(Aktualizováno 16:15) Ambice ruského prezidenta Vladimíra Putina rozhodně nekončí na Ukrajině. V Pobaltí bude chtít vyzkoušet jednotu NATO a jeho rozhodnost k zásahu a jeho skutečným cílem je opětovné velmocenské ovládnutí východní Evropy. Takovou úvahu vyslovil pro list The Daily Telegraph bývalý šéf NATO Fogt Rasmussen.
Putina nezajímá jen Ukrajina, ale střed a východ Evropy
„Toto není o Ukrajině. Putin chce navrátit Rusku jeho bývalé postavení velmoci,“ prohlásil pro list exšéf NATO. „Je vysoce pravděpodobné, že bude intervenovat v Pobaltí, aby vyzkoušel článek 5 Severoatlantické aliance,“ dodal s poukazem na zakládající smlouvu NATO. Její pátý článek zakotvuje kolektivní bezpečnost. Vyplývá z něj, že ozbrojený útok byť na jediného člena aliance bude považován za útok na všechny členské státy a bude mít za následek koordinovanou akci, včetně možného použití ozbrojené síly.
„Putin ví, že překročí-li tuto červenou čáru a zaútočí na člena NATO, bude poražen. To si řekněme zcela jasně,“ konstatoval Rasmussen. Zároveň ale upozornil, že ruský prezident je „specialista na hybridní válku“..
Ruské menšiny v Estonsku a Lotyšsku
Obavy, které panují, směřují tím směrem, že Kreml rozpoutá v Estonsku nebo v Lotyšsku, kde žijí silné ruské menšiny, konflikt podobný východní Ukrajině. Se skrytou vojenskou intervencí pomocí vojáků a zbraní bez označení.
Rizikem u některých slabších členů NATO podle Rasmussena je snaha bagatelizovat takovou podobu konfliktu ať kvůli ochraně obchodních vztahů s Ruskem nebo kvůli náklonnosti ke Kremlu. V této souvislosti zmínil Maďarsko nebo Řecko.
Udržovat napětí…
Nikdo dnes nedokáže podat odpověď na to, co se stane, pokud některý z baltských států uplatní článek 5 avšak jednotná pomoc NATO nepřijde. Na Ukrajině podle Rasmussena nebude taktikou Putina zabírat rozsáhlá území, ale vytvořit vleklý pat a „udržovat vodu ve varu“.
Za zásadní slabinu NATO Rasmussen označil, že disponuje dostatkem vojáků, které ale neumí rychle přemístit tam, kam je potřeba. Cílem přitom dle něj musí být zásah během 48 až 72 hodin. „Náklady jsou prohibitivní. Je to velmi finančně náročné a jen někteří to svedou,“ uvedl Rasmussen k nynějšímu stavu NATO.
Kritice podrobil výdaje na bezpečnost v Evropě. „Posledních pět let přineslo reálný pokles investic o pětinu, někde o dvě pětiny, zatímco Rusko je zvýšilo o čtyři pětiny. Agrese na Ukrajině musí být budíčkem,“ řekl s tím, že válka v Libyi ukázala totální závislost na Spojených státech v otázce čerpání paliva ve vzduchu, dronů, komunikace i letecké přepravy jako takové.
