Trojice čerstvých průzkumů ukázala v předvečer referenda o osudu Skotska nadále mírnou převahu pro zachování země v rámci Británie, podíl stoupenců skotské samostatnosti ale vzrostl. Na poměru 48:52 se shodují průzkumy agentur ICM, Opinium i Survation.
Průzkum ICM pro list Scotsman ukázal nárůst podpory nezávislosti proti stejně postavené srpnové anketě o tři procentní body na 48 procent. Podíl těch, kdo chtějí zachovat Skotsko ve Spojeném království, klesl z 55 na 52 procent. Se zahrnutím dosud nerozhodnutých voličů by zachování unie podpořilo 45 procent lidí, zatímco pro odtržení by hlasovalo 41 procent Skotů.
Podle průzkumu Opinium pro list The Daily Telegraph stoupla podpora nezávislosti o jeden procentní bod také na 48 procent. Podíl zastánců zachování země ve společném státě se proti stejnému průzkumu z víkendu snížil stejným poměrem na 52 procent.
Agentura Survation hlásí v dnešním průzkumu pro list Scottish Daily Mail posílení podpory nezávislosti o jeden bod na 48 procent. Pro britské Skotsko se vyslovilo stejně jako v předešlé anketě 52 procent a osm procent respondentů zůstává nerozhodnuto.
V referendu budou voliči ve Skotsku odpovídat na otázku „Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?“ Pokud by jich většina odpověděla ano, Skotsko by se nejspíše stalo samostatným státem 24. března 2016.
Výsledek v pátek ráno, jasno možná dřív
Kompletní výsledky čtvrtečního skotského referenda o nezávislosti Skotska na Británii by měly být zveřejněny v pátek mezi 07:30 a 08:30 SELČ. Na základě částečných výsledků může být jasno již dříve. K hlasování se v pětimilionovém Skotsku zaregistrovalo takřka 4,3 milionu voličů. Volební místnosti se uzavřou ve 23:00 SELČ ve čtvrtek. Pak nastoupí první odhady, získané agenturami na základě dotazování mezi voliči. Před jejich velmi omezenou vypovídací schopností při tak těsném odhadovaném výsledku varuje YouGov, která se zaměřuje na výzkum veřejného mínění.
Jako první se veřejnost zřejmě dozví, jak dopadlo referendum na málo lidnatých Orknejích a na Shetlandských ostrovech, zdejší výsledky mají být ohlášeny v pátek okolo 03:00 SELČ. Nejdříve za další tři hodiny by mělo být známo, jak hlasování dopadlo v největších městech Edinburghu a Glasgow, kde žije čtvrtina obyvatel Skotska. Výsledky celkové budou oznámeny před začátkem běžného obchodního dne.
Co znamená „ANO“ pro trhy?
Pokud by výsledkem referenda přeci jen bylo „ANO“, nasnadě je hromadné vybírání vkladů, krize důvěry v britskou libru i problémy s hotovostí v bankách. Britské banky dopředu do Skotska posilovaly dodávky bankovek. Situace by vyprovokovala bleskovou reakci britské centrální banky v čele s Markem Carneym a ministra financí George Osborna.
Libra a akcie
Mark Carney se vyjádřil, že Bank of England disponuje „záložním plánem“. Například ekonomové JPMorgan odhadují, že by ihned přišlo ujištění, že BoE je a zůstane věřitelem poslední instance (poskytovatelem úvěru) i pro skotské banky do momentu skutečného rozdělení obou zemí, a to až do formálního rozdělení.
V případě nezávislosti si chce skotská vláda ponechat libru jako součást formální měnové unie se zbytkem Spojeného království. Britové to odmítají. Podle britských analýz (a cílem je jistě i skotské „NE“) jsou podobné měnové unie naplněny neustálým sledem problémů. Mark Carney řekl, podmínkou jsou mezi Skotskem a Británii dohody o přísných rozpočtových pravidlech a bankovní unii.
Ve vzduchu jsou při skotské „ANO“ víceré varianty budoucí měny. Vedle britské libry v měnové unii je to libra bez měnové unie (jen nějaká podoba zavěšení), přijetí eura či nějaká podoba nové vlastní měny. První varianta znamená de facto pokračování skotské závislosti na Bank of England. S tím souvisí riziko odlivu investic ze Skotska. Britské společnosti, zejména finance, se budou stahovat ze Skotska, zahraniční investoři z regionu celkově.
Z dnešního pohledu, při sázce na setrvání Skotska v unii s Británii, je logickou na libře sázka na její růst.
Ropa
Komoditním trhem mohou (zřejmě dosti omezeně) otřást tahanice o skotskou ropu. Zásoby ropy a plynu v Severním moři, přesněji daňové příjmy ze skotského podílu, mají tvořit klíčové příjmy skotské vlády v případě nezávislosti země. Vyčleněním asi desetiny těchto příjmů (zhruba jedné miliardy liber každoročně) chce lídr tažení za samostatné Skotsko Salmond vytvořit vládní fond ropných příjmů, analogicky norskému vzoru. Problémem pro Skotsko jsou velmi volatilní odhady zásob komodity. Skotové pracují s variantou, že jim příjmy z domácí ropy poplynou po tři až čtyři desítky let, ale může to být i jen polovina.
Status
Samostatnou kapitolou k libře je skotské členství k eurozóně a Evropské unii. Nezávislé Skotsko by podle vyjádření z EU muselo o členství znovu požádat. Členství Skotska v EU by muselo ratifikovat všech 28 členských států a Evropský parlament. Podle budoucího předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by měla země zůstat po vyhlášení nezávislosti nejméně tři a půl roku mimo EU. Podobně sporná je situace ohledně NATO. Skotové a Britové si také budou muset vyřešit otázku vojenských základen.
