Řecko v příštích dnech předloží evropským partnerům seznam konkrétních reformních záměrů. V noci na pátek to novinářům po několikahodinovém jednání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem a zástupci evropských institucí řekla německá kancléřka Angela Merkelová. V prohlášení zveřejněném po schůzce se všechny zúčastněné strany hlásí k dohodě zemí platících eurem z 20. února letošního roku. „V duchu vzájemné důvěry jsme odhodláni urychlit práci a uzavřít celou věc, jak nejrychleji to bude možné,“ stojí v krátkém dokumentu.
Na konci února se euroskupina shodla na čtyřměsíčním prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz z něj ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Ty však zatím Řekové předložili jen zčásti a zástupci dalších zemí eurozóny dávali v minulých dnech najevo, že jim s Aténami dochází trpělivost. Merkelová dnes zdůraznila, že řecká vláda musí za reformy skutečně převzít plnou odpovědnost. Soupis svých záměrů, který předloží, musí podle ní být úplný. Konkrétní čísla však dnes probírána nebyla, dodala kancléřka.
Německý tisk: Schäuble čeká odchod Řeků, Merkelová neustoupí
Pokud Řecko program úspěšně dokončí, obdrží od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy eur. Peníze země potřebuje, v příštích dnech a týdnech ji čekají výrazné splátky jejích stávajících dluhů.
Zahnáno do kouta
Podle analytiků BNP Paribas se Řecko „nachází v koutě“. Prakticky bez přístupu na trhu, se zmraženými prostředky mezinárodní záchrany a docházejícími financemi, se Atény dostávají do bezprostředně hrozícího nedostatku finančních prostředků, uvádějí. Řecké ministerstvo financí nedávno oznámilo, že primární rozpočtový přebytek (bez splátek dluhů) dosáhl v roce 2014 pouze 0,3 % HDP, oproti původnímu odhadu 1,5 %. Soukromý sektor na tom není o mnoho lépe – podle zprávy Financial Times odteklo z řeckých bank za jediný den (ve středu) celkem 300 milionů eur, poté co šéf euroskupiny Dijsselbloem hovořil o možnosti potřeby kapitálových kontrol. Řecké banky získávají podporu ECB skrze nouzové úvěry (ELA), podmínky jim ale ztížil zákaz využívat řecké vládní dluhopisy jako kolaterál.
O poslední schůzku, která začala ve čtvrtek večer po konci prvního dne summitu EU, požádal řecký premiér předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Kromě něj, Merkelové a Tsiprase byl přes půlnoc u kulatého stolu přítomen také francouzský prezident François Hollande, šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.
Řecké reformy
Tsipras při odchodu novinářům řekl, že je po schůzce optimističtější než před ní. „Všechny strany potvrdily svůj zájem udělat co nejvíce pro to, aby byly řecké ekonomické problémy překonány co nejdříve,“ prohlásil. Podle něj Řecko předloží a přijme svůj vlastní seznam strukturálních reforem.
„Řecko chce být pánem svých vlastních reforem,“ poznamenal francouzský prezident Hollande. „Evropští partneři jen požadují, aby byly reformy v souladu s dohodou z 20. února.“
Berlínské jednání
Na summitu, který se konal minulý měsíc a kde se Tsipras poprvé setkal s kolegy z EU, se Angela Merkelová snažila udržet jednání na úrovni ministrů financí. Ona je však nyní tou, která tento požadavek překračuje a je kritizována za to, že se chce v pondělí s Tsiprasem znovu setkat v Berlíně. I přes „dobrý a konstruktivní rozhovor“, německá kancléřka poznamenala, že i tak odrážel „jisté zklamání“ v tom, že Řecko nedokázalo od únorových dohod udělat větší pokrok.
