Pozitivní nálada by měla přetrvat. Dolar slábne, což podporuje procyklické měny. Euro na 1,1900 EURUSD. Koruna nejsilnější od začátku září. Vydrží-li risk-on sentiment, mohla by atakovat 26,10 za euro.

První hovory o září

Od vydání poslední prognózy České národní banky sice neuběhl ani měsíc a do zářijového zasedání bankovní rady (26.9.) zbývá poměrně dost času, i tak bychom se letmo mohli podívat, jak si vlastně česká ekonomika a koruna vede. První „oťukávačku“ možnosti dalšího zvýšení sazeb už v září totiž máme za sebou.

Ale začněme popořadě nejprve tím, jak si koruna vedla v aktuálně končícím obchodním týdnu. Z dosavadního vývoje je jasné, že se domácí měna stala „obětí“ zahraničního dění. Podobně tomu bylo i u ostatních měn regionu střední a východní Evropy. Oslaboval polský zlotý i maďarský forint – obě měny o něco více než koruna.

Bavíme-li se o zahraničním dění, klíčovou událostí bylo Turecko. Tamní ekonomická a geopolitická situace vyvolala na začátku týdne globální výplach především u měn rozvojových trhů, kam spadá i ta česká. Tureckým úřadům, včetně ministra financí, se nakonec situaci sice podařilo uklidnit, na druhou stranu si nemyslíme, že by představená opatření a plány – v tomto případě investoři dost kritizovali absenci detailů například ohledně snížení inflace – byly dostatečné na to, aby napravily největší problémy, s nimiž se země a především ekonomika aktuálně potýká.

Vedle toho nezapomínejme na geopolitické dění. Americký ministr financí Steven Mnuchin se během včerejšího dne vyjádřil jasně. Pokud nebude propuštěn pastor Brunson, který byl před dvěma lety v Turecku zatčen pro podezření ze špionáže a terorismu, USA jsou připraveny uvalit další sankce, což by nervozitu investorů opět rozdmýchalo. A aby toho nebylo málo, očekává se, že ratingová agentura S&P dnes zhorší kreditní hodnocení (aktuálně BB-) Turecka ještě víc do oblasti „junk“ – reakce trhů na to by však vzhledem k samotné predikci tohoto kroku nemusela být kdovíjak výrazná. Otázkou je, jak na to Turecko, resp. spíše prezident Erdogan, zareaguje. Ostatně již dříve jsme z této strany slyšeli nařčení z ekonomické války vedené Spojenými státy.

Každopádně, pokud by turecká situace eskalovala dále v negativním slova smyslu (banka Goldman Sachs zde hovoří například o zavedení úplných kapitálových kontrol v případě hromadného úprku investorů ze země), pravděpodobně by se opakoval scénář globálního oslabení rozvojových měn, a to včetně koruny. Ta má sice vzhledem ke kondici české ekonomiky dobrý fundamentální základ, globální investoři ji však stále házejí do společného koše měn rozvojových zemí, kam spadají i ty fundamentálně mnohem slabší. 

Zaostřeno na ČNB

Co by mohlo zafungovat jako pomyslná brzda? V tomto případě se nabízí reakce ČNB, která by vzhledem proinflačním faktorům, včetně případně slabé koruny, mohla začít opět hovořit o zvyšování sazeb. Otázkou však je, jak moc „silné“ by tyto hovory musely být, aby zvrátily případný vliv globálního dění – v minulosti jsme viděli, že ne pokaždé zafungovaly.

Jak již bylo řečeno na začátku, v tomto směru již proběhla první „oťukávačka“, kterou nemá na svědomí nikdo jiný než dlouhodobě největší jestřáb z ČNB viceguvernér Mojmír Hampl. Ten v rozhovoru pro ČIA News řekl: „Nevím, co by mne mohlo přesvědčit, abych v září nehlasoval pro vyšší sazby. To by muselo být něco opravdu mimořádného, nějaký jednorázový šok. Něco á la krach Lehman Brothers, co úplně mění pohled na fungování finančního světa.“

Podle Hampla je potřeba si uvědomit, že česká ekonomika nejede stejnou rychlostí jako zbytek světa a že vazby mezi úrokovými sazbami a kurzem jsou mnohem slabší než v minulosti. „Tím pádem je i váha zahraničí menší než dříve. Máme tedy mnohem více autonomie nastavit si měnovou politiku víc podle toho, co se děje v domácí ekonomice,“ uvedl viceguvernér ČNB.

Jak to vidí Roklen?

„Události letních měsíců náš přinutily přehodnotit výhled na způsob utahování měnových podmínek,“ okomentoval situaci ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „I nadále platí, že se měnové podmínky s tím, jak se česká ekonomika pohybuje v okolí vrcholu hospodářského cyklu, budou utahovat. Nicméně oproti výhledu ze začátku léta, kdy panovalo přesvědčení, že hlavním kanálem bude posilující kurz české koruny a úrokový kanál bude pouze stínovat, jsme snížili roční výhled na kurz koruny, která by se tak na začátku příštího léta mohla stále držet nad 25 CZK/EUR. Zároveň jsme zvýšili odhad na počet zvýšení základní úrokové sazby. Základní úroková sazba by se tak v ročním horizontu měla dostat na 2 %,“ odhaduje ekonom.

A pokud jde o zářijové hlasování bankovní rady ČNB, podle Šoltése bude zásadní, jak silně proinflačně se budou v datech projevovat mzdy, které by za celý rok, nominálně, měly růst o více než 7 %. „Zároveň je nutné mít na paměti, že růst mezd je často vnímán jako zpožděná proměnná, která dosahuje svého cyklického vrcholu v rámci hospodářského cyklu až po vrcholu HDP. Je tedy možné, že mzdové proinflační tlaky budou v tuzemské ekonomice přítomné v měsících, kdy bude ekonomika již za cyklickým vrcholem. Osobně vidím pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb hned v září na méně než 50 %,“ dodal.

A co teď?

V tuto chvíli koruně nahrává uklidnění globálních trhů, stejně tak (spíše krátkodobě) i komentář Mojmíra Hampla . Byť jsou ve hře otazníky jako již zmiňovaná situace v Turecku, případně i další obchodní jednání mezi Čínou a USA (u nichž jsme však přesvědčeni, že je jejich potenciál oslabit domácí měnu o něco slabší), z pohledu na derivátový trh, konkrétně na CZK FRA 2×5 ve srovnání s tříměsíční sazbou Pribor, trh vidí pravděpodobnost zvýšení sazeb v září s pravděpodobností cca 60 %.

Toto číslo se ale bude během čekání na zářijové zasedání měnit. Ostatně, čekají nás poměrně důležitá data, včetně srpnové inflace a reálných mezd za druhý kvartál. A měnit se bude i vývoj koruny, která je ve srovnání se srpnovou prognózou za třetí kvartál v průměrném vyjádření (prozatím) silnější o necelých 14 haléřů.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter