Psychologie utrácení. „Špinavých“ peněz se zbavujeme rychleji

Utrácení lidé milují, placení je však naopak bolí. Výzvou pro všechny obchodníky a marketingové experty tedy je, jak tuto „bolest z placení“ (pain of buying) co nejvíce redukovat. Co spotřebitele přitom bolí nejvíce, je to, když má peníze odevzdat fyzicky a okamžitě. Nejhorší obchodní strategie tedy zní: povolit zákazníkovi platit pouze v hotovosti. Naopak čím dále od ní jsme, tím by se nám mělo utrácet lépe, tedy „bezbolestněji“.

Nicméně takto jednoduše to může fungovat jen v zemích, kde kolují bankovky čisté a rovné a mince se zde jenom blýskají. Naopak, pokud peněžní oběh povětšinou sestává z ošuntělých a zmuchlaných papírků, na kterých už lze jen stěží poznat, co je na nich vyobrazeno, a začernalých penízů, pak už se úzkostlivé hromadění hotovosti v peněžence nejeví tak lákavé.

Placení kreditkou? Utrácíme příliš. A za špatné věci

Takový je závěr netradičního výzkumu pocházejícího od ekonomů z University of Guelph, které zajímalo, jak vzhled peněz ovlivňuje naše zvyky v oblasti utrácení. I když několik studií již upozornilo na to, že spotřebitel se snadno nechá zlákat k impulsivním nákupům v případě, že může platit „příjemnějším“ způsobem, tedy na dluh, Fabrizio Di MuroTheodore J. Noseworthy ukazují, že když jsou peníze „špinavé“, pak nám s nimi jde utrácení rovněž jedna báseň, i když se jedná o onou obávanou hotovost.

A když píšeme špinavé, myslíme to doslova. Použitím spojení „dirty money“ autoři neměli na mysli to, že pocházejí z nelegálních aktivit, ale přímo jejich ošuntělý a pomačkaný vzhled, který naznačuje, že už si je mezi sebou lidé vyměňují pěkně dlouho. V pěti různých experimentech vědci dali dobrovolníkům staré a nové bankovky a požádali je, aby nakoupili podle svého uvážení. Ve všech pokusech přitom ti, kteří dostali staré bankovky, utratili více.

 

„Měnu obvykle popisujeme jako prostředek ke spotřebě, nikoli samotné zboží. Jinými slovy, nemělo by záležet na tom, zda je špinavá nebo opotřebovaná, protože tak jako tak má stejnou hodnotu,“ uvedl Noseworthy. „Avšak zde ukazujeme, že peníze ve skutečnosti jsou prostředkem sociální užitečnosti, a tedy také subjektem stejných úsudků a předpojatostí jako samotné výrobky, které za ně lze koupit,“ dodal jeden z autorů.

Ekonomové tedy u lidí identifikovali něco jako „averzi ke špinavým penězům“. „Pomyšlení na to, že se dotýkáte něčeho, čeho se již dotýkali jiní: lidé se chtějí zbavit opotřebované měny, protože jsou znechuceni kontaminací od ostatních,“ vysvětluje možný důvod Noseworthy.

Koneckonců, nelze se jim divit – peníze jsou patrně jednou z nejšpinavějších věcí, se kterými se na světě můžete setkat. Dle výzkumů se na nich žijí stovky mikroorganismů, včetně různých bakterií a virů. Pokud tedy měnové autority chtějí nejen omezit šíření nemocí, ale také zamezit přílišnému utrácení, pak jim lze doporučit, aby hotovost v oběhu udržovaly alespoň v ucházejícím stavu.

Toxiny, bakterie, drogy, nemoci. Čím jsou prolezlé vaše peníze?

Newsletter