První ostrý test „nejsledovanějšího“ šéfa centrální banky

Klíčové body

  • Trh od zasedání turecké centrální banky očekává zvýšení týdenní repo sazby o 475 bazických bodů.
  • Citelně menší zvýšení tureckých úroků by mohlo vyvolat výprodej tureckých aktiv, včetně liry.
  • Další zprávy o vakcíně proti koronaviru mají jen omezený tržní efekt.

Aktuální týden sice nepřinesl mnoho klíčových dat, čeho však bylo požehnaně, byla vystoupení centrálních bankéřů. Nejvíce pozornosti obvykle směřuje k představitelům Fedu a ECB, zejména ke guvernérovi Powellovi a guvernérce Lagardeové. Dnes nás ale bude zajímat výkon někoho úplně jiného. Vzhledem k dění posledních dní můžeme s určitou nadsázkou říci, že půjde o aktuálně „nejsledovanějšího“ šéfa centrální banky.

Na zasedání ECB a Fedu si počkáme do prosince. V obou případech se spekuluje o možných změnách měnové politiky. V případě Fedu se jedná o změny v oblasti délky splatnosti skupovaných dluhopisů v rámci programu kvantitativního uvolňování, u ECB pak o navýšení objemu skupovaných instrumentů, a nadto i objemu cílených dodávek dlouhodobé likvidity. Co by však mělo zůstat beze změny, jsou hlavní úrokové sazby obou měnových autorit. Situace našeho „nejsledovanějšího“ centrálního bankéře je opačná. Programu QE se nedočkáme, co by ale mělo přijít, je výrazné zvýšení úrokové sazby, a to v řádu několika procentních bodů.

Pravidelní čtenáři vědí, že řeč je o nově dosazeném guvernérovi turecké centrální banky Nacim Agbalovi. Před ním stojí mnohé výzvy, včetně stabilizace turecké liry, která se ještě před čtrnácti dny obchodovala na historicky nejslabších úrovních jak vůči dolaru, tak i euru. Kombinace nového guvernéra a slibu ze strany tureckého prezidenta Erdogana ohledně připravenosti učinit i hořká rozhodnutí, budou-li nutná ke zlepšení ekonomické situace, vytvořila velmi silná očekávání (psali jde zde). Otázkou je, zda budou napleněna.

Očekávání se netýkají „pouze“ zvýšení sazeb jakožto prostředku vedoucího k zastavení odlivu portfoliových investic v prostředí deficitu běžného účtu, který živí především silná úvěrová expanze. Klíčová je obnova důvěry v tureckou centrální banku, která je narušená právě vlivem prezidenta Erdogana. Jde zejména o jeho představu, že nízké úroky nepůsobí proinflačně, což byl podle neveřejných zdrojů, které v minulosti citovala například agentura Reuters, jeden z hlavních důvodů výměny guvernérů měnové autority.

Konsensus trhu je nastaven na zvýšení týdenní repo sazby o 475 bazických bodů z 10,25 % na 15 %. Jestliže bude toto očekávání naplněno, pro tržní účastníky by mělo jít o slibný krok směrem k obnově kredibility centrální banky. Pokud by však zvýšení sazeb bylo pouze „kosmetické“, můžeme očekávat zklamání, které by patrně vedlo k oslabení turecké liry v kombinaci s dalším odlivem zahraničního kapitálu z tureckých aktiv.

Na scénář mnohem menšího zvýšení sazeb upozorňuje například banka Morgan Stanley, podle které bychom se mohli dočkat hiku o „pouhých“ 150 bazických bodů. Důvodem je dle analytického týmu normalizace proinflačních tlaků, jako je kurz liry či úvěrová expanze. I oproti očekávání nižší zvýšení sazeb by totiž dostalo vážené průměrné náklady financování (aktuálně na 14,72 %) vycházející z koridoru sazeb krátkodobého financování nad současnou inflaci (11,9 % y/y za říjen), což by podpořilo úroveň reálných sazeb.

