Vyšetřování pátečních teroristických útoků v Paříži zavedlo vyšetřovatele do Belgie. Tato malá evropská země je v současné době pro islámský extrémismus živnou půdou. Atentátníci, kteří v pátek v centru Paříže zabíjeli, většinou jsou buď bývalí, nebo stávající občané Belgie. Pracovní skupina OSN minulý měsíc vydala zprávu, ve které vyzývala k hledání řešení vysokého počtu bojovníků v této malé evropské zemi. Podle ní jich zde je až pět set. „Počet bojovníků, kteří se připojují k zahraničním konfliktům, má Belgie na počet obyvatel nejvíc v Evropě,“ poznamenala v tiskové zprávě expertka v oblasti lidských práv Elżbieta Karska.
Paříž sahá po strůjci teroristických útoků – sledujeme ONLINE
Sídlo radikalismu
Bilal Benyaich, vedoucí pracovník belgického think-tanku ITINERA Institute, řekl CNBC, že k přesídlování skupin, které jsou odpovědné za sílící belgický extrémismus, začalo docházet v 70. letech, kdy se do Belgie začaly stěhovat silně konzervativní skupiny islámských Saláfistů ze Saúdské Arábie. Skupiny s vazbami na takzvané Muslimské bratrstvo se v Beligii začaly usazovat během osmdesátých a devadesátých let. Malý počet těchto migrantů pokračoval v propojování se s nadnárodními sítěmi a později pomáhali útočit v domovských zemích, vysvětluje Benyaich. Poté, co vypukla syrská válka, začali Belgii opouštět a připojovat se k bojovníkům jak v Sýrii, tak v Iráku. Belgie byla jednak jednou z prvních evropských zemí, kde se bojovníci začali usazovat, byla ale také zemí, kde se začalo poprvé útočit, poznamenal Florian Otto, analytik společnosti Verisk Maplecroft s odkazem na loňskou střelbu v bruselském Židovském muzeu.
Robejšek: Je to válka, už není čas slov
Důvody sílícího radikalismu
Jak Beyaich, tak Otto poznamenávají, že za sílící extremismus je částečně vinna Belgie sama kvůli selhání v oblasti integrace migrujících komunit. Špatné sociálně – ekonomické vyhlídky, vnímání těchto skupin či reálná diskriminace, pomohla tyto skupiny izolovat a mládež radikalizovat. Podle posledních dat vydaných Bruselským institutem statistiky a analýzy má bruselská čtvrť Molenbeek, která byla terčem policejních razií právě v důsledku pařížských útoků, rekordní míru nezaměstnanosti, která se blíží 30 procentům. „Je zde opravdu nebezpečný koktejl chudoby a rozrůstající se radikální islámské organizace… V těchto čtvrtích žijí lidé, kteří nikdy nebyli v centru Bruselu. V kontaktu s některými z nejradikálnějších skupin jsou například přes Facebook,“ poznamenal Benyaich. Belgická radikální islámská komunita poskytuje podporu francouzským extrémistům. Podpora je možná také díky stejnému jazyku, poznamenal Otto. Větší důraz na výměnu zpravodajských informací, právě v kontextu pařížských útoků, může situaci změnit.
Benyaich navíc zdůrazňuje, že mezi belgickými extrémisty je jen velmi malý podíl muslimské komunity. Zákonodárci by měli hledat komplexní strategii pro řešení této radikalizace. Problém je, podle něj, relativně zvládnutelný. Vyžadoval by větší spolupráci se sociálními službami, lepší vzdělávání, spolupráci se soudním systémem a policií, stejně jako realističtější zahraniční politiku, řekl. „Je třeba změna paradigmatu. Pokud budeme čekat příliš dlouho a pokud se situace na Středním východě bude dále vyostřovat, bude ještě hůř,“ uzavřel Benyaich.
