Dnes se uskuteční první zasedání bankovní rady České národní banky pod taktovkou novopečeného guvernéra Jiřího Rusnoka. Určitě se budou diskutovat dopady brexitu, předpokládaná opatření Evropské centrální banky, nebo klesající ceny ropy. Co čekat dále?
ČNB ponechá na svém nadcházejícím měnověpolitickém zasedání úrokové sazby na stávajících úrovních. Neuchýlí se ani k žádným jiným dodatečným opatřením.
Podobně jako Bank of England (BoE) a Evropská centrální banka (ECB), které na svých červencových zasedáních vyčkávaly, zvolí vyčkávací taktiku také právě ČNB. Zatím se totiž stále „sčítají škody“ po brexitu, tedy po červnovém referendu, v němž se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Žádné bezprostřední škody enormního rozsahu brexit nenapáchal, takže BoE ani ECB nemusely volit nouzová řešení. Je však pravděpodobné, že se k další monetární stimulaci příslušných ekonomik nakonec stejně uchýlí.
Jiří Rusnok: Oslabení koruny se v Česku démonizuje
V případě dalšího uvolnění měnových podmínek ze strany ECB vzroste pravděpodobnost, že ČNB bude nakonec nucena odsunout termín ukončení intervenčního režimu do druhé poloviny roku 2017, nebo dokonce až za jeho horizont.
ČNB přitom aktuálně deklaruje, že mj. očekávaný růst mezd v ČR by jí podle předpokladu měl umožnit opuštění režimu už v polovině roku 2017. Jedním dechem ovšem dodává, že bude záležet právě na vývoji v eurozóně. Jinými slovy, pokud bude dopad brexitu tíživější, než jak se zatím zdá, vzroste pravděpodobnost masivnějšího zásahu ECB, což citelně zvýší tlak na oslabení eura vůči koruně, a tedy i pravděpodobnost posunutí termínu ukončení intervenčního režimu ČNB. Podobný efekt mohou mít trvaleji klesající ceny ropy. ČNB ve své aktuální prognóze počítá s jejich pozvolným růstem. Tento předpoklad se ale v poslední době nenaplňuje. To se projevuje například tím, že ceny pohonných hmot na českých čerpacích stanicích stagnují nebo klesají už od první poloviny června. Tento vývoj zřejmě ČNB zohlední v nové prognóze, kterou zveřejní rovněž ve čtvrtek 4. srpna, když sníží svůj odhad růstu cen ropy v letošním roce.
Centrální bankéři si rozdělili kompetence
V doprovodném stanovisku bude deklarovat zvýšenou pozornost k vývoji v eurozóně po brexitu a k vývoji cen ropy. Naznačí možnost posunutí termínu ukončení intervenčního režimu, ale zatím se k tomuto kroku neuchýlí. Stejně tak nedojde k diskusi, a už vůbec ne k uvedení do praxe, dalších možných nekonvenčních opatření uvolňujících měnové podmínky, tj. posunutí hladiny intervenčního závazku na slabší úroveň koruny vůči euru nebo k zavedení negativních úrokových sazeb.
#Fed promluvil. Čekali jste překvapení? Smůla, ale… https://t.co/Vca4cjuUr6 @roklen24 #hike #USD #Yellen pic.twitter.com/VIKEFk92vU
— Roklen24.cz (@roklen24) 27. července 2016