Rizikově averzní nálada na devizových trzích trvá. Oslabují rizikové měny jako kanadský, australský a novozélandský dolar. Koruna oslabuje k hranici 27,20 za euro. Spolu s ní slábne i polský zlotý a maďarský forint.

Řecký vrcholící konflikt mezi úsporami a protesty

Předčasné parlamentní volby v Řecku, vypsané na 25. ledna, jsou vyvrcholením dlouhého konfliktu mezi ekonomickými úspornými opatřeními vynucenými Bruselem a řeckými politickými protesty. Mezi lety 2008 a 2015 řecký HDP na obyvatele, upravený o inflaci, klesl o 30 procent na 18.000 eur (půl milionu Kč). V absolutním vyjádření jde o srovnatelný kolaps, jako by klesla životní úroveň v Izraeli na úroveň Libye nebo Gabonu, napsal na portálu EUobserver analytik Dan Steinbock.

V daném vývoji kleslo Řecko v indexu globální konkurenceschopnosti z 67. na 81. místo a je až za Ukrajinou a Alžírskem. Navazující sociální propad se stal v zemi novým normálním jevem.

Za pět let se v Řecku zdiskreditovala celá generace centristických politiků. Když krize eurozóny na jaře 2010 vypukla, vládlo v Řecku stále ještě Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) pod vedením Jorgose Papandrea, které převažovalo s téměř 40 procenty hlasů, zatímco konzervativní Nová demokracie (ND) se opírala jen o třetinu hlasů. V současnosti PASOK přišel o většinu podpory, zatímco konzervativci se snaží udržet se ve vládě.

Eurozóna a její rok pravdy

Mezitím prudce narostla podpora bývalým okrajovým stranám. Radikální levice SYRIZA podle všeho nadcházející volby vyhraje – má naději na asi 28 procent hlasů, oproti 25 procentům pro konzervativní ND.

Co tedy SYRIZA udělá, pokud vyhraje? Dnes víme, že do roku 2012 byla německá kancléřka Angela Merkelová blízko toho, aby umožnila bankrot Řecka. Panovaly však obavy, že by se řecká nákaza mohla rozšířit do Itálie a Španělska, což donutilo Berlín ustoupit. Tak Řecko dostalo svůj druhý záchranný plán. Nyní začaly zákulisní rozhovory o třetí finanční výpomoci ve výši 30 miliard eur (831 miliard Kč).

SYRIZA chce ze svého popudu zavést sociální balíček, který takzvaná trojka mezinárodních věřitelů – Evropská komise (EK), Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) – považují za vysoce kontroverzní. Balíček obsahuje (velké) smazání dluhů věřitelům, daňové škrty pro všechny kromě bohatých, zvýšení minimální mzdy a důchodů na 750 eur měsíčně (20.700 Kč), zdarma elektřinu, potravinové lístky, přístřeší a zdravotní péči pro potřebné, moratorium na splátky soukromých dluhů vůči bankám překračujících 20 procent disponibilních příjmů.

Nic ale není pro trojku věřitelů tak nepříjemné jako slib formace SYRIZA, že uspořádá mezinárodní konferenci o oddlužení. Vůdce této formace Alexis Tsipras se již zabýval touto otázkou při jednáních s Komisí EU, německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem a činiteli MMF a poslal své ekonomické poradce do londýnské City, aby ujistil investory, že odpis dluhů se bude týkat pouze veřejného sektoru (tzv. OSI – Official Sector Involvement).

V roce 2015, po výpomoci v objemu zhruba 250 miliard eur (6,9 bilionu Kč), se finanční potřeby Řecka odhadují na téměř 20 miliard eur (554 miliard eur), což zahrnuje platby úroků, splátky pro MMF, splatné dluhopisy ECB a nedoplatky – přičemž nic z toho nelze snadno odložit.

Jeden za všechny…? Řecko už v tom jede samo

Řecko by pod vedením Nové demokracie premiéra Antonise Samarase mohlo některou z těchto pohledávek pokrýt z očekávaného primárního přebytku, plánované privatizace a tvůrčím finančním manévrováním. Ale ne bez výpadku ve výši pěti až deseti miliard eur.

S formací SYRIZA v čele by se s tlakem na restrukturalizaci dluhů zpochybnila plánovaná privatizace a bylo by otázkou, zda by vznikl primární přebytek. V obou případech bude mít volební výsledek v Řecku dopad na očekávané nákupy dluhopisů ECB, které závisejí také na tom, zda Německo dá zelenou plnému kvantitativního uvolňování ECB.

V posledních několika letech se Bruselu podařilo vytvořit izolační mechanismy umožňující snížení (i když ne zamezení) pravděpodobnosti nákazy.

Tyto mechanismy ale spoléhají na očekávání trhu, že se ECB zapojí do širšího kvantitativního uvolňování, které by mělo zahrnovat nákupy dluhopisů větších jihoevropských ekonomik (Španělska a Itálie), ale mohlo by vyloučit menší periferní země (Řecko spolu s Portugalskem a Kyprem).

Povolební drama v Řecku nastane, pokud SYRIZA vyhraje a začne jednat s trojkou věřitelů. Tsipras nastavil laťku tím, že řekl, že jeho vláda přestane dodržovat splátky dluhů od prvního dne ve funkci. Doufá, že trojka a Německo přivřou oči a podpoří Řecko navzdory jeho nové politice. Pokud se tak stane, očekává se, že SYRIZA zmírní své záměry v oblasti sociální politiky a odstoupí od plánu mezinárodní konference o svém oddlužení.

SYRIZA bude usilovat o oddlužení, které se dostalo Německu v roce 1952 (62 procent). To by výrazně snížilo vládní dluh, který dnes přesahuje 190 procent řeckého HDP.

Ale co když ani trojka ani SYRIZA neustoupí? V tom případě by trhy ovládla nestabilita a Atény by mohly být donuceny opustit eurozónu. Bez ohledu na konečný scénář se následky projeví nejen v Řecku nebo v eurozóně, ale v celém světě.

Newsletter