Bloomberg

My se přikláníme k variantě zvýšení týdenní repo sazby minimálně o 400 bodů, což by ji přiblížilo k současné úrovni speciálního likviditního okna na 14,75 %. Pokud by například došlo na tržní konsensus zvýšení týdenní repo sazby o 475 bodů, tedy až na 15 %, všechny likviditní operace by se v rámci zjednodušení mohly přesunout právě směrem k týdenní sazbě. Ve výsledku by vážené průměrné náklady financování, které v podstatě fungují jako aktuální hlavní benchmark, vzrostly mnohem méně, a to po přepočtení o méně než 75 bazických bodů vzhledem k současným 14,72 %.

Rozpětí odhadů změny týdenní repo sazby, které Bloomberg sesbíral, dosahuje od sazeb beze změny až po zvýšení o 575 bodů. Medián pak činí již zmiňovaných 475 bodů. Podle nás navíc nelze vyloučit další posun během příštích zasedání. Jednalo by se však o mnohem menší hodnoty, než je ta dnešní očekáváná.

Bloomberg

Turecká měna během minulého týdne posílila nejvíce za posledních dvanáct let. Vzhledem k takto výraznému pohybu existuje riziko oslabení z možného zklamání vedoucí k posunu kurzu směrem zpět k hranici 8,00 USDTRY. A nešlo by pouze o liru, která by se dočkala vyšší volatility. Několikaleté rekordy padaly i na jiných trzích. Například u tureckých dluhopisů denominovaných v dolarech bylo v listopadu podle dat společnosti MarketAxess dosaženo nejvyššího průměrného denního zobchodovaného objemu od roku 2019 dosahujícího bezmála 490 milionů dolarů. Největší pohyby je přitom možné vztáhnout právě k době od výměny guvernérů a následného čekání na dnešní zasedání.

Předpokládáme, že riziko možného zklamání a opětovného oslabení liry je mnohem větší. V opačném scénáři, tedy při úrokovém hiku o velikosti 400 bodů a více, by lira mohla ještě zpevnit, avšak vzhledem k předchozímu pohybu považujeme prostor pro posun pod aktuální spot kolem 7,70 USDTRY spíše za omezený. Rozhodnutí padne dnes ve 12 hodin našeho času.

Jisté je, že jedno zasedání centrální banky nezmění vše, především uvažujeme-li delší než krátké období. Zvýšení sazeb bude sice krok správným směrem, důležité ale budou kapitálové toky, a samozřejmě i další vývoj úvěrování. K tomu, aby bylo stále trvající riziko oslabení liry co nejvíce eliminováno, bude potřeba pokles úvěrového impulsu do záporu, který následně přispěje k eliminaci deficitu běžného účtu. Alternativou je co nejsilnější obnova mezinárodního obchodu, k čemuž by však byla potřeba efektivní vakcína proti koronaviru. I tak bychom se ale hned nedostali do předkoronavirové situace, tudíž by potřeba obnovy tureckých devizových rezerv a záporného úvěrového impulsu byla stále aktuální.

Z Turecka dále do světa

Pokud se přesuneme z Turecka dále do světa, včerejšek se nesl nejprve ve znamení oslabujícího dolaru, kterému se později podařilo ztráty postupně smazat jak proti euru, tak ve vyjádření dolarového indexu. Měny regionu střední a východní Evropy profitovaly z počáteční vlny optimimsu, což koruně pomohlo posílit k hranici 26,35 za euro.

Domácí měna těží zejména z dobrého naladění trhů. Ty evidentně ignorují zprávy spojené s koronavirovou situací ve světě, jež se spíše zhoršuje, než zlepšuje. K risk-on náladě přispívají především množící se informace o vakcínách proti koronaviru. Během včerejšího dne šlo konkrétně o společnosti Pfizer a Biontech, které uvedly, že jejich produkt dosáhl během dalšího kola testů 95% účinnosti.

Reakce trhů byla však omezenějšího charakteru. Vakcína, jak se zdá, je již částečně zaceněna. Zisky přitom nebudou výraznější, jestliže nebudou zodpovězeny otazníky ohledně rychlosti schválení, produkce a následné distribuce.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1851 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 92,45 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1803 do 1,1930 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 26,36 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 26,29 až 26,50 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,12 až 22,36 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Newsletter