V dramatickém cyklu nadměrného půjčování si a nutné série bankrotů se Řecko potácí již od roku 1833, když první z úvěrů nedokázalo splatit ani po sto letech. Zlomit tento cyklus, bude vyžadovat něco opravdu dramatického. A zásadní součástí toho dramatického bude hluboký odpis veřejně drženého a také privátního dluhu. Napsala to profesorka Harvardu Carmen Reinhartová ve společné studii s Christophem Trebeschem.
„Dvě století řecké dluhové krize obnažují úskalí vnějšího financování. Od získání nezávislosti v roce 1829 řecká vláda zbankrotovala už čtyřikrát na závazky vůči zahraničním věřitelům a ve všech případech bylo vykoupeno záchranou,“ uvádějí ekonomové s tím, že opakující se krize mají shodné scénáře. „Bankrotu vždy předchází období rozsáhlých půjček ze zahraničí. S potížemi Řecka splácet nastoupí zahraniční vlády a pomohou se splacením závazků vůči soukromým věřitelům. Źádají protihodnotou úspory nastavují podmínky záchranných plánů. Následuje vleklé období nadměrného zadlužení a ztráty finanční soběstačnosti,“ pokračují ekonomové.
Závěrem jejich studie je: „dnes již máme mnoho důkazů o tom, že nezbytným krokem k obnovení životaschopnosti řecké ekonomiky je zásadní odpis zahraničního dluhu. Prioritou řeckých politiků pak obrátit zemi v nejvyšší možné míře na domácí zdroje financování“.
Skupina ekonomů, nositelů Nobelovy ceny za ekonomii, zaslala otevřený dopis Spojeným národům. Paul Krugman, Joseph Stiglitz, Jeffrey Sachs nebo James Galbraith či Thomas Piketty se obuli do nefungující evropské měnové unie a jejího řešení řecké krize a společným dopisem vyzvali k právnímu rámci restrukturalizace dluhu.
Otevřené podpory se před předčasnými volbami v Řecku, které se uskuteční 20. září, dostalo řecké Syrize či španělským Podemos. Ta v pondělním prohlášení dokonce uvedla, že Piketty v jejím zájmu bude pracovat „s levicovými stranami na boji s nerovností a demokratizaci eurozóny“. I v této chvíli bývalý řecký premiér a lídr Syrizy Alexis Tsipras, inspirován radami exministra financí Varoufakise, se snažil tento blok ekonomů využít k podpoře svých politických cílů – včetně odpisu řeckého dluhu.
Řecko v srpnu dosáhlo dohody na třetím záchranném balíku v objemu 86 miliard eur. 20. září zemi čekají předčasné volby a říjen bude první příležitostí k revizi řeckých programů a – směru restrukturalizace dluhu. I MMF už otevřeně prohlásil, že řecké zadlužení není udržitelné a zapotřebí je zásadní odpis dluhu.
Podle dalšího z nositelů Nobelovy ceny Christophera Pissaridese budou Řecko tížit strukturální problémy a slabá konkurenceschopnost a podporu mezinárodních věřitelů bude země potřebovat podstatně déle, než je současný záchranný program.
