Šéf Fedu Powell na včerejším vystoupení potvrdil vhodné nastavení měnové politiky. Absence komentáře uklidňujícího dluhopisový trh vyvolala nárůst dlouhého konce americké výnosové křivky. Americké akcie v návaznosti na to poklesly, stejně tak asijské. Dolar výrazně zpevnil proti euru i v dolarovém indexu.

Private equity fondy a energetická revoluce

Russ Steenberg, generální ředitel BlackRock Private Equity Partners, věří v úspěšnost investic do oblasti energetiky. „Když hodíte do vody velký kámen, objeví se kolem něj spousta vln. Ten kámen je blížící se energetická revoluce, vlny pak všechny ekonomické aspekty, které tuto revoluci podporují. Obě tyto věci pak tvoří dohromady nadějnou investiční příležitost,“ řekl pro server CNBC Steenberg.

Energetický sektor se stal velkým lákadlem pro private equity, od roku 2009 tyto fondy investovaly do oblasti výroby energie více jak 157 miliard dolarů a trend bude zřejmě pokračovat. Pouze letos již došlo k navýšení prostředků pro investice do této oblasti o 32 miliard dolarů. Podle společnosti Prequin, která se zabývá sledováním trhů s alternativními investicemi, dosáhly private equity fondy investující do energetiky mezi lety 2002 a 2011 průměrných čistých výnosů o velikosti téměř 14 %, zatímco průměr samotného odvětví byl „pouze“ 9,5 %.

Optimismus private equity je na první pohled očividný. Společnost Warburg Pincus v říjnu oznámila navýšení prostředků svého nového energetického fondu o 4 miliardy dolarů, v dubnu ohlásila Energy Capital Partners, že se jí podařilo nashromáždit více jak 5 miliard dolarů, oproti původně zamýšleným 3,5 miliardám, jen na investice do energetiky. V pozadí nezůstává ani společnost Carlyle Group, která si vytyčila 8miliardový cíl pro své dva energetické fondy. Dle Steenberga tak můžeme čekat v této oblasti „dramatické změny, které přinesou neomezené investiční příležitosti.“

Budoucnost patří zemnímu plynu

David Foley, výkonný ředitel Blackstone Energy Partners, věří, že nejžhavější komoditou bude zkapalněný zemní plyn. Tuto domněnku podporují i významné pokroky v oblasti jeho těžby. I přes ekologické obavy, se kterými je frakování úzce spjato, těžba plynu nadále roste a to hlavně v oblasti Severní Dakoty a Texasu. Podle Blackstone Partners je nabídka břidlicového plynu dominantou Severní Ameriky, která momentálně zajišťuje 99 % celkové produkce. Do roku 2035 by se měla udržet na úrovni 70 %.

Dle Foleyho by nízké náklady zemního plynu měly představovat největší výhodu oproti ostatním energetickým komoditám. V roce 2012 společnost Blackstone investovala 1,5 miliardy dolarů do Cheniere Energy Partners, aby tak mohla vybudovat první exportní závod na zkapalnění zemního plynu na území Spojených států. Projekt je stále v procesu dokončení a jeho hlavní cíl je vybudovat přímou obchodní linku mezi americkými zásobárnami plynu a světovým ropným trhem.

Foley odhaduje, že zemní plyn se bude do roku 2039 podílet na celosvětové výrobě elektřiny z 35 %, černé uhlí z 35-40 %, solární a vodní elektrárny z 20 % a zbytek připadne na jádro, biomasu a ostatní zdroje.

Expert na energetiku: Česko musí změnit přístup!

Pozitivní výhled zemního plynu sdílí i William Macaulay, výkonný ředitel energetického fondu First Reserve. Od založení tohoto private equity v roce 1983 byl jeho kapitál navýšen o více jak 30 miliard dolarů. Podporuje především společnosti zabývající se zlepšením těžby plynu, jeho přepravu, skladování a zpracování. Současné investice First Reserve zahrnují American Energy Utica, Caliber Midstream Partners či First ECA Midstream, neboli společnosti podnikající v oblasti těžby, přepravy a skladování zemního plynu.

Macualay je přesvědčen, že zemní plyn bude v budoucnu hrát významnou roli ve výrobě elektřiny. „Ropa bude postupně ustupovat a obnovitelné zdroje budou mít maximálně 20-30% podíl,“ uvedl pro server CNBC.

