Rozhovor s Radoslavem Slovákem, zakladatelem společnosti Edhouse, nabízí zajímavý pohled na dynamiku IT sektoru i na to, jak se firma etablovala na trhu. Firma založená v roce 2006 se vypracovala na významného hráče s více než 150 zaměstnanci a obratem přes 200 milionů korun. Radoslav v rozhovoru hovoří o hodnotě organického růstu, o přístupu k investorům a o nutnosti neustálého přizpůsobování se novým trendům. Dotýká se také nástupu umělé inteligence a jejího vlivu na pracovní trh, stejně jako důležitosti týmové spolupráce v komplexních projektech. Neopomíná zmínit ani firemní aktivity zaměřené na vzdělávání IT učitelů na základních školách, což ukazuje na dlouhodobou vizi Edhouse a jejímu přínosu k rozvoji vzdělanosti regionu.
Jaká je vaše historie na trhu IT služeb a jak jste se adaptovali na technologický vývoj a měnící se trh?
To je ale hodně otázek v jedné (smích…). Uvědomuji si, že nejsme pro běžné čtenáře a asi ani pro některé lidi z oboru známá firma, přitom ale nejsme žádní začínající podnikatelé. Historie Edhouse se datuje už od roku 2006, kdy jsme firmu založil společně s kolegou Pavlem Stržínkem. Za tu dobu se nám podařilo vybudovat etablovanou softwarovou firmu s více než 150 zaměstnanci a ročním obratem přesahujícím 200 milionů korun. Samozřejmě, že v porovnání s velkými a nadnárodními IT giganty nejsme velkou firmou, ale více než o samotnou velikost nám jde o to, co děláme, jak to děláme a pro koho. Podařilo se nám vyrůst čistě organicky od jednotek lidí až do velikosti, kdy jsme schopni pracovat na velikých projektech pro mezinárodní společnosti a nabídnout tak našim lidem velmi atraktivní práci.
Velcí investoři zájem o vstup do vaší firmy neměli?
Samozřejmě, že nějací zájemci byli. Nám se ale líbilo růst přirozeně a postupně. Díky tomu jsme zvládali celý proces přerodu z opravdu malé společnosti až do dnešní velikosti. A společně s námi rostli i lidé ve firmě a celou tu cestu jsme si poctivě vyšlapali.
Kdyby dnes přišel velký investor a projevil o vás zájem, jak byste reagoval?
Tohle nechám zatím bez komentáře.
Ale nevylučujete, že by vás nabídka zajímala?
Co bych to byl za podnikatele, kdybych řekl, že nezajímala? Samozřejmě bychom si vyslechli investorovu představu, ale každý, kdo někdy prodával firmu, nebo nad tím uvažoval vám potvrdí, že to není jen o ceně. Ano, cena je důležitá, ale když firmu vybudujete z nuly do současné velikosti, musíte brát v potaz celou řadu dalších věcí, která zcela zásadně ovlivní, jestli k prodeji přistoupíte, nebo ne.
Jako například?
Jako vize do budoucnosti, rozvojové plány, péče o zaměstnance, zkušenosti v oboru, zapojení firmy do veřejného života, kontinuita ve vzdělávání apod. Je toho opravdu hodně a proto říkám, není to jen o ceně.
Museli jste se v průběhu času adaptovat na nové podmínky na trhu a nové trendy?
To musí dělat každý, pokud chce uspět. Stejně jako v celé řadě oborů je v IT nezbytně nutné celoživotní vzdělávání a umět se rychle přizpůsobit novým trendům a dokázat klientům nabídnout přesně to, co potřebují. Není to ale jen o schopnosti úspěšně do firem implementovat to nejnovější, ale především jim umět správně poradit a pomoc. Ne vždy to nejnovější je také to nejlepší, proto s klienty často diskutujeme nad nejvhodnějším řešením. My jsme pro firmy partneři, které si najímají, aby jim pomohli s tím, na co sami nestačí. Většinou se jedná o velmi komplexní řešení s potřebou specifického know-how. Není vůbec výjimkou, že pro jednoho klienta pracují až desítky našich lidí, kteří se navzájem doplňují a všechno to do sebe musí dokonale zapadnout, abychom klientovi doručili výsledek, jaký očekává. Edhouse za ty roky prošel periodami růstu a adaptace na měnící se tržní podmínky, ale vždy jsme dokázali pružně reagovat a rozšiřovat své portfolio služeb. Kdo se není schopný přizpůsobit a nevidí změny, jaké se na trhu dějí, nepřežije.
