(Aktualizováno 22:29) Žádostí Atén o prodloužení záchranného programu. Podle šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema je ale nyní na Řecku, zda tento postup nakonec přijme. Čas na jednání s ostatními 18 zeměmi, používajícími jako platidlo euro, mají podle něj Atény do konce týdne. Řecký ministr Janis Varufakis řekl, že program je součástí řeckého problému, ale že je připraven hledat dál „čestnou dohodu“, protože ultimáta nic neřeší.
Shody se podle něj podaří dosáhnout v příštích 48 hodinách. V úterý se v Bruselu schází k jednání ministři financí všech osmadvaceti zemí EU.
V euroskupině stále je obecný pocit, že nejlepší cestou pro řeckou stranu bude snaha o prodloužení programu,“ podotkl Dijsselbloem na tiskové konferenci po jednání, které nakonec zkrachovalo výrazně dříve, než se čekal jeho původní závěr.
„V příštích několika dnech si budeme muset vyjít na půl cesty,“ poznamenal na své večerní tiskové konferenci Varufakis. Evropě se podle něj opět podaří dostat dohodou ze situace, která nyní vypadá jako slepá ulička. Snahou je prý najít smysluplnou a prorůstovou dohodu mezi Řeckem, EU a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) pro příští čtyři měsíce až půl roku. Zásadní spor se podle Řeka nyní vede o to, zda se má jednat o prodloužení programu, který Atény pokládají za chybu a součást nynějších řeckých problémů, nebo s evropskými partnery celé řešení znovu promyslet.
Varufakis ovšem také zmínil, že se dnes před jednáním s ostatními ministry financí sešel s eurokomisařem pro finanční záležitosti Pierrem Moscovicim. Ten mu prý předložil návrh dokumentu, se kterým byla řecká strana ochotna okamžitě souhlasit.
Materiál předpokládal žádost řecké vlády o prodloužení stávající smlouvy o půjčce. Varufakis tak na tiskové konferenci oddělil finanční půjčku, kterou jeho země potřebuje, od podmínek, za nichž byla poskytnuta a se kterými Atény nesouhlasí.
Prodloužení půjčky by podle něj vedlo ke čtyřměsíčnímu přechodnému programu, takže by bylo možné jednat o novém řešení. Řecká strana byla podle Varufakise v takové chvíli připravena nabídnout několik kroků, které by posílily vzájemnou důvěru. „Chtěli jsme potvrdit své odhodlání splnit podmínky dohody o půjčkách vzhledem ke všem našim věřitelům,“ prohlásil ministr. Atény by také po dobu jednání pozdržely své zásadní politické plány.
Tento dokument však byl „minuty před začátkem jednání“ stažen Dijsselbloemem a nahrazen tím, který Varufakis následně razantně odmítl.
Atény dosud dávaly najevo, že o prodloužení programu, jehož podmínky jsou v Řecku velmi nepopulární, žádat nehodlají. Varufakis místo toho mluví o určitém „překlenovacím řešení“, podle Dijsselbloema to však může být jen jiné pojmenování téhož postupu. „Je mi jedno, jak se to jmenuje,“ poznamenal šéf Euroskupiny.
Pokud nebude nalezena dohoda, stávající program skončí na konci února a reálně se tak přiblíží hrozba řeckého bankrotu. Řecko totiž musí jen o několik týdnů později splatit část svého vysokého dluhu. Protože prodloužení musí schválit parlamenty některých členských zemí, je na jednání málo času i v případě, že se Atény nakonec rozhodnou o prodloužení požádat.
Eurokomisař Moscovici dnes poznamenal, že podstatné je „být logický, ne ideologický“. Je prý možné uvést do souladu vůli řeckých občanů, kterou vyjádřili v lednových volbách zvolením levicové vlády premiéra Alexise Tsiprase, s tím, aby řecký stát respektoval své závazky, které už dříve přijal. Tsipras jednoznačně odmítá úsporná opatření s programem spojená.
Podle Dijsselbloema panuje mezi 18 zeměmi eurozóny shoda, že stávající podoba programu dává Aténám možnost pružně se dohodnout s věřiteli na konkrétních změnách. Náhrada jednoho úsporného opatření za jiné je totiž podle něj možná, vždy ale po dohodě s věřiteli, ne jako jednostranná akce, a musí mít zajištěné financování.
Varufakis tuto „pružnost“ své na tiskové konferenci odmítl jako příliš „mlhavou“. „Naše vláda byla zvolena na základě toho, že zpochybňuje celou filozofii programu. Nemáme zájem na kosmetických změnách,“ podotkl.
Řeckem dnes odmítnutá a novinářům vzápětí diplomaty poskytnutá verze návrhu závěrů také zmiňovala, že Atény se zavazují k prosazení „dlouho odkládaných“ reforem v oblastech, jako je boj s korupcí, výběr daní či efektivita státní správy.
Moscovici na novinářskou otázku připustil možnost změn 30 procent podmínek stávajícího programu, pokud bude zajištěno jejich plné financování. „To není malý prostor pro politiku,“ podotkl komisař. Dosavadní expertní jednání však podle něj neukázala, o kterých 30 procent by přesně mělo jít.
