Dolar proti euru rozšiřuje zisky a testuje hranici 1,0400 EURUSD. Z měn regionu citelněji oslabil zlotý. Koruna se obchoduje poblíž 24,74 za euro.

Ředitel eGovernmentu Vrba: Správná otázka nesměřuje na výši nákladů digitalizace, ale na její přínosy

Roman Vrba, zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Ředitel eGovernmentu na ministerstvu Roman Vrba rád pracuje pro stát a baví ho zlepšovat jeho fungování. Rád by, aby stát pracoval moderněji, i když to zní jako otřepaná fráze. Věří ale, že se stát může zlepšit v používání těch nejmodernějších nástrojů, které máme k dispozici a umožní lidem komunikovat se státem lépe a rychleji. To je samozřejmě spojeno s významnými investicemi, které se ve výsledku navrátí i skrze úspory a šetření času lidí. O výhodách, pokroku a dalších plánech digitalizace českého státu se dočtete v rozhovoru.

Jak byste zhodnotil stav digitalizace v České republice?

Bylo by špatně odpovědět, že jsme v digitalizaci nejlepší a všechno je úžasné. Je však nutné dodat, že v posledních letech se řada věcí, které stagnovaly, dotáhla. Bavíme se i o projektech, které veřejná správa spustila před X lety, jako datové schránky či CzechPOINTy. Z pohledu digitalizace v posledních letech velmi chyběla tzv. digitální identita, která umožní ověřování totožnosti online. A to se nám všechno podařilo nastartovat.

Vyzní to možná špatně, ale s pokrokem v digitalizaci veřejné správy nám výrazně pomohla pandemie viru COVID-19. Lidé v rámci opatrnosti objevili datové schránky a objevili i digitální identitu. I stát sehrál svou roli v pošťouchnutí lidí, aby tyto služby objevili a začali tyto nástroje používat. Za sebe můžu říct, že se lidé tyto digitální služby oblíbili a nesetkal jsem se s negativními reakcemi. Respektive, negativní reakce jsme zaznamenali, než lidé do systému vstoupí. Ptají se, proč to mají dělat. Když ale do systému vstoupí a využívají jej ke kontaktu s veřejnou správou, pak jsou většinou spokojení. Je to totiž pro všechny komfortní.

Proč bychom měli chtít digitalizaci veřejné správy? Jak Češi přijímají digitalizaci veřejné správy?

Svět se totiž změnil. Změnilo se i chování lidí, a to především mladých lidí. Už to nefunguje tak, že bydlím na jednom místě, kde mám trvalé bydliště, zdržuji se tam většinu svého času, a tam mi mají chodit ty důležité obálky s proužky. Více cestujeme, více se pohybujeme, více dojíždíme za prací, více jsme v zahraničí a žijeme prostě jinak. Když máte datovou schránku, tak se ani v takovém případě nemusíte bát, že vám něco uteče.

Posun projektu datových schránek považuji jako úspěch, který odráží i nárůst počtu uživatelů. Čím víc lidí bude v systému, tím větší tlak bude na šíři nabídky a kvalitu služeb v něm. Jako příklad bych rád uvedl Dánsko, které patří mezi světové lídry v digitalizaci. Každý dánský občan, který dovrší 18 let, si musí zaregistrovat obdobu datové schránky. Neříkám, že to je nutně dobře. Říkám, že tím, jak má digitální rozhraní veřejné správy v Dánsku vysoký počet uživatelů, tak je tlak na kvalitu služby vyšší. To je tlačí kupředu.

Podobnou situaci očekáváme i v České republice, kde počet uživatelů narostl a tito uživatelé budou tlačit na vývoj digitálního prostředí veřejné správy. S mírou užívání poroste i zájem o téma digitalizace jako takové, které už nebude nutně tématem číslo 99, ale třeba i tématem pro první stránku novin. Věřím, že digitalizace bude od tohoto bodu akcelerovat jako celek.

