V Aténách se podle tamního tisku šíří spekulace, že by řecký ministr financí Janis Varufakis mohl být v brzké době odvolán z funkce. Týdeník To Vima napsal, že Varufakis „ztratil veškerou důvěryhodnost“. Na pátečním zasedání ministrů financí eurozóny v Rize Varufakis před svými kolegy podle listu opět působil nepřipraveně a byl zcela izolován. O Varufakisově odchodu se v tisku spekulovalo již dříve, vláda však tyto spekulace popírala.
WSJ: Oficiální úvahy o plánu B pro Řecko
Někteří ministři financí eurozóny po pátečním zasedání poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko nedokáže do konce června dohodnout s mezinárodními věřiteli na dalším financování. Prolomili tak dosavadní tabu kolem možnosti odchodu Řecka z eurozóny. Varufakis své pocity z posledních dnů popsal na Twitteru citátem amerického politika Franklina Roosevelta: „Jsou jednotni ve své nenávisti vůči mně. A já jejich nenávist vítám.“
Nejmenovaný představitel řecké vlády agentuře Reuters řekl, že Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová se v nedělním telefonickém rozhovoru shodli na tom, že chtějí během jednání Řecka s věřiteli zůstat v kontaktu. Uvedl také, že odborné týmy Řecka a věřitelů plánují na pondělí telekonferenci a na středu schůzku, aby jednání urychlily.
Podle zdrojů z pátečního jednání v Rize se na hlavu Varufakise snášela ostrá slova kritiky. Kolegové z politických kruhů eurozóny se údajně stále častěji vyjadřují o nezodpovědnosti a mrhání času, padaly výrazy jako „gambler“ a „amatér“. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem podle agentury Bloomberg prohlásil, že bez úspěšné detailní dohody nemá Řecko na výplatu zbylé finanční injekce šanci.
Varufakis před měsícem: Řecko neblafuje, klidně odejdeme
Silně zadlužené Řecko se nyní kvůli nedostatku hotovosti potýká s hrozbou platební neschopnosti. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. V květnu 2010 se země ocitla na pokraji státního bankrotu a musela požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodla se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
Aténám se zatím nepodařilo s věřiteli na podobě reforem dohodnout. Řecko se proto snaží získat peníze na financování svého provozu a splácení půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze státního sektoru. Řecký parlament v pátek schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i v nemocnicích a školách.
Řecký parlament schválil zábor peněz státní správy a organizací
Výměnou za úvěrovou pomoc musely v uplynulých Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a například premiér Alexis Tsipras před lednovými volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
