Je to krásná spolková země Rakouska a cíl dovolené i pro mnohé Čechy. Za rozhodnutí z 90. let, ručit za expanzi padlé banky Hypo Alpe Adria, nad ní ale visí hrozba bankrotu. Proč? Záruky, které Korutany poskyly bance, znamenají pět jejich ročních rozpočtů, celkové záruky pak až deset. A věřitelé mohou žádat jejich proplacení. Rakousko teď přišlo s plánem, jak tomu zabránit.
Korutany musí kvůli zárukám, které na prahu 90. let poskytly na expanzi její tehdy vlajkové a dnes padlé banky Hypo Alpe Adria a její dnešní nástupkyně Heta jako „špatné banky“, oslovit věřitele. Tomu se nevyhnou. „Musejí jim dát nabídku a pokud ta bude přijata, pak se můžeme bavit o financování,“ uvedl rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling. Potvrdil, že rakouská vláda jako taková situaci s věřiteli padlé banky řešit nebude. Pokud se s nimi Korutany dohodnou na řešení, dodá spolkové zemi peníze.
Palčivá rakouská záležitost
Heta je pro Schellinga za jeho osm měsíců ve funkci dosud největší třaskavinou. Na počátku března ministr řekl, že do banky, která od vlády získala již 5,5 miliardy eur v rámci její záchrany od roku 2009, už další peníze nevloží. To poté, co audit na počátku roku ukázal na potřebu několika dalších miliard kapitálu.
Spustí rakouská banka novou krizi v Evropě?
Rakouský regulátor FMA pak nařídil 15měsíční moratorium na splátky dluhů Hety, což vyvolalo bouři mezi jejími věřiteli. Těmi jsou z největší části německé banky, které jsou napojeny na německé spolkové země. Ratingová agentura Fitch varovala, že ohrožena je desetina letošních zisků německého bankovního sektoru.
Oprávněné nároky
Nároky věřitelů na záruky ze strany Korutan jsou oprávněné, ale také zapeklité. Regulátor finančního trhu v Rakousku FMA může využít nové evropské legislativy a přenést část spoluúčasti za Hetu na její věřitele. TI ale dál, právě na Korutany, které mají s počtem obyvatel něco přes půl milionu roční rozpočet kolem 2,4 miliardy a už dnes dluh kolem 3,1 miliard eur. Guvernér Korutan Peter Kaiser pro Bloomberg jasně řekl, že nároky věřitelů nemají z čeho naplnit.
Jádro plánu
V rámci dohody s věřiteli a přenesení části zodpovědnosti na ně ze strany FMA, což neznamená nic jiného, než jak velký bude odpis dluhu, chce ministr financí rakouské vlády vidět většinovou podporu, například 90 a více procent věřitelů, a pak je ochoten mezi Rakouskem a Korutany převzít finanční zodpovědnost.
Vodítkem pro to, o kolik věřitelé přijdou, může být trh. Nejlikvidnější dluhopisy, kterých se záruky týkají, jsou emise s úrokem 4,375 % a splatností v roce 2017 v objemu dvou miliard eur a úrokem 4,25 % a splatností v roce 2016 v objemu 1,25 miliardy eur, obchodují kolem 58 centů z jednoho eura nominální hodnoty. Evropská centrální banka pak jako ochranné opatření doporučila německým bankám, které drží dluhopisy Hety, odepsat polovinu jejich hodnoty.
Rakouská rozbuška úřaduje. Zbavte se investic u Hety, píše ECB
Nerozvážní investoři
Rakouský ministr financí Schelling se opřel do investorů, kteří dluhopisy banky kupovali. „Je pro mne s podivem, že neměli problém, když země s rozpočtem dvě miliardy eur poskytla záruky za dvacet miliard eur,“ řekl pro Bloomberg.
Rakousko radí Korutanům chránit se před investičními dravci v podobě hedgeových fondů vytvořením zvláštní právní entity, která záruky pod sebe převezme. Korutany pak odmítly variantu, že by sporné dluhopisy Hety nakupovaly na volném trhu.
Korutany nejsou Řecko
Při rozvíření debaty kolem hedgeových fondů se objevilo varování Rakousku argentinským scénářem, tedy tvrdými soudními spory. Samo Rakousko se teď vymezuje spíše vůči tomu, že Korutany nemají nic společného s problémem, kterým je dnes pro eurozónu Řecko. Korutany totiž dle svého vedení potřebují nezbytně úvěr v rozsahu zhruba 340 milionů eur a pokud jej nedostanou, do měsíce mohou být bez peněz.
„Řeckým problémem je stát a banky, zainteresované dlouhodobě pouze na marži. Všechny problémy Korutan jsou vyvolány jednou jedinou bankou,“ brání ministr financí Schelling slovy pro Bloomberg rakouskou spolkovou zem.
