Dolar dál čerpá z rostoucích výnosů, které podpořila nejen nad očekávání lepší data z trhu práce, tak i schválení fiskálního balíčku o velikosti 1,9 bil. USD v Senátu USA. Americký desetiletý státní dluhopis prolomil hranici 1,6 %. Oslabující euro proti dolaru stahuje měny regionu. Koruna oslabila nad hranici 26,40 za euro.

Raketový business s cílem pomoci planetě. Český startup Cyrkl dobývá svět

Zdroj: Cyril Klepek, zakladatel digitálního odpadového tržiště Cyrkl

Český “greentech” jednorožec mezi startupy nebo také Tinder pro odpady. Tak je označovaný dynamický startup Cyrkl.com, který má za cíl revolučním způsobem změnit globální odpadové hospodářství. Pouze 9 % veškerého odpadu se recykluje a 80 – 90 % odpadu, který je v České republice vyprodukován, vzniká od firem. Cyrkl.com se rozhodl podívat se na tento environmentální problém z jiného úhlu a začal ho řešit jako datový problém pomocí nových technologií. Vzniklo tak unikátní digitální odpadové tržiště, které mění pohled na odpad jako na něco dále nevyužitelného a pomáhá ho firmám nabídnout jako zdroj.

Firmy jako původci odpadu tak mohou navíc při nalezení vhodné protistrany část svého odpadu zpeněžit, což je motivuje k tomu neplatit skládkařské odpadové firmě, která velmi pravděpodobně materiál pouze odveze na nejbližší skládku. Pokud firmy navíc využijí doplňkové konzultační služby a zoptimalizují materiálový tok uvnitř své společnosti, jsou schopné díky Cyrklu ušetřit vyšší jednotky milionů korun ročně. “Ve chvíli, kdy do řešení problému vstupují i finance, je samozřejmě zájem a drive ho řešit najednou úplně jiný,” uvedl v rozhovoru pro Roklen24 zakladatel a ředitel Cyrklu Cyril Klepek. Firma Cyrkl.com existuje dva roky, aktuálně dobývá Evropu a do dvou let plánuje stát se globálním lídrem v řešení odpadu. Na podzim loňského roku získala pro svou expanzi investici od fondu Tilia Impact Ventures.

Z Vámi prezentovaných dat na KPMG Data Festivalu vyplynulo, že hodnota plastového odpadu v přírodě a v oceánu je větší než valuace společností Amazon, Google a Apple dohromady. Přitom je tato hodnota tam, kde nám extrémně škodí. Proč nejsme schopni poslat větší procento odpadu zpátky do oběhu a použít ho znovu jinde?

Zjednodušeně řečeno, donedávna na to nebyl prostor, od 50. let minulého století jsme svědky enormního růstu a odpad je jedním z vedlejších produktů. Firmy si ale až v posledních letech uvědomily, že je to problém a že neřešený odpad navíc poškozuje jejich PR. Takže v současnosti vidíme, že se s tím všichni snaží něco dělat, přičemž někde to je jednodušší, někde složitější. My jsme s našimi službami začali u firem, protože až 90 % odpadů, které v České republice vzniká, je právě od nich a nastavení cirkulárního odpadového hospodářství u nich dává i ekonomický smysl

Jaký je příběh za vznikem Cyrklu? 

Viděli jsme, že odpady a jejich zpracování je obrovský problém, ale i když se člověk na nějaký problém nějakou dobu dívá, je těžké hned od stolu říci, jaké je vhodné řešení. Každopádně jsme si řekli „Kdo jiný než my a kdy jindy než teď“ a založili jsme Cyrkl. Cyrkl vznikl dva roky zpátky a první rok byl pro nás pro bono, vše běželo v testovacím režimu a zdarma. Naším cílem bylo zmapovat prostředí a zjistit, co klienti vlastně potřebují a jakým způsobem může fungovat námi zamýšlené digitální řešení. Pilot byl zaměřen na recykláty, tedy na burzu druhotných surovin, a zjistili jsme, že je v tom obrovský potenciál. A loni v půlce ledna jsme spustili plnohodnotný produkt, digitální tržiště, které pomocí strojového učení a pokročilé datové analýzy propojuje firmy ze skupiny původců odpadů s firmami, které jsou finálními zpracovateli.