Je tou největší změnou současnosti nástup AI?
Ano i ne. Dnes a denně se mluví o AI a slyšíte to ze všech směrů. Jestli je ale AI tou největší změnou, respektive výzvou, se kterou se budeme muset vypořádat nedokážu posoudit. Pořád bychom si měli uvědomit, že AI je jen čím dál tím lépe fungující systém strojového učení. Určitě nám dokáže spoustu věcí usnadnit a urychlit, ale že bych se bál o náš přínos, nebo práci našich lidí, to určitě ne.
Pracují u vás lidé spíše individuálně, nebo v týmech?
Dnes na trhu působí desítky možná stovky firem, které se zabývají stejně jako my vývojem software a samozřejmě nepočítaně SW specialistů, kteří dělají sami na sebe. My se ale soustředíme na zakázky, kdy to není o jednom člověku, protože to spektrum odbornosti je tak široké, že není v lidských silách, aby to jeden člověk pojmul. Jak svou časovou kapacitou, tak širokou škálou dílčích znalostí.
Jak ovlivňují makroekonomické trendy a případný propad průmyslu vaši strategii a poptávku po službách?
Doba se mění a říkat, že tomu tak není a že se nás to netýká by byla lež. Víme, že některé firmy dnes problémy mají, ubylo jim zakázek, nebo se jejich objem snížil. My naštěstí v této situaci nejsme, ale to neznamená, že na nás změna trhu také nedolehne. Problém je přetrvávající nejistota, která začala koronavirovou pandemií a bohužel pak volně pokračovala se začátkem války na Ukrajině a s tím související energetickou krizí na celém kontinentě s dvoucifernou inflací. Firmy jsou velmi opatrné v investicích, a právě ty větší investice odsouvají v čase. Jsou firmy, které si uvědomují, že investovat do softwarových řešení musí, protože pokud to neudělají, ujede jim tzv. vlak a v době dalšího růstu už by ho neměli šanci dostihnout. Musíte si totiž uvědomit, že čekat na to, až bude líp, a pak začít investovat do IT a softwaru je už pozdě. Nebavíme se o projektech, které zrealizujete do měsíce. My pracujeme na řešeních pro klienty rok, dva i déle. Máme klienty, kde pracujeme na dílčích projektech neustále už několik let, protože kdyby se tak nedělo, konkurence by je doslova převálcovala a zpátky už by se nevrátili, nebo jen za předpokladu obrovských investic, které by navíc vyžadovaly zapojení velkého množství IT specialistů v krátkém čase. A to je nejen drahé, ale také velmi obtížně proveditelné, protože by takové množství expertů v tak krátkém čase nenašli.
Souhlasíte s tvrzením, že dobře už bylo, a jak vnímáte současné příležitosti pro růst v IT sektoru?
Já nemám tato pejorativní tvrzení moc rád. Každá doba má něco a říkat, že dobře už bylo má z mého pohledu jednoznačné negativní konotace. Neříkám, že současná situace je zalitá sluncem, ale že skončilo období, které bylo, řekněme pro náš byznys, skvělé a odteď už to půjde jen z kopce, je prostě špatně. Náš sektor zažil velké růsty i mírná ochlazení, ale stále je nedílnou součástí velkého byznysu a na tom se nic nemění a nečekám, že se měnit bude. Příležitostí v IT je stále hodně, jen je potřeba se na ně zaměřit a dokázat byznys kolem těchto příležitostí využít.
Daří se vám to?
Myslím si, že ano. Teď se například věnujeme vyvíjení vlastních produktů a věřím, že budeme úspěšní i v této oblasti. Prioritou ale zůstává pochopitelně práce na stávajících a nových zakázkách.
Zaznamenali jste v poslední době pokles zájmu o některé IT služby a jaké faktory to ovlivňují?
