Česká národní banka na dnešním zasedáním potvrdila konsensus trhu ohledně stability sazeb. Vývoj ekonomiky se ve srovnání s listopadovou prognózou nijak významně neliší. Modelově vzato by to znamenalo celkem trojí zvýšení sazeb během příštího roku, a to první už ve druhém čtvrtletí. Aniž by to členové bankovní rady vyjádřili explicitně, jejich přístup je mnohem opatrnější. Spatřují totiž rizika jak proinflační, tak i protiinflační.
Rozhodnutí o sazbách bylo jednomyslné. Bankovní rada si je však vědoma, že výhledově je k prognóze potřeba přistupovat opatrněji než čistě „modelově“. Aniž by to bylo vyjádřeno jakkoliv explicitně v rámci výstupu z dnešního zasedání, obsah debaty, jak uvedl guvernér Rusnok, i převažující názor se nesl v duchu existence nejen proinflačních, ale i protiinflačních rizik výhledu, která by mohla změnu sazeb pozdržet.
Mezi proinflační rizika patří rychlé ekonomické oživení, kde jako světlo na konci tunelu figuruje vakcína proti koronaviru. Vedle toho je fiskální podpora, byť jsme aktuálně svědky problémů s přijetím daňového balíčku. Mezi protiinflační rizika pak patří pandemie a protipandemická opatření, jejichž dopady odezní během první poloviny příštího roku (návrat k předpandemickým hodnotám však ČNB nečeká až do konce roku 2022). Vedle toho Rusnok zmínil i posílení koruny, která je aktuálně o zhruba padesát haléřů silnější oproti prognóze.
Celkově tak platí, že modelově převažují proinflační rizika, která jsou v souladu s výhledem růstu sazeb. Vedle toho si je ale rada vědoma citelného zvýšení protiinflačních rizik, která vidinu úrokové normalizace znatelně „krotí“. Jak uvedl Rusnok, ČNB bude vědět více nejdříve v únoru, kdy bude zveřejněna nová Situační zpráva, tedy prognóza. Klíčové přitom bude nejen dění v domácí ekonomice, ale také v té zahraniční s důrazem na naše hlavní obchodní partnery.
Během tiskové konference padl i dotaz na možnost rozpočtového provizoria, navazujícího na neschválení daňového balíčku, ve vztahu k výhledu ČNB a měnové politice. Rusnok upozornil, že z hlediska fundamentálního dopadu by provizorium nemělo mít na rozhodování ČNB větší vliv, jelikož, jak doufá, by šlo o krátkodobou záležitost. Pokud by však došlo na nějaký černý scénář, který by ovlivnil zejména fiskální složky s velkým multiplikačním efektem, jednalo by se nepochybně o protiinflační riziko. Jisté je, že provizorium představuje negativní faktor z hlediska vnímání stability a předvídatelnosti české fiskální politiky.
Dnešní zasedání ČNB v podstatě nepřineslo nic nového. Sice existuje riziko, že ČNB zvýší sazby, a to patrně ve druhé polovině příštího roku, my však prozatím pracujeme se scénářem úrokové stability s důrazem na výše zmíněná protiinflační rizika. Nejvíce stavíme na rizicích kolem dopadů pandemie koronaviru (největším nebezpečím by byly další vlny) a na pomalém procesu vakcinace, v jejímž případě bude zřejmě hrát roli i strach a neochota části obyvatel. I tak ale věříme, že by se příští rok měl nést ve znamení posilování koruny pod hranici 26,00 za euro, které by mělo doručit část utažení měnových podmínek.
