Koruna se po ranním posílení pod hranici 27 korun za euro nadále drží na silných hodnotách. Silná zůstává koruna i vůči dolaru, když se dnes posunula pod 23 USDCZK.

Ropa boří hranice. Saúdská Arábie posiluje boj o příjmy

Pátek je dalším dnem, kdy ropa Brent během jednoho týdne prolamuje hranici 30 dolarů za barel, až na 29,6 USD. Její americká „kolegyně“ WTI je na to podobně, pokles o více jak 4,5 % ji srazil až na aktuálních 30,6 dolarů. Černá komodita se tak opět dostala na svá 12letá minima a stahuje s sebou nejen akciové trhy, ale i měny ropných exportérů, jako je norská koruna a kanadský či americký dolar.

Aktuálních důvodů, proč černé „zlato“ padá, je několik. Jako první lze jmenovat možné potvrzení Mezinárodní agentury pro atomovou energii ohledně ukončení íránského jaderného programu. Tento krok by vedl ke stažení sankcí uvalených na Teherán, což by znamenalo dodatečné barely na straně nabídky. Z dlouhodobého hlediska pak působí vehementní produkce Organizace zemí vyvážejících ropu. Denně vyšle kartel na trh více jak 30 milionů barelů, což je množství, které se na ceně nutně projevuje. Pozvolný pád tak dělá dobře především spotřebitelskému sektoru, více vrásek mají naopak energetické společnosti, stejně jsou na tom i samotní členové OPEC.

Ropný hegemon je nejvýznamnějším hráčem na straně nabídky. Jeho síle nedokáží konkurovat ani americké společnosti využívající k těžbě ropy metodu frakování. Právě tyto firmy jsou naopak terčem predátorské politiky Organizace, jež má za cíl je doslova „vyštípat“ z byznysu.

Konstantně padající cena si však vybírá svou daň i jinde. Vzhledem k tomu, že prodej ropy je hlavním zdrojem vládních příjmů všech členů OPECu, začínají se jednotlivé země potýkat s problémem nedostatku vládních financí. Jednou ze zemí, která čelí nedostatku vládních příjmů je Saúdská Arábie. Tento stát by dle aktuálních dat serveru The Guardian potřeboval cenu ropy minimálně na 96 dolarech za barel, aby tak bylo možné hospodařit s vyrovnaným rozpočet (viz graf). Realita je však jiná, arabská vláda dále prohlubuje svůj deficit, což je nutí okamžitě jednat.

Saúdská Arábie již v tomto směru podnikla několik kroků. Jmenovat je možné osekání výdajů, čerpání zahraničních rezerv, emise státních dluhopisů jako doma, tak i v zahraničí, v neposlední řadě je pak v plánu i privatizace několika saúdskoarabských letišť a rušení některých investic v zahraničí, například v Íránu. Bohužel, žádné z těchto prozatím nepřineslo kýžené ovoce a východní země se tak dle odhadů bude muset potýkat s rekordním deficitem za 2015 o velikosti 367 miliard rijálů, což odpovídá 15 % HDP země.

Rozpočtová „záchrana“ ale pokračuje dál. Poslední zpráva serveru CNBC hovoří o vytvoření nového státního fondu, který má mít na starosti část zdrojů z ropného bohatství. Nově vzniklý investiční subjekt bude mít za úkol využít desítky miliard „ropných“ dolarů ke koupi různých druhů světových aktiv, aby tak díky očekávanému zhodnocení bylo možné umazat částečné výpadky rozpočtových příjmů a rovněž i doplnit objemy zahraničních rezerv. Dle dostupných informací již saúdská vláda „zalarmovala“ světové investiční banky, které by se mohly zhostit organizace připravovaného projektu.

Propad cen ropy: Kazachstán bude rozprodávat státní firmy

Byť není známá přesná částka, se kterou by měl fond pracovat, nejmenovaný zdroj pro CNBC alespoň uvedl možné směry toku těchto peněz. Mezi ne patří například energetický, zpracovatelský, chemický průmysl a doprava, přičemž investice by měly „jít“ napřímo do konkrétních společností, případně jsou ve hře některé dluhové instrumenty světových zemí.

Otázkou zůstává, jak moc agresivní bude investiční politika fondu. Pokud budou mít Saúdové zájem na rychlém zhodnocení, favorizované budou pravděpodobně akcie. V opačném případě se dá čekat investice do státních bondů. Co je však již jasné, že Arábie rozhodně disponuje takovými zdroji, které mají potenciál výrazně zahýbat cenou zvolených aktiv.

Propad cen ropy ohrožuje ropné a plynárenské projekty

Newsletter