Nová polská vláda slibuje více asertivní postoj takřka ke všemu, od uprchlíků po postup Ruska na Ukrajině. První spor s Bruselem však bude pravděpodobně jiného rázu, může být však stejně zásadní.
Strana Právo a spravedlnost, která je na cestě k vytvoření jednobarevné vlády díky ve volbách získané parlamentní většině, bude, podle Konrada Szymańskeho, pravděpodobně budoucího ministra pro evropské záležitosti, bojovat o zvláštní pozici v rámci evropského klimatického paktu. Polsko, s pozicí největšího producenta uhlí, totiž žádá v rámci této dohody ústupky. Pokud jich nedosáhne, bude usilovat o vystoupení z paktu.
Grexit, Spexit, Quitaly? Skutečnou hrozbou je Polsko
„Myslel jsem si, že největší evropský problém je v současné době migrace. Vypadá to však, že jím bude klima,“ řekl v rozhovoru dva dny před volbami Szymanski. „Pokud jde o migraci, Evropa začíná být pragmatičtější, což se o oblasti klimatu v tuto chvíli říct nedá. Momentálně zde nevidím přijatelné řešení.“ EU chce být v boji proti klimatickým změnám celosvětovém lídrem. Osmadvacítka se shodla na tom, že by měl blok snížit emise skleníkových plynů do konce příštího desetiletí ve srovnání s rokem 1990 nejméně o 40 procent. V Polsku však momentálně dochází k otáčení kormidlem, ke kterému se pravděpodobně dostane dcera horníka a strana která slibuje podporu uhelnému průmyslu, který v zemi zaměstnává téměř 100 tisíc lidí, a který v současné době „krvácí“.
Výsledek polských voleb: Chybí jedna odpověď
Pakt o klimatu a energie pro příští desetiletí získal v říjnu loňského roku jednomyslnou podporu vedoucích představitelů EU. Politická dohoda byla následována návrhem zákona ze strany Evropské komise, který měl za cíl urychlit tempo snižování oxidu uhličitého v systému obchodování s emisemi EU. V první polovině příštího roku chtěla Evropská komise předložit další právní předpis o přerozdělení nákladů na znečištění mezi členské státy, tentokrát mimo trh s uhlíkem. Všechna tato opatření však budou pro polskou ekonomiku znamenat zátěž a nikdy neměla být odstupující polskou vládou podepsána, poznamenal Szymanski. Pro Polsko je sporné i například navrhované zapojení Evropské investiční banky do výběru projektů, které jsou způsobilé k podpoře EU v rámci fondu modernizace a plánovaných pravidel standardů uhlíkové účinnosti. „I kdyby toto bylo poupraveno, stále máme strategický problém, protože i s těmito úpravami nejsme v pozici, kdy můžeme kompenzovat polské energetiky a průmysl za ztráty, které budou muset nést,“ poznamenal Szymanski. „Možný scénář vystoupení navíc ukazuje na obtížnost v hledání řešení.“
Rostoucí ceny povolenek
Podle strany Právo a spravedlnost si Polsko nebude moci dovolit platit účet za snižování emisí v rámci současných plánů. Emisní povolenky EU se v pondělí obchodovaly na londýnské burze ICE Futures Europe za 8,58 eur za tunu. Analytici v příštím desetiletí předpovídají až ztrojnásobení jejich ceny a to jsou ještě „konzervativní“, řekl Szymanski.
„Pokusíme se najít přiměřené vyrovnávací mechanismy,“ řekl. „Budeme prosazovat návrhy, které již vznesl polský průmysl. Nezastavíme se na opatřeních, které jsou již navrženy, pokusíme se jít dál.“ Dodal, že Polsko má velký potenciál ke snížení emisí modernizací zastaralých zařízení. Ačkoli se skladba zdrojů energie v Polsku vyvíjí a zahrnuje stále větší podíl obnovitelných zdrojů, tempo změn bude muset být přizpůsobeno jak zeměpisným, politickým tak ekonomickým podmínkám. „Evropa musí zvážit další způsoby, jak snížit znečištění,“ řekl Szymanski, který byl dříve členem Evropského parlamentu. „Zdá se mi, že některá průmyslová odvětví politiku EU v oblasti klimatu zneužívají a posilují tak svou pozici na trhu.“
