitním trhu.
Nerovnoměrné rozdělení příjmů na individuální úrovni
Ať už je příčinou nerovností cokoliv, jisté je to, že si dnešní Evropan či Američan užívá standardu dosud nevídaného a není žádný fundamentální důvod, proč by se to do budoucna mělo změnit.
Jednak samozřejmě reálné HDP a mzdy (agregovaně) v dlouhodobém horizontu rostou, ale jsou zde i sekundární dynamické faktory, které se do HDP nemohou promítat. Jde např. o čím dál vyspělejší technologie, vyšší kvalitu lékařské péče, širší paletu nám nabízeného zboží a služeb a obecně jejich vyšší standard. To vše pozitivně ovlivňuje naše životy, aniž by bylo jakkoliv zachyceno v HDP.
Proto, i když na tom můžeme být v porovnání s nejbohatším 1 % populace hůře a naše příjmy se v tomto kontrastu zdají být čím dál nižší, užíváme si mnohem vyšší standard než předchozí generace a nárůst tohoto standardu lze s největší pravděpodobností očekávat i v budoucnu.
Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry. Autory jsou Sven Subotič a Jakub Mašek.