Jak už jsem zmínil, nás se to až tak netýká a pokud o nějakém poklesu mluvíme, je to spíše dočasné. Spíše je to odložená potřeba. Ty firmy vědí, že do softwaru investovat musí, jen tu potřeba v čase odsunou o pár měsíců, nebo do dalšího fiskálního roku.
Jaké jsou hlavní důvody pro firmy k outsourcingu IT oproti budování interních týmů?
Předně je důležité říct, že externí dodavatelé IT služeb nepředstavují pro interní IT specialisty konkurenci. Naopak, jsou pro ně pomocí a z ideální spolupráce těží obě strany. Někdy právě tohle chvíli trvá, než si obě strany vysvětlí a správně nastaví, ale zatím se nám nestalo, že by to byl problém. A teď k vaší otázce. Důvody pro outsourcing jsou jak ekonomické, tak pochopitelně praktické. Když přijdete se specifickým zadáním na softwarové řešení, jehož vývoj a implementace do stávajících systémů bude trvat dva roky a bude vyžadovat tým deseti IT specialistů, je pro firmu zbytečné a časově i nemožné takový tým sestavit. Nejen že by trvalo dlouhou dobu tým sestavit, ale navíc byste ty lidi museli zaměstnat, a to na omezenou dobu. Zadání externímu týmu je rychlé, vyčlenění odpovídajících specialistů okamžité a na projektu tak mohou začít pracovat ve velmi krátkém čase. Po odevzdání zakázky pak zase pracují na jiných projektech a zadavatel tak nemusí řešit další využití již nepotřebných zaměstnanců, nebo jejich propouštění. Je zároveň důležité mít na straně klienta kvalitní interní IT specialisty, kteří jsou pro nás důležitými partnery a dokáží s námi řešit odborné záležitosti.
Nejsou tedy pro vás konkurencí?
Vůbec ne, jsou pro nás přínosem, stejně jako my pro ně. My chceme mít na straně klienta schopné partnery a odborníky, kteří budou nápomocni abychom dosáhli společného cíle. Vím, že to zní jako klišé, ale není. Čím schopnější a nápomocnější jsou lidé na pomyslné druhé straně, u klienta, tím je proces realizace zakázky rychlejší a efektivnější. Samozřejmě se občas stane, že narazíte na člověka, který má pocit, že ho naše působení ve firmě ohrožuje, ale nic nemůže být vzdálenější pravdě.
Říkáte, že mnohdy jsou projekty pro vaše zaměstnance dlouhodobé. Co ale děláte, aby ta práce nakonec pro ně nebyla jednotvárná? V poslední době se často diskutuje o tom, jak chce především generace Y dělat na projektech, jenž dávají smysl a vidí ve svojí práci reálnou přidanou hodnotu. Umíte i v tom vycházet vstříc vašim lidem?
Se zaměstnanci se průběžně bavíme o jejich práce, náplni a jak svou roli ve firmě vnímají a po uplynutí určité doby, co na projektu pracují je v rámci týmu přesouváme na jiné projekty, nebo jinou práci. Vždy je to ale předmětem diskuse s konkrétním specialistou, protože máme v týmu lidi, kteří pracují pro klienta i několik let a jsou s prací velmi spokojeni a baví je, co dělají. Navíc pak vidí výsledky svojí mnohaleté práce a chtějí v tom pokračovat.
Jaký je typický poměr počtu vašich zaměstnanců k velikosti projektu a náročnosti zakázky?
Velmi individuální a takto to není možné specifikovat. Pro našeho největšího klienta například pracují vyšší desítky zaměstnanců. Dělají na velkém množství různých projektů, které mají rozdílné termíny dokončení a vyžadují rozdílné specializace.
Daří se vám shánět zaměstnance, nebo pronikla personální krize i do vašeho odvětví?
Najít spolehlivé a zkušené zaměstnance je největší problém dnešní doby. Dokázat je pak adekvátně zaplatit a přilákat je na život do Zlína, Olomouce, Vsetína, nebo Uherského Hradiště je pak kapitola sama o sobě. Máme ale skvělý tým lidí, pohodovou atmosféru, zajímavé klienta a možná i právě region nám někdy pomáhá dostat k nám nové lidi. Někdy je to samozřejmě i naopak, lidé se stěhují, zakládají rodiny se svými partnery na druhém konci republiky, a pak musíme hledat vhodnou náhradu.
