Evropské i americké výnosy klesají. Dolar ve ztrátě nad 1,0700 za euro. Měny regionu v zisku. Koruna se obchoduje v pásmu 25,20 až 25,25 za euro.

Proč by i asset manager měl přemýšlet o plastech

Pro investory je poslední dobou čím dál důležitější faktor ESG – tedy, jestli je investice odpovědná, zda splňuje environmentální, sociální aspekty a chová se odpovědně i při řízení společnosti. Asset manageři mohou, a měli by, uplatňovat kritický přístup při hodnocení každé společnosti, jejíž cenné papíry nakupují, a zjišťovat, do jaké míry je dlouhodobá strategie firem v souladu s udržitelnými cíli. „To, že si to společnosti uvědomí, pomůže životnímu prostředí. Objevují se už náznaky takového fungování u některých firem,“ říká Mike Dolan, ředitel výzkumu Fidelity International. „Nejen náš výzkum, ale i ochota společností víc přemýšlet nad dopady své činnosti je součástí našeho celkového hodnocení investic a může výrazně ovlivnit naše závěry.“

V současné chvíli se svět se topí v plastovém odpadu. Více než dvě třetiny celosvětové produkce plastů se používá na obaly, přičemž převážná část je na jedno použití. Doposud ležela starost ohledně snižování dopadu na životní prostředí pouze na společnostech v obalovém a spotřebitelském sektoru. Nyní tato odpovědnost začíná přecházet i na chemické podniky, které vyrábějí základní materiály, z nichž jsou plasty produkovány. Běžně se používá více než 30 různých druhů plastů, většina z nich se vyrábí z ropy a představují asi 6 procent její celosvětové spotřeby. Ekologové protestují proti tomu, aby chemické společnosti nezodpovídaly za své produkty po prodeji, protože to znamená, že tržní cena „panenského plastu“ nezohledňuje celkové náklady na plasty. Vlády už na to částečně reagují daňovými opatřeními směřovanými na chemické společnosti. Spojené království například plánuje počínaje dubnem 2022 zavedení daně na jakékoli plastové obaly, které mají recyklovaný obsah nižší než 30 procent.

V současné době se ve světě zrecykluje méně než 20 procent všech plastů, většinou za použití mechanických metod. Jde např. o drcení čistých druhů plastů, jako jsou PET lahve, na drobné pryskyřicové „peletky“. Naproti tomu chemická recyklace rozkládá plasty na jejich základní složky a poté je znovu používá. Je tedy univerzálnější. Chemická recyklace může být použita i na smíšené plasty nižší kvality, s nimiž má mechanická recyklace problém. Výrobci, kteří se spoléhají pouze na mechanické metody, pravděpodobně nebudou nikdy schopni uspokojit rostoucí poptávku po recyklovaném materiálu právě kvůli omezenému množství vysoce kvalitních čistých surovin. Technologie recyklace chemikáliemi se postupně rozvíjí a někteří leadeři v oboru předpovídají, že komerční využití je vzdálené dokonce i několik let. Zatím zůstává kapacita a dostupnost procesu omezená, ale v příštích desetiletích se očekává, že v oblasti nakládání s plastovými odpady poroste nejvíce právě chemická recyklace. „Některé předpovědi naznačují, že by jen v USA mohla generovat 10 miliard dolarů na ekonomickém výstupu. Tento vývoj by samozřejmě ovlivnil smýšlení o plastovém odpadu jako cenném zdroji suroviny pro nové způsoby recyklace,“ vysvětluje Mike Dolan.

Role asset managerů

Ti, kdo spravují investice, by měli přesvědčovat vedení firem, aby byl vliv plastového odpadu zahrnutý do rozhodovacích procesů. Investiční možnosti okolo výzkumu a vývoje, ale i potenciální dopad na poptávku po plastech by měl být součástí doporučení asset managerů. „Pro nás to znamená nejprve u společností stanovit, kolik procent produktů a kolik zisku pochází z plastových obalů a kolik z plastů na jedno použití. Dále kolik recyklovaného materiálu, pokud existuje, se používá při výrobě, a jak se společnosti snaží usnadnit recyklaci svých produktů. Doporučujeme společnostem, aby si stanovily cíle na podporu recyklace a snižování množství odpadu. Při výrobě a přepravě je podle nás klíčové, aby se zabránilo únikům plastových částeček do vodních toků,“ vysvětluje Dolan. „Společnosti musí ale přemýšlet nejen o plastech, ale dlouhodobě diverzifikovat, protože růst spotřeby plastů není zdaleka jistý,“ doplnil. Podle některých odhadů se výroba plastů v příštích dvou desetiletích sice zdvojnásobí, ale celková informovanost společnosti o dopadech na životní prostředí by mohla odvést část poptávky směrem od plastů. Zájem o bioplasty, které jsou vyráběny z přirozeně se vyskytujících polymerů, jako je škrob a celulóza, pravděpodobně poroste, což by mohlo pro některé společnosti vytvořit obchodní příležitosti. Následně by mohlo dojít i k převzetí části tržního podílu od tradičních petrochemických výrobců.

„V posledních měsících jsme téma plastů analyzovali s několika chemickými a obalovými společnostmi a jejich reakce se velmi lišily. Například přední výrobce polypropylenu považuje debatu o plastech za příležitost a sám zlepšuje recyklovatelnost svých produktů. Spoluprací se společnostmi zabývajícími se recyklací odpadů si zajistí vysoce kvalitní suroviny a vyvíjí takové produkty, které minimalizují odpad a vytěží maximum zdrojů. Jiný výrobce obalového materiálu zase očekává vyšší výnosy z přechodu na hliníkové plechovky a investuje do recyklačních zařízení, aby si zajistil přístup k recyklovaným surovinám. Bohužel, přístup jiných však zdaleka není takto proaktivní. I proto angažovanost společností v této problematice integrujeme do celkového posuzování každého investičního případu,“ shrnuje Mike Dolan, ředitel výzkumu Fidelity International.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter