Rizikově averzní nálada na devizových trzích trvá. Oslabují rizikové měny jako kanadský, australský a novozélandský dolar. Koruna oslabuje k hranici 27,20 za euro. Spolu s ní slábne i polský zlotý a maďarský forint.

ROZHOVOR: Řecko před volbami. A po nich?

Tak trochu z ničeho a jsou tady. A změnit mohou vše. Nebo ne? Řekové půjdou v neděli volit. Ruku na spoušti událostí přitom neměla samotná krize řecké ekonomiky nebo nějaký skandál – „jen“ nedohoda na novém prezidentovi země. V mysli a srdcích Řeků se mísí frustrace, nervozita, pokles životní úrovně, ztráta práce, zavírání rodinných podniků, růst daní, odpor k Německu, k EU, ale i k bohatým, kteří krátili daně. Ale také to, že nechtějí odchod z EU, obávají se ztráty Schengenu a turistů, chtějí zase lepší zítra. Alexis Tsipras neznamená jen pana „antiEU“, ale novou generaci řecké politiky. Tu předchozí si Řekové spojují se zlem, které je zavleklo do krize. O této neděli, kdy Řekové půjdou volit, Řecku před volbami a po nich jsme hovořili s Janisem Aliapuliosem, editorem Studia ZET na rádiu BBC, který situaci „doma“ v Řecku dlouhodobě sleduje a komentuje.

R24: Jaká v uplynulých týdnech byla a je nyní atmosféra v zemi před nedělními předčasnými volbami?

Nejistota. Lidé samozřejmě nevědí, co po volbách bude. Od roku 2012 byl v zemi relativní klid, postupně ustávaly velké protesty a stávky (což ale neznamená, že nebyly vůbec), pokračoval úsporný program, v sociální oblasti už se tolik neškrtalo, vláda dokonce uvažovala o tom, že některá dříve zavedená úsporná opatření zruší. Teď se vlastně konají předčasné volby, aniž by byla přímým důvodem ekonomická krize či nějaký výrazný tlak z řad veřejnosti či skandál. Na vině je „jen“ požadavek řecké ústavy na třípětinovou většinu pro zvolení prezidenta, kterou vládní koalice nedokázala shromáždit.

Volební kampaň je celkem vyhrocená. Syriza slibovala poměrně radikální kroky v ekonomické i politické oblasti. Její konkurenti se snaží v občanech vzbudit strach z toho, co bude, pokud Syriza vyhraje. Syriza možná i proto postupně mírnila svá původní prohlášení. Řekové byli vždy poměrně politicky angažovaní, politický systém byl do velké míry navázán na veřejnou sféru (úřady a podobně), které živily hodně lidí. Lidé rádi o politice diskutují a rádi dávají najevo svoje smýšlení. Proto je v zemi vidět hodně plakátů, vlajek, transparentů a projevů politických sympatií i odporu. Politická agitace probíhá například i na vysokých školách. To je třeba v České republice nemyslitelné.

R24: Jak se Řekové na tyto volby dívají? Co od nich čekají – když už jsou?

 Po dlouhé době může jít o volby, které vyhraje jiná strana než Nová Demokracie nebo PASOK, tedy dvě strany, které se desítky let střídaly u moci a které mají obě přímý podíl na rozhodnutích, jež vedla k hluboké krizi a zadlužení Řecka. Obecně se ale nedá říci, co Řekové od voleb očekávají. Záleží, do jaké skupiny patří, koho volí a zda a kde pracují. Předčasné volby přišly „z ničeho nic“, nevyplynuly z nějaké hluboké politické krize. Lidé 29. prosince zjistili, že půjdou k volbám. Takřka okamžitě odstartovala kampaň a najednou už se jde volit…

R24: Tou jinou stranou se jeví být Syriza. Čím si získala Řeky? A s čím se upínají k Alexisi Tsiprasovi?

Syriza si voliče získala několika faktory. Ano, jednak jde o charismatického předsedu Alexise Tsiprase, který sjednotil několik stran na levici. Je to čtyřicátník, což je změna oproti politikům, na které byli Řekové zvyklí. Je také dobrý řečník. Řada lidí se k Syrize logicky upírá, protože za předchozích vlád vedených jinými stranami přišla o perspektivy, o peníze, o práci. Rétorika Syrizy je bojovná. Slibuje jít proti těm, kteří jsou v očích řady voličů viníky situace Řecka – tedy Německu, potažmo celé EU a také bohatým lidem, kteří krátili daně. Syriza navíc existuje už deset let a postupně dostala šanci ukázat se například v komunální politice. Už to pro lidi není strana, pro kterou se nevyplatí hlasovat, protože dostane málo hlasů a neprosadí svůj program. V roce 2012 se ukázalo, že Syriza může zvítězit. Skončila o přibližně 3 procentní body druhá. Syrize také pomohla krize strany PASOK, která byla na levici v zemi dlouho hegemonem.

R24: Co očekávají Řekové, že se stane či zlepší po volbách?

Jak kdo. Řada lidí je politikou znechucena, takže neočekávají nic. Mají pocit, že politici jim nemohou pomoci, ať jsou z jakékoli strany. Voliči Syrizy určitě očekávají zmírnění úsporných opatření, navýšení objemu peněz na sociální výdaje a také poměrně tvrdý postoj vůči EU. Pokud ale Syriza nezíská absolutní většinu, bude těžko hledat partnera do koalice. Dle průzkumů druhá Nová Demokracie nepřipadá v úvahu. „To Potami“, středová populistická strana, která figuruje v průzkumech třetí, zase nesouhlasí s kroky proti EU, a na dalších místech jsou neonacisté ze Zlatého úsvitu a Komunistická strana, ta zatím spolupráci také odmítá.

V řeckém volebním systému hraje zásadní roli bonus 50 křesel pro vítěze voleb. Dále bude hodně záležet na tom, kolik malých stran se nedostane přes tříprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Váha bonusu bude samozřejmě jiná, pokud tuto hranici těsně překročí velký počet malých stran, nebo pokud se do parlamentu dostane jen několik málo velkých stran.

R24: Mohou tyto volby skutečně nastartovat odchod země z eurozóny? Potkává se obraz úmyslů a zájmů v místních médiích s tím, co se dozvídáme v západní Evropě?

Podle mě je to velmi nepravděpodobné. EU, což vnímá i většina západních médií, má zájem na tom, aby Řecko v eurozóně zůstalo. Jednak musí z pohledu EU splácet dluhy a druhak by jeho odchod z eurozóny mohl vrátit na finanční trhy nestabilitu. Většina Řeků si podle mě ani neumí představit důsledky odchodu z EU, stejně jako ty důsledky nemůžeme odhadnout do detailu ani my ostatní. Někteří Řekové by odchod z EU uvítali, jiní ne. Větší hněv však řada Řeků směřuje spíše na Německo, než na celou EU.

ŘECKÁ KRIZE – sledujeme

R24: Opět se dostáváme k nelibosti vůči Německu, Němcům. Z čeho žije v dnešní řecké společnosti? Ještě z války? Z přísného postoje Němců vůči pomoci Řecku?

V řadě Řeků je negativní smýšlení o Německu zakořeněno už z dob druhé světové války, nicméně mladší generace vnímá Německo spíše jako někoho, kdo na krizi, která Řecko tak tvrdě zasáhla, ještě nakonec vydělal a upevnil si svoji mocenskou pozici. Německo pro Řeky v tomto případě ale reprezentuje celou Evropskou unii. Němce vnímají jako někoho, kdo kdyby chtěl, tak jim může více pomoci, může se angažovat ve zmírnění podmínek záchranných programů a podobně. Pokud by nejsilnější a ekonomicky úspěšnou zemí eurozóny bylo Španělsko, tak by Řekové podle mě to samé cítili ke Španělům. Pouze s tím rozdílem, že v takovém případě by tam nebyla ona zkušenost ze světové války. Ostatně v současném Německu žijí miliony Řeků a jejich potomků.

