Tolik diskutovaný program odkupu vládních dluhopisů by se měl co do míry podpory jednotlivých členských zemí eurozóny řídit velikostmi jejich finančních příspěvků ECB. Uvedl to podle CNBC zdroj z Evropské centrální banky. Kolik jednotlivé země v rámci QE „dostanou“, bude podle něj záležet na tom, kolik prostředků přispívají příslušné centrální banky na účet ECB.
Každá členská centrální banka posílá ECB určitý kapitálový obnos. Největším přispěvatelem je německá Bundesbank, která dodává 17,9 procenta z celkových příspěvků, následuje Francie s 14,2 procenta, zatímco nejméně přispívá centrální banka Kypru (0,15 %). Právě výše těchto obnosů by určila objem nákupů vládních dluhopisů té které země, uvedl zdroj s tím, že rozhodnutí o konečné podobě zatím nepadlo. Nastíněný model by mohl zmírnit obavy kritiků, kteří se staví proti objemným nákupům rizikových aktiv periferních zemí, včetně Řecka.
Evropské QE: Do 500 miliard a jen kvalitní vládní dluh?
Podle informací zdrojů z minulého týdne nicméně ECB diskutovala zatím nákupy dluhopisů pouze s ratingem „AAA“ až „BBB-„, což se na řecké dluhopisy, které spadají mimo investiční kategorii, nevztahuje. O debatovaných návrzích zatím prosakují jen kusé informace z různých zdrojů, podob je vícero, ve všech případech údajně s objemem programu do 500 miliard eur. V následujících dnech lze očekávat další spekulace a oficiální nepotvrzené informace před (dalším) klíčovým zasedáním měnového výboru Evropské centrální banky, které se uskuteční 22. ledna. Investoři přitom budou napjatě očekávat oznámení spuštění QE resp. jeho podoby a pokud je Draghi v tomto ohledu neuspokojí, lze očekávat negativní reakci trhů.
Německý hlas v ECB: Kupovat dluhopisy ve velkém je předčasné
Otázka využití nejsilnější zbraně QE zůstává kontroverzní a nejhlasitějším kritikem – kdo jiný než – Německo. Německá členka Výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerová pro týdeník Der Spiegel uvedla, že zvažovaný záměr nákupů státních dluhopisů je předčasný, a vyjádřila pochybnosti o tom, že by mohl vůbec úvěrování v reálné ekonomice dostatečně podpořit. Šéf Bundesbanky Jens Weidmann argumentuje, že další měnové stimulace není třeba, jelikož by utlumila snahy o fiskální reformy, a ekonomice se navíc dostává podpory díky nízkým cenám ropy.
Z jiných konců Evropy naopak zaznívá optimismus. „Nákup vládních dluhopisů je v této situaci nejefektivnějším krokem. Jedná se o standardní měnově-politický nástroj, který se označuje jako nekonvenční pouze proto, že nebyl v Evropě tak dlouho zvažován či použit,“ uvedl guvernér italské centrální banky Ignazio Visco.
ECB srazila prognózu, dál drží trhy napjaté
Rétorika šéfa ECB Maria Draghiho v posledních měsících vyznívá zřetelně pro QE. Hrozbu deflace podle něj nelze vyloučit a riziko cenové stability roste. Draghi v úvodu roku řekl, že ECB je ve fázi příprav s cílem upravit rozsah, rychlost a skladbu svých opatření v úvodu roku, jimiž bude v případě nutnosti reagovat na příliš dlouhé období inflace. „V rámci ECB jsme v tomto jednotní,“ dodal po prosincovém vyjádření, že ke spuštění QE není 100 procentní shody mezi členy bankovní rady třeba.