Od té doby se průběžně snažíme dělat uživatelské testování a posouvat dopředu nejen samotné tržiště, ale i služby okolo. Například jsme spustili velmi zajímavé poradenství a děláme takzvaný cirkulární odpadový scan, což je unikátní analýza celého materiálového toku firmy. Náš tým je následně schopen v oblasti odpadů sestavit seznam doporučení, co lze s jednotlivými materiály udělat. Zároveň jsme schopni spočítat objem ušetřených emisí CO2, což se u velkých firem z našich zkušeností pohybuje v množství 200 až 700 tun ročně. Co je ale pro firmy zajímavější, je i finanční úspora. Takovouto optimalizací v materiálových tocích dokáží společnosti ušetřit i vyšší jednotky milionů korun, v průměru se dané úspory pohybují od 1,5 do 7 milionů korun za rok. A ve chvíli, kdy do řešení problému vstupují i finance, je samozřejmě zájem a drive ho řešit najednou úplně jiný. Nedávno jsem dokonce na našich stránkách spustili i automatizovanou online verzi tohoto skenu, v rámci kterého si firma může zdarma obratem zjistit potenciál svých odpadů. 

Co Vás přivedlo k tomu začít řešit problém s odpady pomocí dat a nových technologií?

Mně ten trh do té doby strašně připomínal trh s taxi službami před Uberem nebo oblast cestovního ruchu před Bookingem a Kiwi. Tyto trhy byly netransparentní, působilo zde pár velkých hráčů, neexistovaly dostupné informace a bylo to na škodu všem. Uber sice není dnes kdovíjakým vzorem ctnosti, ale pomocí dat přispěl k vytvoření transparentního prostoru, kde bylo jasné, kdo všechno službu nabízí, kolik se za ní platí a vytvořil tak nový trh, který funguje od té doby velmi dobře. A s oblastí odpadového hospodářství to bylo podobné, bylo potřeba se vydat podobnou cestou. Z našeho pohledu bylo řešením zjistit, jaké odpady, respektive materiály, jsou k dispozici, kde jsou, určit jejich hodnotu a najít firmy, které si budou této hodnoty vědomy a zaplatí za ně daleko vyšší částku než odpadová firma, která daný odpad následně odveze na nejbližší skládku. I vzhledem k tomu, že jde o globální problém a globální pohled, jsou data klíčovým aspektem pro vznik transparentního trhu. Samozřejmě, že je důležitý i lidský kontakt a odbornost, spolu s konkrétním kontextem. Proto v rámci našeho digitálního tržiště nepracujeme jen s daty, ale máme svůj tým expertů nejen tady, ale i na Slovensku, v Polsku nebo v Německu. Každopádně data a nové technologie budou i nadále hrát v cirkulární ekonomice hlavní roli, obzvláště při práci s odpady.

Revolučním způsobem měníte nazírání na odpad, který se může stát díky digitálnímu tržišti Cyrkl pro další odběratele znovu zdrojem. Jaký způsobem probíhá obchodování s odpadem na Vašem tržišti, jak funguje určování hodnoty a výběr vhodné protistrany?

Cyrkl jako digitální tržiště funguje úplně jednoduše, obdobně jako například Sbazar.cz. Nejprve je potřeba se zaregistrovat a poté vložit nabídku. Náš algoritmus je následně schopen rozpoznat, o jaký materiál jde, kde se nachází a podle těchto parametrů vyhledat nejlepší možné partnery. Nacenění necháváme na klientech, respektive na aktuální nabídce a poptávce, ale jsme schopni vzhledem k dostupným datům o tržních cenách s cenotvorbou pomoci.

Kdo jsou v tuto chvíli Vaši klienti? Je to širší škála firem nebo jde o větší firmy, kteří si například uvědomují to, jakým způsobem do problému s odpady přispívají a chtějí ho touto cestou řešit?

V tuto chvíli máme registrovaných přes 3 000 firem a jedná se jak o největší firmy v Česku typu Lidl, Škoda Auto, Ikea, Skanska, Kaufland, tak i o drobné recyklátory. Máme klienty z celkem 52 zemí a každý týden přibyde zhruba 150 nových firem, které se do tržiště registrují, takže řešíme opravdu velký objem materiálu a celý systém je již poměrně robustní.

Forbes Váš startup označil jako Tinder pro odpady. Pokud zůstaneme u analogie seznamky, můžete uvést konkrétní příklady úspěšných seznámení, popřípadě fungujících vztahů, ke kterým Vaše platforma přispěla a ze kterých máte radost?

Ty vztahy jsou často velmi zajímavé. V případě plastů například propojujeme výrobní firmu typu automobilka, která potřebuje někam umístit svůj plastový odpad, se společností, která z toho zpracuje nějaký recyklát a ten pak přes nás nabídne plastikářské firmě, která z tohoto recyklátu vytvoří konečný produkt. Například Plastia vyrábí z těchto materiálů květináče, firma Stabilplastik plastové palety a podobně.

