Dolar mírně sílí proti euru i v dolarovém indexu. Eurodolar se i po včerejším posunu obchoduje na úrovni 1,1800 EURUSD. Komentář viceguvernéra ČNB Nidetzkého o relativně rychlém zvyšování sazeb pomohl ke zpevnění koruny pod 25,70 za euro.

Příměří na Ukrajině? Nové požadavky, ještě těžší boje

Na východě Ukrajiny se přes deklarované příměří dál bojuje. U města Debalceve, které je strategickou železniční křižovatkou, ještě tvrději, než před jeho vyhlášením. Přestřelky pokračují u Horlivky a Doněcka, u Mariupolu dnes padlo pět ukrajinských dobrovolníků.

Podle mluvčího donbaských povstaleckých vojsk Eduarda Basurina „narušily ukrajinské jednotky za posledních 24 hodin příměří“ sedmadvacetkrát. Nejsilnější incidenty prý vzbouřenci zaznamenali u Doněcka, Horlivky a Dokučajevska, který leží na frontové linii jižně od Doněcka. K Artemivsku a Luhansku údajně armáda stahuje těžké dělostřelectvo a raketomety Grad.

Ukrajinci podle Basurina dnes zahájili prudkou dělostřeleckou palbu na doněcké mezinárodní letiště, které v lednu po tvrdých několikaměsíčních bojích separatisté dobyli. Granáty na letiště prý dopadaly v době, kdy areál navštívila skupina 30 novinářů. O případných obětech se mluvčí nezmínil.

Na východním předměstí azovského přístavu Mariupol se podle Basurina vojáci v noci pokusili prorazit povstalecké linie. Do bojů u obce Šyrokyne, prakticky srovnané se zemí při minulých bojích, se prý zapojují zejména ukrajinské dobrovolnické prapory Azov a Dněpr. Mariupolská domobrana dnes oznámila, že při bojích u Šyrokyne zahynulo pět ukrajinských dobrovolníků a 22 dalších bylo zraněno.

Z hrubého porušování klidu zbraní dnes naopak obvinila povstalce ukrajinská armáda. Vojenský analytik Dmytro Tymčuk oznámil, že povstalci stahují jednotky k městu Horlivka, kam se prý přesouvají i obrněné útvary posílené ruskými vojáky. K nasazení jsou podle Tymčuka připraveny dvě minometné baterie, šest houfnic, 25 tanků a téměř tisícovka bojovníků.

Ještě tvrdší boje

U Debalceve podle Tymčuka povstalecké oddíly obklíčily několikatisícovou ukrajinskou posádku. Separatisté bez přestávky ostřelují armádní postavení, ale i civilní objekty, a pokoušejí se město dobýt. „Palba je občas silnější, než tomu bylo před vyhlášením příměří,“ tvrdí Tymčuk.

Do Debalceve se v neděli marně pokoušel proniknout tým evropských pozorovatelů OBSE, kterému nakonec cestu přehradily vzbouřenecké oddíly. Mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dnes oznámila, že se o cestu do obklíčeného města v nejbližší době pokusí znovu.

Ukrajinská armáda kvůli pokračujícím bojům zatím nehodlá stahovat z fronty těžkou vojenskou techniku, jak to oběma bojujícím stranám ukládají minské dohody. Na tiskové konferenci v Kyjevě to dnes prohlásil armádní mluvčí Vladyslav Selezňov. Začít s odsunem těžkých zbraní mají signatáři minských ujednání den po příměří vyhlášeném v noci ze soboty na neděli.

„O stažení zatím nemůže být řeči. Jak můžeme odvézt zbraně, když na nás povstalci neustále střílejí z tanků?“ řekl armádní mluvčí.

Vyvést těžkou výzbroj z fronty nehodlají ani separatisté. „Technika bude stažena, budou-li se dodržovat minské dohody. Tato podmínka dosud nebyla splněna,“ řekl novinářům mluvčí povstaleckých jednotek Eduard Basurin.

K plnění minských dohod dnes obě bojující strany vyzval německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Armáda i povstalci by podle něj měli odsun těžkých zbraní zahájit. Evropští pozorovatelé by zároveň měli mít přístup do Debalceve, kde bez ohledu na příměří pokračují tvrdé boje, napsal německý ministr ve Twitteru. Jejich dosavadní pokusy o proniknutí do obleženého města byly neúspěšné.

Odsun těžké bojové techniky má být podle minských dohod dokončen do dvou týdnů. Armáda už dřív oznámila, že pro techniku vyvezenou z fronty má v zázemí připravena stanoviště. Od bojové linie má být vzdálena 50 až 70 kilometrů.

krajinský mluvčí Andrij Lysenko v neděli uvedl, že armáda začne techniku stahovat z fronty až v okamžiku, kdy se ke stejnému kroku odhodlají separatisté. Ti prý ale zatím žádné známky příprav ke stažení těžkých zbraní nevykazují.

Nové požadavky separatistů

Povstalci na východě Ukrajiny ohlásili nové podmínky pro klid zbraní, které jdou za rámec minských mírových dohod z minulého týdne. Požadavky dnes ve společném prohlášení zveřejnili vyjednavači povstaleckých „lidových republik“ Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Separatisté žádají ukrajinskou neutralitu a oficiální odvolání takzvané protiteroristické operace, kterou proti separatistickým oddílům vedou vládní jednotky.

„Žádáme zrušení dekretu politického a vojenského vedení Ukrajiny o takzvané protiteroristické operaci. Dokud existují tyto ostudné a zločinecké rozkazy, které způsobily smrt tisíců lidí a strašlivé škody, žádné skutečné příměří není možné. Zrušení dekretu by bylo projevem pokání kyjevské vládnoucí oligarchie. O případném odpuštění pak rozhodne lid Donbasu,“ stojí v dokumentu.

„Protiteroristickou operaci“ vyhlásila ukrajinská vláda na východě země krátce po zahájení proruské vzpoury loni na jaře. Dekret zmocňuje vojenské a bezpečnostní složky k zásahům, které v mírových podmínkách zákony neumožňují. Rusko například obdobné opatření pravidelně vyhlašuje na severním Kavkazu při raziích proti islamistům.

Další novou podmínkou separatistů pro dodržování klidu zbraní je ukrajinská neutralita. „Jakékoli sklouzávání Kyjeva směrem k NATO nebo k jinému protiruskému vojenskému svazku je pro nás nepřijatelné,“ píše se v prohlášení Pušilina a Dějněga. „V takovém případě okamžitě přerušíme kontakty s Kyjevem a budeme považovat minské dohody za neplatné,“ uvádějí povstalci.

O vstup do NATO, který ukrajinská ústava do loňského převratu zakazovala, nynější kyjevské vedení aktivně usiluje. Loni v prosinci prezident Petro Porošenko podpisem stvrdil nový zákon o zrušení neutrality. Předpokládá se, že případné členství v alianci bude podléhat schválení v referendu, k němuž by podle odhadu kyjevských politiků mohlo dojít za šest let.

Řada členských zemí Severoatlantické aliance ale s novým rozšířením na východ nesouhlasí. Proti se staví zejména Německo a Francie.

Newsletter