V České republice najdeme celou řadu společností mající své špičkové zaměstnance, jejichž měsíční mzda přesahuje čtyřnásobek mzdy průměrné. Mezi takové zaměstnavatele patří i jeden z předních českých developerů Ekospol.
V souvislosti se snahou optimalizovat odvody státu se mnoho českých podniků snaží se svými zaměstnanci, kteří pobírají více jak čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy, nějakým způsobem dohodnout, aby na tom vydělal jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Ochuzen by v rámci platných zákonů zůstal pouze stát.
Tuto snahu jsme mohli pozorovat například na přelomu let 2012 a 2013, kdy Nečasova vláda zaváděla tzv. solidární daň z příjmů přesahující 48násobek ročního průměru. Cílem tehdejší pravicové vlády bylo uchlácholit nízko a středně příjmové obyvatelstvo, že i bohatí se budou větší mírou podílet na rozpočtově odpovědné politice, kterou tehdejší vláda vehementně razila. Výsledkem však bylo, že firmy v roce 2012 vyplácely svým nejlepším zaměstnancům odměny v nebývalé výši především proto, aby se placení této solidární daně vyhnuly v měsících po 1. lednu 2013. Solidární daň byla zaváděna z počátku pouze na dobu určitou do roku 2015, ale současná doleva laděná koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL rozhodla o ponechání této daně natrvalo.
Z důvodu prodloužení platnosti vyššího zdanění vysokopříjmových skupin na neurčito je tak nyní těžší se vyhnout placení solidární daně, ne však nemožné. Některé firmy to řeší nefinančními bonusy, jiné nejrůznějšími finančními machinacemi. Toto se však v Ekospolu nedělá, není k tomu ani důvod. Zaměstnanci, a to nejen v Ekospolu, budou vždy více preferovat peníze tzv. „na ruku“ před jinou formou odměny a nic na tom nezmění ani solidární přirážka, jak je podrobněji vysvětleno níže.
Je známo, že zdanění práce je v České republice mírně progresivní, a to z důvodu existence daňové slevy ve výši 2 070 Kč měsíčně, na kterou má nárok každý místní daňový rezident. Tato sleva pak dokáže u lidí pobírající minimální mzdu snížit odvedenou daň z příjmu takřka na nulu. Zavedení solidární daně spolu se zrušením stropu pro placení zdravotního pojištění jistě postihlo vysokopříjmové zaměstnance negativně. Současně ale zůstal zachován strop pro odvod sociálního pojištění, který se čistě náhodou shoduje s rozhodným příjmem pro platbu solidární daně. Pro rok 2017 činí rozhodný roční příjem pro placení solidární daně a neplacení sociálního pojištění 1 355 136 Kč, což je v přepočtu na měsíc 112 928 Kč.
V Ekospolu si uvědomujeme, že režim placení solidární přirážky je odlišný od režimu běžné daně z příjmu. Zatímco daň z příjmu fyzických osob se platí ve výši 15 % ze superhrubé mzdy (hrubá mzda navýšena o odvody zaměstnavatele), 7procentní solidární daň se platí pouze z rozdílu hrubé mzdy přesahující rozhodný příjem a právě rozhodného příjmu (1 355 136 Kč). Sociální pojištění z příjmu nad 1 355 136 Kč se neplatí, a tak je nižší i základ daně pro platbu 15 % daně z příjmu nad příjmem rozhodným. Názorněji tento stav ukazuje graf níže, kde tloušťka jednotlivých odvodů odpovídá relativnímu porovnání s hrubou mzdou.
Pro bližší pochopení je nutné rozdělit příjem vysokopříjmového zaměstnance na dvě části:
- Část první, která se rovná ročnímu příjmu 1 355 136 Kč. Tato část je zatížena odvody stejně jako mzda každého jiného zaměstnance. Z hrubé mzdy je zaměstnanec povinen odvést 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. K tomu musí zaměstnavatel za svého zaměstnance odvést 25 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění, které jsou rovněž vypočítávány ze základu hrubé mzdy. K tomu je třeba odvést ještě 15 % daň z příjmu, která je ale počítána ze superhrubé mzdy, tedy hrubé mzdy navýšené o 34 % (odvody zaměstnavatele).
- Část druhá, která je nad ročním příjmem 1 355 136 Kč. Jak je z grafu zřejmé, tato část mzdy již nepodléhá sociálnímu pojištění (zelené pásy). Zdravotnímu pojištění sice ano, ale 15 % daň z příjmu se začíná vypočítávat ze základu hrubé mzdy zvýšené o odvody zaměstnavatele pouze na zdravotní pojištění a nikoli na sociální pojištění, proto je oranžový pás užší než pás žlutý. K tomu sice musí zaměstnanec odvést ještě solidární daň ve výši 7 % (růžový pás) z rozdílu hrubé mzdy a rozhodného příjmu. Růžový spolu s oranžovým pásem jsou ale podstatně užší než součet žlutého a zelených pásů. Z toho důvodu se mzdové odvody přesahující rozhodný příjem 1 355 136 Kč stávají degresivními.
Jak nám názorně ukazuje graf výše, efektivní zdanění do rozhodného příjmu je z důvodu existence slevy na dani lehce progresivní. Nad tento rozhodný příjem se i přes existenci solidární daně stává naopak lehce degresivní. Konkrétní čísla nám poskytuje následující tabulka:
Závěrem bych jen rád dodal, že zavedení solidární daně nelze zcela vnímat jako křivdu bohatým. I přes existenci této daně je efektivní zdanění zaměstnanců se zvyšujícím se příjmem degresivní, tedy není důvod se vyhýbat placení solidární přirážky. Spíše než zavádění nových solidárních daní by byly spravedlivější skutečně rovné podmínky pro všechny, tedy žádná progresivní ani degresivní zdanění. Především by však zdanění v českých podmínkách mělo být podstatně nižší, než je v současnosti. Vždyť patříme k zemím Evropské Unie, kde je zdanění práce jedno z nejvyšších.
(komerční sdělení Ekospolu)