Další vlnou nových uživatelů budou jistě živnostníci, kteří mají od 1.1.2023 povinnost mít zřízenou datovou schránku. To může rázem přivést do systému více než dva miliony lidí. Platit to bude samozřejmě i pro firmy. Zároveň, pokud si jako fyzická osoba zřídíte digitální identitu, ať už státní či bankovní, pak vám bude datová schránka založena automaticky. U fyzických osob, běžných občanů, zůstane možnost si schránku zablokovat. Ze zkušeností v zahraničí však víme, že toto učiní velmi malé procento lidí. Tato skutečnost nás z pohledu počtu registrovaných uživatelů dostane úplně jinam, než kde jsme teď.

Kolik lidí je v systému registrováno nyní?

Letos jsme se v tomto ohledu velmi posunuli i díky spolupráci s bankami, kdy vznikla tzv. bankovní (elektronická) identita. Těch bylo vydáno několik milionů. Někteří lidé a firmy mají registrací několik, ale kdybychom brali unikátní čísla, tak v České republice má elektronickou identitu ke komunikaci s veřejnou správou už pět milionů lidí.

Digitalizace veřejné správy nyní stojí na třech základních stavebních prvcích. První jsou datové schránky, které slouží jako komunikační prostředek. Pak máme elektronickou identitu, která je potřeba k identifikaci v online prostoru. Třetí je pak gov.cz, což je portál, kde se to všechno sbíhá a kde se poskytují ty služby.

No a v roce 2023, jak už jsem říkal, dojde k posunu. Očekáváme, že v tomto roce se dostaneme do bodu, kdy většina produktivní populace bude fakticky mít a bude užívat komunikační i identifikační prvek pro online komunikaci s veřejnou správou.

Jaké úkony bude možné skrze digitální rozhraní splnit? Jak to usnadní lidem život? Co je v plánu na dalších pět let?

To je strašně komplexní otázka a odpověď je pak individuální. Je to jako ptát se herců, jaký byl při natáčení nejzábavnější zážitek. Každý to uvidí jinak. V současné době je v systému k dispozici spousta služeb ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení. O těchto službách víme, že jsou velmi často využívané. Zajímavou službou je i to, že si můžete nyní indikativně zjistit výši očekávaného důchodu. To může sloužit i jako kontrola, že máte veškeré dokumenty v pořádku. Může se stát, že člověk byl několik let studovat v zahraničích, ale tamní škola nedodala potřebnou dokumentaci. To je lepší zjistit rovnou, protože pak by se vám na stará kolena těžko něco dohledávalo. Tuto službu by tak měli využívat i mladí.

Další zajímavou službou je online výměna řidičského průkazu. Ať už bydlíte kdekoliv, tak vám na Portál občana přijde upomínka o končící platnosti řidičského průkazu a vy v zásadě vyplníte jen, kde si jej chcete vyzvednout a hotovo. Načtou se vám potřebné údaje, podpis a fotografie. Celý proces trvá zhruba dvě minuty, což je významná úspora proti fyzické návštěvě úřadu. Bohužel ještě neumíme doručení na adresu a je nutné si jej fyzicky vyzvednout, ale i na tom už pracujeme.

Pořád se ale pohybujeme na relativně nízkých počtech žádostí. Třeba právě u toho řidičského průkazu registrujeme pouze 600 žádostí za týden. Zatímco fyzické žádosti jsou stále v řádu tisíců. Digitální žádosti tak tvoří něco mezi 5 až 10 procenty. I přesto, že je online forma z pohledu úřadu ekvivalentní a pro uživatele podstatně rychlejší.

Je to dáno i tím, že je to relativně nová služba a nový projekt a starty bývají pomalejší. I tak to považuji za krásnou ukázku toho, jak může digitalizace ušetřit spoustu času, prostředků i peněz. Pokud bychom šli do budoucna pouze touto digitální cestou, pak lze očekávat i pokles počtu státních zaměstnanců, kteří se budou muset těmto službám věnovat. Budou se moci věnovat jiným agendám i třeba jinému zaměstnaní.

Co je v plánu na dalších pět let?

