Řecko a všechny jeho krize od roku 1829

Pomalu končí týden, kdy jsme byli svědky řeckého selhání. Krizí zmítaná země nebyla schopna v termínu zaplatit splátku finanční pomoci Mezinárodnímu měnovému fondu. V pozadí toho pak v důsledku silného odlivu kapitálu byly zavedeny kapitálové kontroly a bankovní prázdniny, dokonce i aténská burza zůstala po celý týden uzavřena. Pozornost je tak teď směřována na neděli, kdy se bude konat referendum o přijetí/nepřijetí záchranného programu zahraničními věřiteli.

Vláda podá demisi, zazní-li „ANO“ – Řecko ONLINE

Na základě výsledku hlasování bude pravděpodobně rozhodnuto o řecké budoucnosti v rámci eurozóny. Ukázkový příklad krizové situace. Je to však pro Helénskou republiku ojedinělá situace? Není. Ekonom Kenneth Rogoff společně se svou kolegyní Carmen Reinhartovou vytvořili v rámci studie „From Financial Crash to Debt Crisis“ komplexní časovou osu finančních krizí po celém světě, a to už od začátku 19. století. Z toho pak byla vytvořena řada zaměřující se výhradně na řecké krize. Jak je vidět, tak Helénská republika je na tento typ události už poměrně zvyklá.

Rogoff a Renihartová ve stručnosti rozlišují několik druhů krizí:

  • Bankovní krize je charakteristická hromadnými výběry vkladů, tzv. runy, které ve výsledku vedou k selhání finančních institucí. V mnoha případech je tuto situaci nutné řešit zásahem ze strany státu.
  • Krize zahraničního dluhu je situace, kdy domácí vláda selže při platbě dluhu či úroku v době splatnosti svému zahraničnímu věřiteli či dojde na výraznou restrukturalizaci zahraničního dluhu.
  • Krize domácího dluhu je obdobná situace jako výše popsaná, avšak týká se domácích věřitelů.
  • Krize akciového trhu je jasná, jde o náhlý a nepředvídatelný propad cen akcií.
  • Inflační krizi Rogoff a Reinhartová popisují jako situaci ročního tempa růstu inflace o velikosti minimálně 20 %.
  • Měnová krize je popsána jako náhlá devalvace místní měny vůči dolaru či historicky a geograficky relevantní měně, a to minimálně o 15 %.

A co to Řecko?

Pro Řecko byl nastaven sledovaný časový rámec od roku 1829 až  do 2010. Během této doby se v přímořské zemi objevily všechny výše zmiňované druhy krizí (viz galerie). Na základě četnosti jednotlivých typů se ukázalo, že řecký problém se splácením zahraničních dluhů má svou dlouholetou historii. Celkem 87 roků z celkových 181, tedy 48 %, v rozmezí 1829 až 2010 se neslo v duchu krize zahraničního dluhu.

Proto ať už dopadne nedělní referendum jakkoliv, na základě historických dat lze říci, že současná dluhová krize není v případě Řecka ničím novým a s velkou pravděpodobností se obdobná událost bude v budoucnu ještě opakovat.

Jak zobchodovat řeckou krizi?

Newsletter