Rusko musí posílit svou vojenskou moc v reakci na aktivizaci NATO ve východní Evropě, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin v Moskvě na zasedání Bezpečnostní rady, svého hlavního poradního orgánu. Alianční armády ve východní Evropě se podle něj „demonstrativně posilují“ a Rusko musí příslušně reagovat. Putin „neponechá bez povšimnutí“ rozmístění prvků americké protiraketové obrany a růst zásob vysoce přesných strategických zbraní NATO.
Posilování NATO nezůstane bez odezvy
Putin svůj projev ke špičkám ruských bezpečnostních složek pronesl těsně před zasedáním ministrů zahraničí Evropské unie, kteří mají v Bruselu jednat o posílení protiruských sankcí za přístup Moskvy k ukrajinské vnitropolitické krizi. „Co se ve skutečnosti děje? Skupina vojsk NATO na území východoevropských států se demonstrativně posiluje, a to i v oblasti Černého a Baltského moře,“ řekl ruský prezident. Rusko podle něj „adekvátně“ odpoví na přibližování vojenské infrastruktury aliance k ruským hranicím. „Protiraketová obrana je útočný systém rozmístěný na periferii,“ řekl šéf Kremlu.
Putin se v projevu znovu vyslovil k situaci na Ukrajině, kterou výrazně vyostřilo sestřelení malajsijského letadla. Kyjev by se podle něj měl řídit zásadami elementární slušnosti a vyhlásit na východě Ukrajiny příměří. Rusko se podle Putina maximálně zasadí o to, aby se příčiny pádu malajsijského letadla podařilo transparentně a objektivně vyšetřit. Bude v tom smyslu působit i na ukrajinské separatisty.
Ruský prezident odsoudil ofenzivu ukrajinské armády, která v minulých dnech zatlačila povstalce z řady důležitých ukrajinských měst. „Tankový útok na Doněck, provedený v době předání černých skříněk z malajsijského letadla, je nepřípustný,“ citovala Putina ruská agentura ITAR-TASS. Ke klidu zbraní je podle ruského prezidenta nutno vyzývat nejen povstalce, ale i ukrajinské úřady v Kyjevě.
Rusko barevné revoluce nerozvrátí
Putin je přesvědčen, že Rusové nikdy nedopustí, aby vnitropolitickou situaci v jejich zemi rozvrátily „barevné revoluce“, jak v Rusku označují prodemokratická hnutí v Gruzii, Kyrgyzstánu nebo na Ukrajině. Pokusy destabilizovat situaci v Rusku ale budou podle ruského prezidenta nepochybně pokračovat.
Recepty, které fungují vůči slabým a nehotovým zemím nakaženým vnitřními rozpory, v Rusku fungovat nebudou, řekl dále. „Naši lidé, ruští občané to nedopustí a nikdy nepřijmou,“ zdůraznil prezident. Barevné revoluce jsou podle něj nepřijatelné a narušují nynější světový řád. V případě Ruska je prý cílem takových akcí změnit stát v poddajného sluhu v zájmu cizích států.
Prezident prohlásil, že nedopustí „utahování šroubů“ v ruské společnosti. Klíčový význam prý má, aby sehrála svou roli občanská společnost, která by měla reagovat na porušování lidských práv a svobod a bránit šíření radikalismu a extremismu. Mládež je podle šéfa Kremlu nutné vychovávat v duchu vlastenectví a odpovědnosti za osudy Ruska. „Budeme se opírat o občanskou společnost a nikdy nepřipustíme úvahy o tom, že ke zlepšení naší práce ve všech oblastech by mělo vést jen utahování jakýchsi šroubů. Touto cestou v žádném případě nepůjdeme,“ slíbil Putin.