V Portálu občana plánujeme změny. Nově by se v portálu měla sdružovat data již dříve poskytnutá úřadům a veřejnému sektoru. Bude možné sledovat seznam vlastněných automobilů. I těch, které dotyčný vlastnil v minulosti. Nejen toto, ale i další data budou přehledně dostupná v rámci portálu. Podobný posun bude vytvářet tlak na další ministerstva a úřady, které poskytují služby lidem.

Mezi nejzajímavější služby, které nyní vyvíjíme, patří jednodušší změna trvalého bydliště a koupě či prodej automobilu. Zároveň stále aktualizujeme tzv. katalog služeb, kde budou shromážděny informace ohledně všeho byznysu, co stát dělá. Včetně jednotných popisek, což umožní jednotné využívání napříč všemi úrovněmi veřejného sektoru. Než budou digitalizované všechny služby, tak bude alespoň možné najít informace a návody k jednotlivým úkonům. Ty je možné rozdělit i podle nastalé životní situace, kterých v současné době používáme pět. Patří tam právě svatba, stěhování, narození nového člena rodiny apod.

Kdy můžeme očekávat, že úroveň digitalizace a kvality služeb veřejného sektoru bude na úrovni Vámi zmiňovaného Dánska?

Plány vychází ze schváleného zákona na právo na digitální službu. Tento zákon před dvěma lety stanovil, že do roku 2025 by mělo být vše, co stát dělá a je to digitalizovatelné a digitalizace se zároveň vyplatí, digitální. Nemá smysl digitalizovat agendy, které se týkají pár lidí ročně. Ve zmíněném katalogu služeb můžeme vidět tzv. digitalizační plán i s plánovanými termíny.

V současné době stavíme nové CzechPOINTy, které státu umožní daleko rychlejší reakci. Uvedu příklad. Dnes si na CzechPOINTu nezažádáte o nový řidičák. Na Portálu občana však ano. Nové CzechPOINTy budou činnost portálu občana tzv. stínovat. Stát totiž musí fungovat i pro lidi, kteří nemají vztah k digitálním technologiím. Co půjde na Portálu občana, bude možné za pomoci úředníků na CzechPOINTech, kterých máme v ČR v současnosti zhruba 7 000.

Proč ale chodit na CzechPOINT, když fyzicky můžu věci vyřídit už nyní na úřadě?

Zde se setkává několik principů. Máme seznam úkonů, které jsou triviální a dělá je pravidelně velký počet lidí a zároveň je možné je odbavit na univerzálních přepážkách. Podobně jako třeba dříve v bance, když bylo nutné dojít na pobočku, aby byl zadán trvalý příkaz. Takový člověk došel na přepážku a vůbec nemusel do zázemí té banky. Pokud jste ale chtěl půjčit miliardu, pak jste samozřejmě nešel na obyčejnou přepážku. Cílem je, aby na CzechPOINTech, které jsou jednou z největších našich pobočkových sítí, bylo možné učinit jednoduché a běžné úkony. Bez potřeby specializovaného úředníka, který musí projít řadou školení. Pomůže to především lidem, kteří nejsou digitálně gramotní, nemají internet, nemají bankovní účet a podobně. Část těchto lidí prostě nepřesvědčíte, aby se zapojili do digitálního života. I pro takové lidi musí služby státu existovat a fungovat. Stát totiž není firma, která by měla pouze optimalizovat náklady. Nemůžeme říct, jako třeba banka, že tato skupina zákazníků nás nezajímá a služby pro ně nemusíme orientovat. Stát se musí orientovat na všechny.

Povede digitalizace a automatizace procesů k poklesu počtu státních úředníků?

To já nevím. To je politická otázka. Moje role je připravit a vysvětlit fungování digitálního systému pro veřejnou správu. Je jasné, že digitalizace je finančně náročný proces. Provoz jedné datové schránky stojí zhruba tři koruny. Kdežto doporučený dopis vás stojí desítky korun, a to neberu ani náklady na papír, práci apod. Už jen tady vidíme ten obrovský rozdíl v nákladech.