Žádost o prodloužení by z řecké strany měl doprovodit jednoznačný závazek Atén splnit všechny finanční závazky věřitelům a zajistit stabilitu finančního sektoru, řekl Dijsselbloem.
„Na tomto základě jsme připraveni pokračovat v jednání. Nyní je na řeckých úřadech, aby rozhodly, zda si takové prodloužení přejí,“ dodal.
10 let, pět vlád
Jak se Řecko dostalo k řešení událostí, před kterými stojí dnes s novou radikálně levicovou vládou?
- – 31. listopadu roku 2004: V listopadu nová řecká vláda, vedená šéfem konzervativní Nové demokracie (ND) Kostasem Karamanlisem, i EU potvrdily, že Řecko se do eurozóny v lednu 2001 dostalo díky statistickým podvodům předchozí vlády Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). Skutečné deficity rozpočtu byly mnohem vyšší.
- září 2007 v předčasných parlamentních volbách zvítězila ND premiéra Karamanlise, jenž volby sám požadoval kvůli posílení mandátu vlády pro ekonomické reformy a stal se opět premiérem. Dne 20. března 2008 řecký parlament těsně schválil důchodovou reformu. O den dříve se konala generální stávka, jedna z mnoha, jimiž Řekové v posledních letech odmítají úsporná opatření.
- prosince 2008 se odehrál incident mladých s policií v Aténách, který skončil smrtí mladíka a zažehl několikadenní protesty v řadě řeckých měst, včetně další generální stávky. V lednu roku 2009 provedl premiér Karamanlis změny v kabinetu v marné snaze podpořit klesající popularitu vlády.
- října 2009 se uskutečnily předčasné volby, jimiž chtěl Karamanlis opět posílit mandát vlády pro reformy. Vyhrála ale strana PASOK a její šéf Jorgos Papandreu se stal premiérem. Karamanlis rezignoval na vedení ND, jež po něm v listopadu převzal Antonis Samaras.
- října 2009 oznámila pouhý den po získání důvěry parlamentu Papandreova vláda, že schodek státního rozpočtu za rok 2009 dosáhne více než dvojnásobku očekávaného deficitu. Ratingové agentury v reakci na to snížily Řecku hodnocení.
- května 2010 – Řecku byla schválena tříletá pomoc 110 miliard eur: od eurozóny 80 miliard eur, zbytek od MMF. Týž den řecká vláda schválila plán škrtů a reforem. Pomoc Řecku se stala první sanací země eurozóny jejími členy. 21. července 2011 mimořádný summit eurozóny schválil druhý záchranný balík pro Řecko, původně v objemu 109 miliard eur; v říjnu byla na dalším summitu částka upravena na 130 miliard.
- října 2011 šokovalo finanční trhy oznámení premiéra Papandrea vypsat kvůli pomoci od eurozóny referendum. Vláda s opozicí se posléze dohodla na předčasných volbách a přechodné vládě, v jejímž čele 10. listopadu stanul ekonom a bývalý guvernér řecké centrální banky Lukas Papadimos.
- února 2012 ministři financí eurozóny schválili druhý balík pomoci pro Řecko (130 miliard eur) s platností do konce roku 2014 (později prodloužena do konce února 2015).
- května 2012 vyhrála předčasné parlamentní volby v zemi Nová demokracie (ND), ale jen s 18,8 procenta hlasů; druhá skončila Koalice radikální levice (SYRIZA; 16,8 procenta) a třetí PASOK (13,2 procenta). Žádný z lídrů těchto stran však nedokázal sestavit vládu.
- června 2012 se konaly další předčasné volby a opět zvítězila ND (29,7 procenta) před stranou SYRIZA (26,9 procenta), třetí skončil PASOK (12,3 procenta). Tři dny nato jmenoval prezident Karolos Papulias premiérem šéfa ND Samarase.
- listopadu 2013 přežila Samarasova vláda v parlamentu hlasování o nedůvěře, k němuž vyzvala SYRIZA poté, co policie vyklidila budovu státní televize a rozhlasu, od června drženou zaměstnanci této rozpuštěné organizace.
- ledna – 30. června 2014 – Řecko předsedalo Evropské unii. Během této doby, 10. dubna 2014, se Řecko se po čtyřech letech úspěšně vrátilo na dluhopisové trhy. Vláda získala tři miliardy eur prodejem pětiletých dluhopisů s úrokem 4,75 procenta; poptávka několikanásobně překonala nabídku. Byla ale víceméně povinnostní…
- prosince 2014 řecký parlament ani napotřetí nedokázal zvolit prezidenta a byly proto vyhlášeny předčasné parlamentní volby.
- ledna 2015 předčasné volby vyhrála opoziční levicová SYRIZA, jež získala 149 ze 300 křesel v parlamentu a vytvořila koalici s pravicovou stranou Nezávislí Řekové. Nejhorší výsledek za 40 let existence zaznamenal PASOK (4,68 procenta). Premiérem se 26. ledna stal šéf strany SYRIZA Alexis Tsipras (40).
Dnešní jednání ministrů financí eurozóny o Řecku skončilo bez dohody.