Máme ale i příklady méně fádních vztahů, například se nám podařilo zajistit recyklaci celého železničního mostu na Slovensku. Měl být zbouraný, ale stavař ho vyfotil a my jsme byli schopni sehnat vhodného partnera, díky kterému byl celý most převezen a materiál zrecyklován.

Cyril Klepek, zakladatel digitálního odpadového tržiště Cyrkl

Jsou nějaké trendy nebo výstupy z Vámi získaných dat, které Vás překvapily nebo které jste nečekali?

Celkově nás překvapila špatná kvalita veřejných dat v souvislosti s odpady. Když se podíváme na to, co za data má Ministerstvo životního prostředí a co například Statistický úřad, tak vidíme diskrepance zhruba 30 procent. Jedním ze zdrojů těchto rozdílů jsou například odpadové firmy, které ve svých zprávách nadsazují nebo naopak podhodnocují hmotnosti zaváženého odpadu. Není jasné, jaký materiál a v jakém množství končí na skládkách, občas se něco odveze na skládku jen za basu piva. Celý systém je velmi špatně monitorovaný a je to upřímně velká divočina.

Potřebujeme tedy data, abychom do tohoto systému vnesli transparentnost a zajistili, že na skládkách nebudou končit materiály, které tam nepatří.

Prezentujete se jako impact-driven startup, tedy jako projekt, jehož hlavní motivace je zasadit se o pozitivní změnu ve společnosti, ne jen navyšovat tržby. Jak máte z tohoto ohledu definovaná svá kritéria úspěchu? Co všechno v rámci svého společenského dopadu sledujete a čeho byste chtěli dosáhnout?

Pro nás je hodně důležité kritérium množství odpadu a množství CO2, které jsme díky tomu schopni ušetřit. Od začátku fungování Cyrklu jsme provedli 1700 transakcí, díky kterým jsme vrátili do oběhu 41 750 tun materiálu, což představuje úsporu zhruba 107 500 tun CO2.  To je pro lepší představu ekvivalent roční spotřeby energie průměrného města s 15 tisíci obyvateli. A naším hodně ambiciózním cílem je navýšit poměr recyklovaného materiálu ze současné úrovně 9 procent celkového odpadu na 20 procent.

Další “zvláštností” naší firmy je snaha, aby to, co tu budujeme, bylo všech členů týmu. Máme tzv. ESOP – opční plán, takže všichni naši zaměstnanci mají možnost mít Cyrkl jako vlastní firmu. Jde o celkem složitý mechanismus, takže se tyto programy u českých firem nevyskytují příliš často, ale nám to dává velký smysl.

Jakým způsobem to, že přemýšlíte o svém společenském dopadu a nejen o tržbách, formuje Váš business model a přístup k obchodním příležitostem?

My to vlastně vůbec neřešíme, protože náš business jde ruku v ruce s dopadem a udržitelností. Pro nás je důležité především vyhledávat firmy, o kterých víme, že problém s odpady mají, a zařadit je mezi naše klienty. Já když například jedu o víkendu na kole kolem fabriky, která zjevně produkuje tuny kvalitního odpadového materiálu, tak tam hned v pondělí volám a přesvědčuju je tak dlouho, dokud u nás nejsou. To je ta hlavní věc, která ovlivňuje naše myšlení. Nemusíme čelit nějakým rozhodovacím paralýzám, s kým dělat business a s kým ne, pro nás a pro řešení problému s odpady je důležité spolupracovat se všemi.

Jste velmi dynamický mladý startup fungující od poloviny roku 2019, přičemž jste již stihli založit pobočku na Slovensku, v Polsku a nově i například v Německu. Jaké máte další plány, nejen co se týče expanze do zahraničí? 

Na konci loňského roku se nám ještě podařilo pokrýt celý německy mluvící region včetně Rakouska a Švýcarska a zhruba v polovině tohoto roku nás čeká expanze do zbytku Evropy, to znamená Francie, Anglie, Španělsko, Skandinávie, Rusko, Itálie a Balkán. Chceme se stát dominantním hráčem v Evropě. Pokud i nadále porosteme tak, jak rosteme nyní, což znamená zhruba o 20 procent meziměsíčně, tak bychom v roce 2022 nebo nejpozději 2023 měli být schopni působit globálně jako jednička na trhu.

Jaké otázky řešíte při expanzi do zahraničí? Tím, že nabízíte především technologické řešení a digitální platformu, jde jen o to vytvořit jazykové mutace nebo jsou další specifika v  jednotlivých zemích, které musíte zohlednit?