Rusko podle prezidenta přísně dodržuje normy mezinárodního práva a očekává, že ostatní země, sdružení zemí a vojensko-politické aliance budou respektovat zákonné národní zájmy Ruska. „Sporné otázky je třeba řešit diplomatickou cestou, jednáním. Nikdo se do našich vnitřních věcí vměšovat nebude,“ uvedl v projevu ruský prezident.
Polsko chce silnou východní hranici NATO
Polský prezident Bronislaw Komorowski dnes ve Varšavě vyzval k posílení kolektivní obrany na východních hranicích Severoatlantické aliance. V souvislosti s ukrajinskou krizí a rolí Ruska v ní to řekl na setkání hlav států visegrádské čtyřky, Rumunska, Bulharska a pobaltských států, kterého se účastní i český prezident Miloš Zeman. „NATO se musí vrátit k principu účinného garantování kolektivní bezpečnosti svých členů. Je nutné posílit východní hranici aliance,“ prohlásil Komorowski podle agentury AFP v přítomnosti svých kolegů z dalších osmi států střední a východní Evropy.
„Přítomnost vojenských sil NATO v našem regionu, přítomnost trvalá, viditelná a odpovídající situaci by měla být jedním z prvků tohoto procesu,“ uvedl rovněž šéf polského státu. V této souvislosti se také vyslovil pro rozvoj vojenských infrastruktur NATO ve střední a východní Evropě.
Podle agentury MTI polský prezident upozornil, že nynější rusko-ukrajinský konflikt se stal největší výzvou pro bezpečnost v Evropě od dob takzvané studené války. Na vztahy Ruska a Ukrajiny by podle něj mělo být nahlíženo jako na součást vztahů mezi Východem a Západem. V sázce v tomto konfliktu je přežití svrchované a demokratické Ukrajiny, stejně jako věrohodnost „evropského řádu založeného na územní celistvosti a vyloučení použití síly“. Americký prezident Obama dle slov Komorowského „vyjádřil s posílením východní hranice NATO souhlas“.
Pobaltské státy, které byly svého času násilně připojené k Ruskem ovládanému bývalému Sovětskému svazu, a Polsko mají obavy o svou bezpečnost od vypuknutí krize na ukrajinském Krymu, která skončila anexí poloostrova Ruskem. Od té doby Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko naléhají na posílení jednotek armád NATO ve své oblasti. V rámci vojenských cvičení vyslaly zejména Spojené státy do těchto čtyř států určitý počet svých vojáků.
Ukrajina mobilizuje a doplňuje armádu
Ukrajinští separatisté vypravili z povstaleckých území vlak s těly obětí letecké katastrofy, odevzdali černé skříňky se záznamem komunikace pilotů a vyhlásili příměří v oblasti pádu malajsijského letadla. Vlak s pozůstatky mrtvých dnes dorazil do Charkova, kde čeká nizozemský transportní letoun Herkules C-130, který má těla dopravit do Nizozemska k identifikaci. Ukrajinská armáda mezitím posiluje ofenzívu proti vzbouřencům a povolává nové brance.
Ukrajinský parlament schválil dekret prezidenta Petra Porošenka o částečné mobilizaci, od něhož si armáda slibuje přísun nových bojovníků do jednotek operujících proti povstalcům na východě země. Povolání branců, už třetí od zahájení bojových operací, proběhne podle schváleného dekretu během příštích 45 dnů.
Podle šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrije Parubije budou doplněny jak jednotky ukrajinské armády, tak útvary Národní gardy a operační složky kontrarozvědky SBU. Celkem bude z branců vytvořeno 15 bojových a 44 podpůrných armádních jednotek.
Opatření je podle Kyjeva odpovědí na posilování ruských jednotek v pohraničních oblastech, kde je údajně soustředěno na 40 tisíc ruských vojáků. Odhady západních expertů, publikované v minulých dnech, hovořily zhruba o čtvrtině. Podle ukrajinských zdrojů ruské velení zvyšovalo stavy vojsk zejména v minulých dnech a přesunulo k hranicím nové jednotky.
