Revoluci v oblasti rehabilitačního cvičení přináší český startup VR Vitalis díky inovativnímu využití virtuální reality. Pacienti již nemusejí čekat dlouhé týdny na to, až se uvolní termín v rehabilitačním zařízení, cvičení je daleko zajímavější a zábavnější a pro zdravotnická zařízení finančně daleko efektivnější – místo drahých rehabilitačních přístrojů stačí měsíční investice v řádů tisíců korun. Zároveň je možné pod dohledem fyzioterapeuta obsloužit daleko více pacientů, aniž by se snížila kvalita péče a vizuální vyobrazení daného cviku v brýlích s virtuální realitou pak pomáhá rehabilitujícímu lépe cvičit i doma, což urychluje rekonvalescenci. Startup VR Vitalis se svou aplikací získal již několik ocenění, v loňském roce například zvítězil v akceleračním programu od Laboratoře Nadace Vodafone a získal titul Sociální startup roku.
Jak cvičení s brýlemi s virtuální realitou funguje, jaké výzvy je nutné při tvorbě služby překonávat a jaká může být budoucnost fyzioterapie v kombinaci s využitím moderních technologií? Nejen na tyto otázky odpovídala v rozhovoru pro Roklen24 Jana Trdá, spoluzakladatelka společnosti VR Vitalis.
Začali jste jako firma Real Virtual Life, ze které se vyvinul projekt VR Vitalis. Jak vznikl nápad začít se zabývat virtuální realitou pro rehabilitační účely?
Sešlo se více skutečností. Jednak nás požádala tehdy ještě studentka fyzioterapie Karlovy univerzity, že by chtěla vyzkoušet, zda může virtuální realita zmírnit spastické bolesti u pacientů s míšními lézemi trvale upoutanými na invalidní vozík. Aplikace měla velký úspěch. V podobném čase byl manžel na operaci s ramenem a po propuštění z nemocnice, kdy dostal za úkol do dvou dnů nastoupit na rehabilitace, jsme naivně zkoušeli obvolávat všechna rehabilitační zařízení v okolí a nejbližší termín byl za 4 týdny. Začala jsem se o problematiku blíže zajímat a zjistila, že se jedná o standardní stav a čekací lhůty jsou i několik měsíců. To je docela hrozné, protože čím později pacient nastoupí k rehabilitaci, tím je delší a často čas způsobí, že úplná náprava není možná. Dalším negativem dlouhého čekání je, že mnoho pacientů na rehabilitaci nenastoupí vůbec a prostě si na své omezení zvyknou.
Jak rehabilitace ve virtuálním prostředí díky vašim produktům funguje a pro koho je primárně určena?
Člověk, který chce rehabilitovat, si na hlavu nasadí brýle, vybere si, jaké cviky – pokud mu to nenastaví fyzioterapeut – a v jakém prostředí chce cvičit a začne. Když má například procvičovat kognitivní funkce a kombinovat to s cvičením ruky, vybere si možnost puzzle. Tam zvolí obtížnost, vybere si, který obrázek chce skládat a zvolený obrázek se následně po pár vteřinách “rozpadne” na kostičky. Pacient musí postupně jednu po druhé vzít, správně natočit a zařadit do správného slotu. Snažíme se nabízet i zábavná prostředí – cvičit tak můžete například ve vesmíru, v parku nebo v horách nad mořem. Ovládání je jednoduché i pro pacienty i pro fyzioterapeuty.
A pro koho je rehabilitace určena? To se nedá specifikovat. Aplikaci mohou používat lidé po operaci, úraze, po nemoci nebo třeba senioři pro aktivizaci. Důležité je, aby vždy odborník zvolil, která cvičení jsou pro daného člověka nejvhodnější.
Kde berete inspiraci na formu her, odměn a zajímavá prostředí, díky kterým jsou pacienti vtaženi do rehabilitace zábavnou formou a nemyslí na bolest nebo pohyb samotný?
Nejčastěji se jedná o naše nápady, které následně konzultujeme s odborníky – fyzioterapeuty, psychology, lékaři – a také s pacienty. Spousta nápadů přichází i od samotných pacientů, například sbírání hub při procvičování chůze v parku. Nebo od fyzioterapeutů, kteří nás ale spíše zásobují návrhy na jednotlivé cviky.