Bezkonkurenční ropa

I přes evidentně pozitivní výhled zemního plynu, většina fondů zůstává přesvědčena, že ropa zůstane během příštích 25 let nadále jedním z nejdůležitějších energetických zdrojů. „Ropu jen stěží nahradíte něčím jiným. Neexistuje jiný zdroj, ze kterého byste byli schopni získat takové množství energie a to pouze z jednoho barelu,“ řekl Greg Beard z Apollo Global Management.

„Pokud bychom měli čelit významným změnám ve spotřebě energetických zdrojů, musela by současná struktura energetického trhu procházet klíčovou restrukturalizací. K tomu však zatím nedochází,“ vysvětluje Beard pro server CNBC. Fondy věří ropě a zemnímu plynu především díky existenci technologií, které je dokáží efektivně zpracovat a využít naplno jejich potenciálu. „Lidé již několik desítek let předpovídají konec užívání fosilních paliv, ale jak se zdá, ten je prozatím v nedohlednu,“ uvedl Baeard.

Uhlí je držák

Prozatímní zachovaní energetického mixu tak, jak ho známe, potvrzuje i názor Matte Rogerse, specialisty na trh s elektřinou, ropou a uhlím ze společnosti McKinsey. Ten věří, že i uhlí si udrží své dosavadní postavení. I přesto, že uznává určité „nebezpečí“ ze strany zemního plynu, upozorňuje na to, že technologický pokrok ve zpracování uhlí se postupně zlepšuje a je tedy i environmentálně přívětivější.

Jeho výhled energetického mixu v roce 2039 se skládá z uhlí, solární a větrné energie, jádra a ropy, aniž by docházelo k dominanci jednoho ze zdrojů. Uhlí dle jeho názoru zůstane nejvíce využíváno hlavně v rozvojových zemích.

David Foley taktéž věří, že uhlí si své postavení udrží. „Vzhledem k tomu, že jeho zpracování je jednoduché a levné, zůstane významnou energetickou komoditou především na těch trzích, které ho již teď intenzivně využívají.“

Nezapomínejte na obnovitelné zdroje

Někteří experti však zastávají názor, že investice do fosilních paliv jsou sice racionální, ale zároveň krátkozraké. Budoucnost podle nich bude patřit obnovitelným zdrojům. Stefan Heck, profesor ze stanfordské univerzity a bývalý poradce energetické divize společnosti McKinsey, řekl, že „investice do ropy či zemního plynu mají smysl pouze v krátkém období.“

„Většina private equity fondů stále investuje do tradičních energetických zdrojů. Na těch se dá vydělat spousta peněz, avšak pouze v horizontu 3 až 7 let,“ vysvětluje Heck. Dle jeho názoru vzroste do roku 2039 podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů až na úroveň 50 %.

Prozatím hodnotí většina portfolio manažerů investice do čisté energie jako rizikové. Dle Hecka za to může špatný úhel pohledu. Pokud by se velcí investoři zaměřili právě na oblast obnovitelných zdrojů, celý proces by se urychlil a stejně tak by se zvedla i jeho atraktivita.

Čistá energie není ze strany private equity zcela bez povšimnutí. Například Blackstone investoval v roce 2010 300 milionů dolarů do indické solární společnosti Moser Baer Projects a Warburg Pincus financoval v roce 2009 americkou solární společnost Suniva.

Průměrný výnos obnovitelných zdrojů se dá jen těžce spočítat, jelikož do této oblasti investuje velice málo fondů. Dle agentury Bloomberg bylo v roce 2008 investováno do tohoto sektoru 12,4 miliardy dolarů, od té doby klesly zdroje „pouze“ na 4,1 miliardy dolarů.

Jigar Shah, zakladatel společnosti SunEdison a obhájce čisté energie, je přesvědčen, že do roku 2039 se budou obnovitelné zdroje podílet na výrobě elektřiny z 90 až 95 %. Shah věří, že polovina energie bude vyráběna solárními a větrnými elektrárnami a zbytek mixem biomasy, jádra a geotermálních zdrojů.

Podle jeho názoru nastane největší zlom tehdy, kdy si private equity uvědomí, že neustále propagované nové technologie na zpracování ropy či plynu jsou spojeny s mnohem většími náklady, než se očekávalo, a tak se přesunou právě do oblasti čisté energie.

Newsletter