V první řadě musíme zohledňovat specifika, co se týče nakládání s odpady, už i v rámci Evropy vidíme rozdíly. Proto je důležité, abychom v daných zemích měli svůj tým odborníků, kteří rozumějí kontextu a kteří jsou zároveň schopni ten trh pomoci rozvinout a kultivovat, vyhledat správné partnery a propojit poptávku s nabídkou. Spolu s tím vytvoříme jazykovou mutaci naší platformy a po zohlednění některých specifikací, nahrání dat místních adres a nastavení místní měny je vlastně expanze relativně rychlá. Určitě je pro nás vstup na zahraniční trhy jednodušší než pro některé jiné firmy. 

Zmiňujete potřebu trh s odpady kultivovat a už v dřívějších vystoupeních jste upozorňoval na to, že se všeobecně o odpadech a odpadovém hospodářství musí začít přemýšlet jinak. Jak? Co se musí podle Vás ve společnosti změnit, aby odpady již nebyly společenský a environmentální problém?

Pro to je potřeba udělat několik věcí v několika horizontech. V prvním horizontu by se každá firma měla detailněji podívat na to,  jaký přesně produkuje odpad a kde její odpad končí. A následně zkusit aplikovat některé principy cirkulární ekonomiky a odpadového hospodářství. Ať už jde o třídění odpadů nebo snahu zkusit nějaké materiály znovu využít, například nějaké typy obalů, prostě zkusit zavést cokoli, co pomůže některé materiály vrátit zpátky do oběhu. Odpady jsou samozřejmě přirozenou součástí výroby, ale využití nových technologií může pomoci zajistit téměř bezodpadovou výrobu, což může dávat velký smysl i ekonomicky. Takže dalším krokem mohou být investice do modernějších technologií a snaha nastavit výrobní proces šikovněji.

V dlouhodobějším horizontu by ale měla být snaha firem designovat výrobky tak, aby se odpad minimalizoval, aby bylo možné vyšší procento recyklace, případně přenastavit svůj business model a některé věci pronajímat. To už funguje u věcí, u kterých by nás to ani nenapadlo. Například Rolls Royce pronajímá letecké motory a má hodinovou sazbu, nazývají to “Power by the hour”. Nebo Phillips pronajímá zdravotní techniku do nemocnic. A ideálně nadesignovat produkty tak, aby odpady na prvním místě vůbec nevznikaly.

Inspirativní příběhy o tom, jak některé firmy přenastavily své procesy, nalezly cirkulární řešení a jakých výsledků díky nim dosáhly mapuje například publikace Cirkulární Česko 3, na které jsme se za Cyrkl podíleli.

Působíte v oblasti cirkulární ekonomiky, která je podle Vašich slov odvětví nejen s obrovským potenciálem, co se týče pozitivního společenského dopadu, ale i co se týče businessu. V jakých dalších oblastech vedle vracení odpadu do oběhu vidíte zajímavé příležitosti, případně díru na trhu?

Když už jsme zmínili změnu business modelů, tak v tom vidím jednu z příležitostí pro existující nebo vznikající firmy – nastavit business model a výrobu tak, že začnou vyrábět opravdu kvalitní produkt, který dlouho vydrží, bude možné ho například repasovat, a tak dále, čímž sice bude firma mít na několik kvartálů nebo možná let menší zisky, ale může si vybudovat silnou pozici na trhu a konkurenční výhodu. Obrovská výzva je v redesignu produktů,  na to se může napojit spoustu firem. Nápad na produkt a jeho design už nemusí vzniknout uvnitř firmy, například třetina produktů od Procter & Gamble vznikla díky externí spolupráci. 

Jaká je Vaše vize, jak bude fungovat svět za deset let? Promění se nějak společnost, nebo budeme jen horko těžko držet onu tsunami vlnu, která se na nás valí v podobě změny klimatu a dalších environmentálních problémů?

Příroda nás zvládne, ale otázka je, jestli to my s naší životní úrovní a standardem zvládneme taky. Já jsem optimista a vidím spoustu lidí, kteří si vážnost situace uvědomují a chtějí s tím něco dělat. I ve velkých firmách už jsou dedikovaní jedinci, kteří se snaží ten tanker pootočit správným směrem, takže já věřím, že to společně zvládneme. A doufám, že i Cyrkl k tomu alespoň určitou mírou přispěje.

Cyril Klepek je zakladatel a ředitel digitálního odpadového tržiště Cyrkl a dlouhodobým expertem na poli inovací a cirkulární ekonomiky. Absolvoval VŠE obor Ekonomie a hospodářská politika, kde pokračoval na doktorské studium. V tomto období měl zároveň na starosti inovace v Raiffeisenbank a vznik Raiffeisen Advisory. Byl inovačním leaderem v agentuře Direct People a je šéfredaktorem publikací Cirkulární Česko 1 a 2.

Newsletter