V Edhouse se velmi aktivně angažujete ve vzdělávání učitelů IT na základních školách. Co vás k tomuto kroku vedlo a jaké jsou vaše očekávání od této iniciativy?
Vzdělávání je klíčové nejen pro náš vlastní rozvoj, ale i pro celou společnost. Proto jsme si vzdělávání zvolili jako hlavní pilíř naší firemní sociální odpovědnosti, s důrazem na regiony, kde působíme. Naše iniciativa „Edison do škol“ se zaměřuje na pomoc učitelům informatiky na základních školách ve výuce programování a algoritmizace dětí. Již několik let pořádáme celodenní workshopy, na kterých učíme učitele dovednosti výuky robotiky a programování. Od roku 2019 jsme proškolili přes 250 učitelů ze Zlínského a Olomouckého kraje. Věříme, že tato iniciativa povede ke zlepšení kvality vzdělání dětí v oblasti IT a že za 10-15 let se region stane centrem IT inovací, ačkoliv je to samozřejmě poněkud ambiciózní cíl. I když…
Měl by se o moderní vzdělávání učitelů starat soukromý sektor? Není to spíše úloha státu?
Zřizovatelem škol je stát, a proto je jeho primární povinností zajistit kvalitní vzdělávání. V posledních letech se situace v oblasti informatické gramotnosti zlepšuje a Ministerstvo školství podniká kroky správným směrem. Školy dostávají prostředky a podporu od státu. Nicméně školy mají velkou autonomii a je na nich, aby naplnily stanovené vzdělávací plány. Právě v oblastech jako je programování, školy často postrádají personální kapacity a je to pochopitelné. Člověk z praxe má jednoduše daleko více zkušeností a zde může soukromý sektor s jeho odborníky sehrát důležitou roli. Je to dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci státu i soukromého sektoru.
A jak vnímáte úroveň IT znalostí absolventů škol ve Zlínském a Olomouckém kraji? Odpovídá kvalita absolventů aktuálním potřebám trhu práce?
Fakulta aplikované informatiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně produkuje vysoce kvalifikované absolventy. Taky katedra informatiky na Přírodověděcké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Nicméně, naše náborové procesy nejsou omezeny pouze na tyto regiony. Spolupracujeme s univerzitami po celé ČR a hledáme absolventy s dobrou znalostí programování a technických oborů. Obecně je teoretická úroveň znalostí absolventů českých vysokých škol v našem oboru velmi vysoká, nicméně praxe je vždy neocenitelná.
Bude jednou Zlín a Olomouc centrem IT?
Myslím si, že není potřeba rovnou aspirovat na to, abychom tady byly centrem IT, ale že se může stát významným celorepublikovým hráčem v tomto sektoru. O tom nepochybuji a děláme maximum pro to, aby se to v blízké budoucnosti splnilo.
Radoslav Slovák je zakladatelem softwarové společnosti Edhouse ze Zlína, která se během 18 let rozrostla na významného hráče na poli zakázkového vývoje software, dnes má 150 zaměstnanců a pobočky v dalších 3 moravských městech: Olomouc, Uherské Hradiště a Vsetín. Edhouse se soustředí na vývoj náročných technologických řešení hlavně v oblasti řízení hardware. V referencích jsou světový leadeři například v oborech elektronové mikroskopie, výrobě mikročipů, 3D tisku, inteligentních domácností.
Radoslav se vývoji software věnuje od svých 10 let a dodnes je jeho vášní. V průběhu své kariéry si prošel rolemi od řadového programátora, technického leadera, projektového manažera, SQA, ale taky obchodníka, personalistu a další role potřebné pro vybudování fungující společnosti. Nyní se věnuje hlavně strategickému řízení, formování vize společnosti a plánů do budoucna.
Mimo to se Radoslav angažuje ve školství v rámci různých aktivit – pomoc učitelům ZŠ s výukou robotiky a algoritmizace v programu Edison do škol, vyučování programování v rámci maturitního semináře na gymnáziu Zlín Lesní čtvrť, přednášky na SŠ v regionech Zlínského a Olomouckého kraje v rámci aktivity Můžeš podnikat.
