Vývoj cen ropy, plynu a elektřiny v příštím roce bude výrazně ovlivněn geopolitickými událostmi na Blízkém východě. Pozornost zaslouží také Čína a USA, kde mohou ekonomické faktory ovlivnit poptávku po ropě. Zemní plyn bude též pod vlivem možných nedostatků v důležitých oblastech, což může zvýšit ceny na trhu. Tato situace se může promítnout i do cen elektřiny. Jaký očekávat vývoj cen energií v příštím roce?
Ropa pod tlakem Blízkého východu
Vývoj cen ropy ve zbytku tohoto roku a v průběhu příštího bude záviset na několika faktorech. Tím hlavním je zejména současné geopolitické napětí na Blízkém východě. Daná oblast je pro produkci ropy klíčová a jakákoliv eskalace napětí může ceny ropy vyhnat výrazně výše. Pro úrovně 100 dolarů za barel ropy Brent bude dost možná stačit jen zahájení pozemní operace v pásmu Gazy. To rozhněvá arabské státy, které ve svých rukou drží cenu ropy a patrně se jí nebudou bát použít jako politickou zbraň. Zapojení USA do konfliktu, ať už vojensky nebo pomocí sankcí, může vyhnat ceny ropy ještě výše. Nejhorším scénářem by bylo zapojení Íránu, Libanonu a případně USA do konfliktu. V takovém případě může cena ropy atakovat i historická maxima kolem 140 dolarů za barel. Takto vysoké ceny ropy by však na trhu dlouhodobě nevydržely. Motivují totiž producenty mimo kartel OPEC, aby pumpovali na trh více ropy, a využili tak výhodné ceny. Vyšší nabídka pak cenu sníží. Stejně při takové úrovni cen ropy klesá poptávka, jelikož jsou pohonné hmoty příliš drahé a lidé proto odsunou cesty, které nejsou nutné.
Pro vývoj cen ropy bude klíčová také situace v Číně. Z její ekonomiky chodí smíšená data, stále však bezprostředně hrozí propad do deflace a snížení ekonomického růstu. Ve velkých problémech jsou stále developeři, kteří vrhají špatné světlo na celou čínskou ekonomiku. Pokud se Čína rychle neprobere, mohou ceny ropy opět spadnout. Stejně tak je důležitá situace v USA, kde budou úrokové sazby vyšší po delší dobu. Dříve nebo později se to musí podepsat na nezaměstnanosti, a cena ropy se tak může vinou očekávané slabší poptávky spadnout. Klíčová však bude ropná produkce kartelu OPEC a Ruska. Oba nyní drží cenu ropy ve svých rukou. Vysoké ceny jsou pro ně velmi příjemné a vzhledem k tomu, co se děje na Blízkém východě a možnému oslabení čínské a americké ekonomiky, nějaké brzké rozšíření produkce očekávat nemůžeme. Pro odhadnutí vývoje cen ropy na příští rok je tak příliš moc proměnných. Je však dost možné, že si na vyšší ceny ropy budeme muset zvyknout. I vzhledem k tomu, že by celosvětová spotřeba ropy měla v příštím roce opět vzrůst, očekávám průměrnou cenu ropy Brent v roce 2024 kolem 90 dolarů za barel.
Vzroste cena zemního plynu opět nad 100 EUR?
U zemního plynu naštěstí zatím není žádný kartel, který by koordinoval svou produkci a držel cenu na vyšších úrovních. I pro plyn však bude důležité dění na Blízkém východě. Kvůli nebezpečí je u Izraele mimo provoz plynové pole Tamar, které je extrémně důležité pro výrobu elektřiny v Izraeli. Část plynu se i exportuje do Egypta, který zase plyn exportuje do Evropy. Důležitým hráčem na trhu s plynem je i Írán, jedná se o jednoho z největších producentů zemního plynu na světě. Vzhledem k tomu, že se válka může protáhnout i na několik měsíců a navíc hrozí i zapojení Íránu, může být v dané oblasti nedostatek plynu. Země by se pak musely obrátit na spotový trh, což by vyhnalo (a už vyhání) ceny plynu na burze v Nizozemsku. Tam cena vzrostla o 50 % za poslední měsíc a překonala 50 EUR za MWh.
Podobný efekt mohou mít i stávky producentů LNG v Austrálii, které trápí trh poslední týdny. Ohroženo je střídavě 6 až 10 % celosvětového exportu a opět to může mít dopad na asijské země a potažmo spotový trh. Stávky by však měly být brzy vyřešeny. Narozdíl od ropy se však podařilo snížit závislost Evropy na ruském plynu na minimum a aktuální ceny jsou na zlomku těch loňských. Mírné teploty a bohaté dodávky navíc dovolily naplnit zásobníky v EU na 96 %, a v ČR dokonce 99 %. Podobná krize jako loni tak nehrozí. Dle předpovědí počasí by měla být zima relativně mírná a i přes zmíněné rizikové faktory neočekáváme růst spotové ceny v příštím roce na úrovně nad 100 EUR/MWh. Nečekané události v oblastech důležitých pro těžbu plynu či případné omezení exportu LNG z Kataru nebo zapojení Íránu do konfliktu na Blízkém východě však může ceny plynu ještě výrazně zvýšit. V průběhu roku však očekáváme spotové ceny zemního plynu na burze mezi 40-80 EUR za MWh, tedy poměrně výrazně pod vládním cenovým stropem, který na konci prosince stejně skončí. Výrazného cenového skoku se tak spotřebitelé zatím bát nemusí. Podobně nízké ceny na burze jako byly kolem května (25 EUR/MWh), nebo i dokonce cen před válkou na Ukrajině (i pod 20 EUR/MWh), se již však patrně delší dobu opakovat nebudou.
Na čem závisí cena elektřiny?
S cenou zemního plynu se úzce pojí i vývoj cen elektřiny. I ty na konci minulého léta dosáhly na historické maximum, když cena na burze atakovala 1000 EUR/MWh. Stejně jako u zemního plynu jsme se však i u elektřiny dočkali výrazného propadu, a aktuální spotová cena na burze je tak kolem 130 EUR/MWh. Případný růst cen zemního plynu se promítne i do cen elektřiny, které mohou být příští rok dost volatilní. Podobného nárůstu jako v roce 2022 se však bát nemusíme. Spotřebitelé se však výrazného zlevnění patrně nedočkají, pád cen na burze vykompenzuje vrácení poplatků za obnovitelné zdroje a poplatků za distribuci. Do cen se ani výrazně nepromítne zrušení vládního stropu na ceny elektřiny, většina spotřebitelů již platí ceny pod danou úrovní. Horší bude situace pro spotřebitele, kteří si zafixovali ceny elektřiny při vyšších cenách.
Zdroj: Purple Trading, Bloomberg, Reuters
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
