Euro podruhé v týdnu posílilo na 1,2000 EURUSD. Jde primárně o vliv oslabujícího dolaru. Koruna po oslabení nad 26,20 za euro drží pohyb do strany. Silnější euro proti dolaru na ni evidentně nemá vliv.

Průmyslová revoluce. Přinesla bohatství, ale i jizvy

Během novověku rostlo HDP na obyvatele v dnešních vyspělých zemích jen velmi pomalu, ve zbytku světa pak spíše stagnovalo. To platilo až do 18. století, kdy se ve Velké Británii a postupně i v dalších západních zemích začal rozvíjet průmysl a strojní velkovýroba. Průmyslová revoluce ovšem nepřinesla jen rozkvět světového hospodářství a růst bohatství společnosti, měla také určité negativní vlivy, o kterých se hovoří daleko méně.

Klíčovými průmyslovými odvětvími, která tehdy pomohla vytvořit základní struktury moderní západní společnosti, bylo například hrnčířství a textilnictví, ale také těžba uhlí a výroba oceli, což mělo přirozeně své důsledky pro životní prostředí. A jak naznačuje Martin Obschonka z Technologické univerzity v australském Queenslandu ve svém článku na Harvard Business Review, následky této masivní industrializace byly mnohem dalekosáhlejší, než je na první pohled patrné.

Ekonomie štěstí: Proč šťastní lidé vydělávají více (nikoli naopak)

Podle závěrů výzkumu, na kterém Obschonka spolupracoval s kolegy z řady různých oborů, průmyslová revoluce zanechala kromě mnoha užitečných technologických vynálezů také značný psychologický dopad, který už nelze považovat za pozitivní. Týká se to pak zejména regionů spojených právě s těžbou uhlí, která byla tehdy jedním z dominujících oborů, dnes už ovšem v tržních hospodářstvích většiny vyspělých zemí hraje pouze okrajovou roli.

To je například případ Spojených států a Velké Británie, nicméně i dnes najdeme regiony, kde je těžební průmysl stále poměrně významný. A jak píše Obschonka, předběžný výzkum zjistil, že lidé, kteří žijí právě v těchto oblastech, často vzhledem k vysokému znečistění čelí vyššímu riziku fyzických zdravotních problémů, jako je astma, ale i těch psychických, jako jsou deprese či úzkost.

 

Navazující studie, jež je podrobně popsána v paperu, který na podzim minulého roku vydal Journal of Personality and Social Psychology, se však snažila zjistit, zda „těžební historie“ ovlivňuje i regiony, kde uhlí dříve hrálo prim, ale dnes už se zde dávno netěží. Takovými oblastmi je například stará průmyslová zóna v severní části Velké Británie či tzv. Rust Belt ve Spojených státech. Interdisciplinární spolupráce psychologů, historiků a ekonomických geografů pak skutečně došla k závěru, že bývalé těžební regiony se od zbytku země v něčem liší, a sice v poněkud ponurém naladění tamního obyvatelstva.

Když ekonomický růst nečiní národy šťastnými

U lidí obývajících tyto oblasti byl zjištěn vyšší výskyt rysů „nešťastné osobnosti“ – vyšší neuroticismus (charakterizovaný větší citovou nestabilitou, obavami a hněvem), nižší svědomí (méně sebeúcty a nižší míra sebeovládání) a nižší extroverze (méně společenské, otevřené a bezstarostné chování). V porovnání s ostatními regiony také bývalé těžební oblasti dopadly hůře v hodnocení životní spojenosti, jakož i v očekávané délce života.

Analyzovaná data pocházela hlavně z on-line průzkumů, ale také z unikátních historických údajů o struktuře regionálního průmyslu. Výsledky byly robustní rovněž v případě, když vědci zahrnuli i řadu kontrolních proměnných, které by potenciálně mohly ovlivnit kvalitu života v jednotlivých regionech, jako je například vzdělanost, bohatství hustota obyvatelstva a klima. Tradiční těžební regiony se tak se svou průmyslovou historií zdají být navždy svázány, a to i přesto, že význam těžby uhlí v hospodářství nezadržitelně upadá.

Jaká práce nás činí šťastnými?

Newsletter