Kdo jsou v současnosti vaši klienti a jakým způsobem navazujete další spolupráce? Jaký zaznamenáváte zájem a zpětnou vazbu?
Zaměřujeme se na B2B segment a to hlavně proto, aby byl vedle pacienta vždy odborník, který dohlédne na správný výběr cvičení a jeho délku. A samozřejmě na realizaci. Aktuálně komunikujeme hlavně s klienty, kteří se na nás nakontaktují sami. Na jaře rozjedeme obchod intenzivněji. Hlavně přes spolupracující distributory, což jsou dodavatelé zdravotnické techniky, ale také vlastními silami.
Přesto, že jsme nerozjeli ve velkém marketing a obchod, obrací se na nás docela velké množství zařízení – lázně, fyzioterapeutické kliniky, nemocnice a podobně. A zpětná vazba je prozatím velmi pozitivní. A to včetně návrhů na rozšíření a další funkce – třeba připojení na IT systémy. Prodej od jara bude založen na časových licencích – zákazník si vybere, jaké moduly, na kolik zařízení, tedy VR brýlí, a na jak dlouho chce službu využívat a podle toho se mu vypočítá cena.
Co pro vás znamená, že nejste “pouhá” wellness aplikace, ale zdravotnická pomůcka?
Samozřejmě spoustu papírování a investic, které bychom u wellness aplikace nemuseli absolvovat. Certifikace zdravotnického prostředku není úplně jednoduchá a je hlavně časově i finančně nákladná. Na druhou stranu máme jistotu, že se pacientům dostane kvalitní a ověřené péče.
Jaké výzvy jste v průběhu přípravy a vylepšování vašeho produktu museli řešit? V jednom z rozhovorů jste například uvedla, že aktuálně řešíte úpravu vzhledem k poloze pacienta a že při lehu se musí “obrátit fyzika”. Co to znamená a jak to dopadlo?
Prozatím nám funguje rehabilitace ve stoje, v sedě a v pololeže. Na cvičení pro plně ležící pacienty stále pracujeme. Jde o to, že brýle v sobě mají senzory, které říkají, v jaké poloze se uživatel nachází. A když leží, kouká vlastně “do nebe”. Ale to zvládneme. Největší výzvy pro nás jsou spíše vybrat, v jakém pořadí budeme připravovat nové moduly, kterým dát přednost. Je to v podstatě jen o financích. Takže tou výzvou jsou vlastně finance (smích).
V jaké fázi jste nyní a co dalšího připravujete? Jak náročná je v této oblasti například expanze do zahraničí?
Teď aktuálně programátoři připravují novou verzi aplikace, která bude graficky vyvážená, bude mít nové funkcionality pro pacienty, ale hlavně i administraci pro lékaře a fyzioterapeuty. Ta bude hotová na jaře, takže za chvíli. Pracujeme na certifikaci zdravotnického prostředku, což je hodně o byrokracii. Také jsme začali realizovat moduly pro pacienty s Parkinsonovou chorobou, na které jsme získali dotaci od Technologické agentury ČR.
Pokud jde o expanzi do zahraničí, ta pro nás není až tak náročná, připravujeme se na ní. Je závislá v podstatě na dokončení certifikace.
Jaká je vaše vize do budoucna co se týče rehabilitace a fyzioterapie v kombinaci s využitím moderních technologií?
Chceme postupně připravit i náročnější rehabilitace pro složité diagnózy, například pro pacienty na spinálních jednotkách. Čekáme, s čím přijdou výrobci hardwaru, na kterém je virtuální realita závislá. Programátorsky toho zvládneme hodně, jen na to musí být připraven právě hardware. Další směr je například oblast mikromotoriky, úplné odbourání ovladačů s možností sledování rukou a nohou, i když budou “z dohledu” brýlí a podobně.
Jana Trdá se nyní zabývá hlavně budováním startupů. Kromě VIRTUAL REAL LIFE je spolumajitelkou několika firem a startupů, aktivně vyučuje i na vysokých školách. Je zároveň metodikem se zaměřením na kvalitu nejen ve vzdělávání a inovace, zkušenou lektorkou a facilitátorkou. Vystudovala ekonomiku a management a potom také andragogiku, která byla předmětem i jejího doktorandského studia. Pokud jí zbude volný čas, věnuje ho literatuře a malování.