A nejen finančních, ale časových. Připravení dopisů, jejich tisk, vložení do obálky, cesta na poštu a samotné odeslání bude nahrazeno digitálním úkonem. Tuto situaci si z pohledu počtu zaměstnanců pak samozřejmě musí stát vyhodnotit. Je to na rozhodnutí dalších lidí.

Když budeme pokračovat v tématu nákladů digitalizace. Kolik bude stát v současnosti plánovaná digitalizace? Některé odhady přesahují stovky miliard.

Já si nemyslím, že tato čísla jsou podstatná. Podle mě je mnohem důležitější, co digitalizace přinese. Když žádám pro každý projekt a každou agendu o peníze, pak se snažím předkládat úspory, které přinese. Bude to stát třeba milion? Ušetříme ale třeba tři. Takhle by se mělo v oblasti digitalizace postupovat. S rozumem. Co digitalizace a jednotlivé její součásti přinesou? Co se stane, když agenda X bude digitální? Co to přinese a kolik ušetříme? Podle toho pak hodnotit náklady.

Jestliže dneska resort XY za rok zaplatí 400 milionů za listovní zásilky a my všem dáme datové schránky, které se státu prodraží řekněme o 20 milionů ročně, tak resort ušetří 300 milionů. Je důležité jít touto logikou. Tohle jsou ta důležitá čísla. Kolik ušetříme. To je ta důležitá otázka. Ne, kolik to bude stát. Když budeme lidem říkat ty miliardové nákladové částky, tak to si téměř nikdo nedokáže představit.

Dobře. Co bude ale na digitalizaci nejdražší? To nebudou nové počítače na úřady.

Toto má hned několik rovin. Jedna z těch základních souvisí s trendem přesunu téměř všeho do tzv. cloudových řešení, která jsou výhodnější. Dříve se tato problematika řešila nákupem výkonného hardwaru, kde většinu času pracoval na 10 %. Rezerva tam byla pro případy špiček, kdy zájem o použití rostl. Příkladem by mohlo být daňové přiznání, které většina lidí podává jen jednou za rok a den před termínem se do systému nahrne spousta žádostí od lidí, kteří to nechali na poslední chvíli. Na to musela být infrastruktura připravena. Odpověď velkých firem je řešení skrze cloud, který tyto problémy pomáhá řešit.

Jenže my jako stát nemůžeme všechna naše data dát do cloudu k velkým firmám, jako je třeba Amazon. Jako to dělají soukromé firmy. Významná část peněz proto zřejmě poputuje na vybudování našeho vlastního cloudu, který bude vlastnit stát. A vybudovat něco takového je prostě náročné, což se projeví i v nákladech. Uvažujeme i o hybridním řešení, kdy lze výkon brát z komerčních cloudů, ale data na tom státním, kde budou bezpečně schovaná. To očekávám, že bude finančně nejnáročnější část plánu.

Roman Vrba vystudoval obor geoinformatika se zaměřením na zpracování družicových snímků na VŠB-TU Ostrava. Po absolvování vysoké školy působil na Krajském úřadě Jihomoravského kraje, kde byl správcem geografických informačních systémů. Souběžně přednášel na Mendelově zemědělské univerzitě obor Geoinformatika. Byl členem mezinárodních projektových týmů, které řešily problematiku projektu CENTROPEMAP, společný mapový server pro cyklostezky regionu jižní Morava, Trnavský, příhraničních regionů ČR, Slovenska, Rakouska a Maďarska. V současnosti působí jako ředitel eGovernmentu na ministerstvu vnitra. Jeho týmy úspěšně realizovaly projekty: registr smluv, nový portál veřejné správy, Portál občana, kompletní revizi informačního systému datových schránek, a je držitelem Křišťálové lupy za informační systém Registr smluv. Miluje trail running.

Rád pracuje pro stát, baví ho zlepšovat jeho fungování. Rád by, aby stát pracoval moderněji, i když to zní jako otřepaná fráze. Věří ale, že se stát může zlepšit v používání těch nejmodernějších nástrojů, které máme k dispozici a umožní lidem komunikovat se státem lépe a rychleji. To je samozřejmě spojeno s významnými investicemi, které se ve výsledku navrátí i skrze úspory a šetření.

Newsletter