Pustí Rus plyn, nebo ne?

Zdroj: Depositphotos

„Perfektní bouře“ na energetickém trhu pokračuje. Situace vykrystalizovala do otázky, zda Rus pustí plyn, nebo ne. Riziko dalšího cenového růstu na spotovém trhu stále existuje. Energetické dotace jsou v takové situaci jediným řešením ve vztahu k menším odběratelům a domácnostem. U dodavatelských firem je to jiná otázka, řekl v dalším vydání rozhovoru specialista na trh energií finanční skupiny Roklen Dušan Vaškovic.

Minulý týden jsme spolu mluvili o „perfektní bouři“ na energetickém trhu (odkaz zde). Vidíme už alespoň nějaký náznak slunce, nebo bouře pokračuje?

Bouře pokračuje, sluníčko je zatím dobře schováno za mraky. Co se stalo, je, že problém vykrystalizoval do jednoduché otázky: pustí Rus plyn – ano, či ne? Pokoušet se na ni odpovědět by byla spekulace, jelikož zatím neznáme ani příčinu ruské neochoty dodat plyn nad rámec dlouhodobých smluv.

Ceny spotové elektřiny se drží na hranici 130-140EUR/MWh, což odpovídá ceně plynu 70 EUR/MWh a ceně povolenky 60EUR/t CO2. Vítr v severním Německu je stále podprůměrný, ale situace se lepší. Historicky nejvyšší spotová cena plynu (před několika lety) byla 80 EUR/MWh, takže riziko určitého pohybu cen nahoru a dorovnání rekordu stále existuje.

Americká banka Goldman Sachs varovala před možnými blackouty v Evropě. Je podle tebe tento scénář možný?

Blackouty v Evropě nelze vyloučit. Energetický systém má nástroj, kterým lze současnou krizi řešit, jmenuje se „regulační stupeň“ u elektřiny a „odběrový stupeň“ u plynu. Je zaměřen na omezení poptávky po komoditě, avšak může se stát, že v některých energeticky deficitních evropských zemích ani tento mechanismus nemusí zachránit situaci. Tento systém spočívá v direktivním zastavení energeticky náročných provozů dle určitého klíče. Česká republika je stále čistý vývozce elektřiny. Co se týče plynu, jsme plný dovozce. Pokud by u nás mělo dojít k nějakým problémům, bude to spíše v souvislosti s nedostatkem plynu než elektřiny. Nenechme se však zmýlit, zavedení jakéhokoliv regulačního stupně by mělo dopad na energeticky náročné provozy z oborů strojírenství nebo chemie. Takže přejme si, aby k nim nedošlo.

Domácnosti a jiní chránění klienti jsou relativně v bezpečí, jelikož všichni dodavatelé plynu musí dodržovat tzv. „bezpečnostní standardy dodávky“ spočívající v povinnosti držet určitou část předpokládaného objemu spotřeby klienta v zásobnících. Dodržování tohoto standardu je kontrolováno regulátorem. Rizikem je, že zejména malí dodavatelé řešili tuto potřebu na krátkodobé bázi (měsíc dopředu) nákupem služby od velkoobchodníků. Neznám detailní situaci na trhu, ale je klidně možné, že nabídka těchto standardů nemusí být aktuálně k dispozici.

Jak se vnímáš poslední zprávy o tom, že evropské vlády, včetně české, plánují dotace na energie?

Dotace na energie jsou v podstatě jediným řešením situace ve vztahu k menším odběratelům a domácnostem. V Británii jsou například dotace naplňovány zastropováním dodavatelských cen. Na nákladech této „epizody“ by se mohl nějakým způsobem podílet i polostátní ČEZ. Dotace dodavatelům energií je naopak velmi kontroverzní otázka. Vzhledem k tomu, že několik z nich již zbankrotovalo, je nějaký rovný přístup prakticky vyloučen. Dále je třeba zvážit, jakou měrou se dodavatelé na současné krizi podíleli. Je veřejným tajemstvím, že spousta z nich (zejména těch menších) poměrně velkou část dodávek nezajišťovala dlouhodobými kontrakty a kupovala energie pro své klienty na spotovém trhu. Tato strategie, která je za normální situace zdrojem zisku, může v dnešním krizovém období znamenat akceleraci nákupů a panické nárůsty cen. V tomto případě by pomoc znamenala určitý morální hazard do budoucna.

Naposledy jsi zmiňoval riziko krachu některých energetických společností. Už na nějaké napříč Evropou došlo? A jak to vidíš v případě České republiky –  jsou tu nějaké významně ohrožené firmy?

Ke krachu dodavatelů energií již dochází, u nás zkrachovalo několik malých dodavatelů a jeden velký aktuálně restrukturalizuje. Nechce se mi spekulovat o síle těch ostatních. Faktem zůstává, že každý z nich si dnes pravděpodobně prochází očistcem. Důležitá bude, stejně jako při podobné krizi v letech 2008-2009, velikost finančního kapitálu, kterým disponují, a množství rizika, kterému své portfolio vystavili. V evropském kontextu je bankroty nejvíce zasažena Velká Británie, kde spotové ceny elektřiny a plynu dosahují n-násobků cen kontinentálních.

Dušan Vaškovic (Twitter: @Dusa_Vaskovic) část své kariéry prožil na finančních trzích, část na trzích s energiemi, zejména s elektřinou a plynem. Jeho poslední působení bylo jako CEO Energie č.s., dodavatele energií založeného Českou spořitelnou a posléze prodaného skupině Bohemia Energy. V současné době působí ve finanční skupině Roklen.

 

Newsletter