Po zveřejnění včerejších dat o spotřebitelských cenách v eurozóně je jisté, že guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi má další důvod, proč naplno rozjet program nákupu státních dluhopisů. V cestě mu však stojí velká překážka v podobě předčasných voleb v Řecku.
Během včerejška se sešli guvernéři centrálních bank eurozóny, aby při večeři probrali kroky příštích několika dní. 22. ledna totiž proběhne první letošní zasedání Rady guvernérů ECB, kde se pravděpodobně rozhodne o konečné podobě programu kvantitativního uvolňování.
Eurozóna v deflaci přivolává zásah ECB
Tři dny poté, 25. ledna, se pak budou konat řecké volby, ve kterých je favorizována levicová koalice Syriza. Ta striktně odmítá úsporná opatření, která podmiňují poskytnutí další finanční pomoci strádající řecké ekonomice. Hovoří se dokonce i o možném odchodu Řecka z eurozóny.
Současná situace si doslova vymáhá radikální zásah ze strany ECB. Včera se totiž potvrdily obavy z poklesu cenové hladiny v Evropě. Ukázalo se, že spotřebitelské ceny klesly v prosinci meziročně o 0,2 %, což značí, že se blok zemí platících eurem dostal po více jak pěti letech do deflace.
Goldman Sachs: ECB spustí QE v lednu
Strach z dalšího poklesu, který by mohl rozpoutat deflační spirálu, tak neúprosně tlačí na Draghiho, aby co nejrychleji provedl příslušná opatření. V tom mu však stojí dvě hlavní překážky. První je nutnost přesvědčit odpůrce programu nákupu státních dluhopisů v čele s Německem, aby změnili názor, a druhou jsou zmiňované volby v Řecku.
„Tlak na ECB je mimořádně silný. Záporná inflace je dobrým argumentem pro to, aby Draghi protlačil v Radě guvernérů kvantitativní uvolňování v plné podobě“, řekl pro server Bloomberg Nick Kounis, vedoucí makroekonomického oddělení ABN Amro Bank. „Celou situaci však mohou silně zkomplikovat blížící se řecké volby. ECB tak pravděpodobně pozdrží zveřejnění všech detailů oznámení až do března, aby získala potřebný čas zjistit, jak se bude celá situace vyvíjet.“
Řecké volby rozbouřily trhy. Výnosy dluhopisů letí vzhůru
Situaci navíc zhoršuje silný odpor ze strany Německa. Guvernér německé Bundesbanky Jens Weidmann je silně proti zahájení nákupu státních dluhopisů. Dle jeho názoru by tak de facto došlo k tomu, že by největší země eurozóny musely dotovat ty menší, které se potýkají s ekonomickými problémy. Celkově by to tak pozdrželo, ne-li úplně zastavilo, nutný proces ekonomických reforem.
Weidmann přitom naráží přímo na Řecko. Německo má totiž největší expozici na řeckém zadlužení (viz. Graf č.1). Zájem o řecké dluhopisy přitom není nijak valný. Momentálně jsou totiž ohodnoceny jako „prašivé“, tudíž jsou považovány za vysoce spekulativní investici. 62 % z jejich celkového počtu vlastní evropské země, 10 % pak Mezinárodní měnový fond a 8 % drží Evropská centrální banka.
Vedení ECB, i přes všechny problémy, intenzivně pracuje na možných variantách podoby kvantitativního uvolňování. Peter Praet, hlavní ekonom Evropské centrální banky, poukazuje především na dvě konečné formy. První z nich je zaměřena pouze na nákup těch nejlépe ohodnocených aktiv, zatímco ta druhá počítá s nákupem státních dluhopisů, za který by byly zodpovědné jednotlivé centrální banky.
„Zdali ECB 22. ledna oznámí nákup bondů je nejisté“, řekl Torsten Windels, vedoucí ekonom německé Norddeutsche Landesbank. „Volby v Řecku budou zřejmě problém, ale já v nich vidím i možný podnět. ECB může dokázat svou rozhodnost a odhodlání tím, že bude ve své politice nadále pokračovat, ať už bude výsledek voleb jakýkoliv.“
Ifo: Řecko se dostane z krize, jen když mu věřitelé odpustí dluhy
Celá situace je tedy poměrně nejistá. Většina analytiků se však přiklání k tomu, že ECB nezbyde nic jiného, než přikročit k radikálnímu opatření, které by zastavilo pád cen a pomohlo snížit poměrně vysokou nezaměstnanost eurozóny.