R24: Jak vleklá krize změnila běžný život v zemi, v ulicích?

V Řecku byla po začátku krize naprosto viditelná frustrace lidí. Dříve usměvaví Řekové byli ve velké míře najednou zamlklí, zamračení a viditelně nervózní. Do jisté míry to přetrvává doteď. Samozřejmě, že v zemi už je vidět i pokles investic do veřejných prostranství: rozbité chodníky, lavičky v parcích, neopravované silnice, chátrající domy. Je hodně zavřených obchodů. V Řecku fungovalo opravdu hodně malých obchodů s módou, kaváren, pekáren, opraven obuvi, kadeřnictví, restaurací. A hodně z nich muselo zavřít.

R24: Při jakékoli z cest do země si nelze nevšimnout veřejně projevovaného naladění proti Evropské unii: antievropské nápisy, prostřílené vlajky ‚financováno z fondů EU‘… Jak vnímáte celkový přístup Řeků k Evropské unii?

Řekové vždy rádi vyjadřovali své názory veřejně, včetně těch politických. Všemožné nápisy na zdech, plakáty a podobně k tomu prostě patří, v Řecku to tak bylo vždy. Samozřejmě nálada vůči EU a zejména k Německu není v Řecku v současnosti příznivá, na druhou stranu z EU do Řecka přijíždí hodně turistů, turismus Řecko živí a například odchod země z Schengenu by mohl některé turisty odradit. To si mnozí Řekové dobře uvědomují…

R24: Jak běžní Řekové pociťují dohody se zahraničními věřiteli, peníze za reformy?

Škrty byly poměrně drastické. Pocítili je úplně všichni. Rostly daně a to jak DPH, tak spotřební daně či daně z příjmu a nemovitostí. Země má například mnohem dražší pohonné hmoty než zbytek Evropy. Škrtaly se důchody, sociální dávky a hlavně mnoho lidí přišlo o práci. Nepříjemný pro Řecko je hromadný odchod mladých a vzdělaných lidí. Absolventi vysokých škol, lidé, kteří mají chuť se rozvíjet a potenciál, ze země odcházejí po statisících, protože nemohou najít práci. To je problém pro budoucnost země. S dohodami se zahraničními věřiteli samozřejmě Řekové většinou nesouhlasí. Takřka každému se kvůli krizi a následným pokusům o její řešení zhoršila životní úroveň.

R24: Kam se země v očích Řeků za dobu členství v EU posunula pozitivně a případně naopak?

Řekové se v celkovém názoru na EU samozřejmě rozhodují podle posledního vývoje, nicméně je fakt, že hlavně v letech po vstupu země do EU přiteklo do země hodně evropských dotací a v řadě oblastí to pomohlo nastartovat rozvoj. Země se postupně přestala tolik spoléhat na zemědělství. Peníze z EU byly hodně vidět například na dopravní infrastruktuře, dálniční síti. Rezervy má Řecko naopak v průmyslu – hodně se spoléhalo na služby – turistiku, drobné podnikání, obchod. Mnoho se toho v současném Řecku nevyrábí.

R24: Co pohled na ekonomiku? Čekají Řekové vzestup?

Bude hodně záležet na výsledku voleb. Každopádně v dlouhodobém horizontu se ekonomická situace země podle mě určitě zlepší. Vzpomeňte si na Argentinu. Deset let po bankrotu byla zpátky v původní kondici. Pro Řecko je klíčové, aby získalo zpět důvěru trhů, mohlo si půjčovat za sazby obvyklé v EU a aby dokázalo vytvářet pracovní místa a vybírat efektivně daně. Řada Řeků si hodně slibuje od ložisek ropy a zemního plynu, jejichž průzkum se v souvislosti s krizí nastartoval. Peníze z fosilních paliv by mohly Řecku pomoci, nicméně zatím není jisté, kolik zásob plynu a ropy země vlastně má a kdy by mohla začít ve velkém těžit.

R24: Trochu odbočme od čísel. Přispěla nějak krize k utužení vztahů v rodinách, mezi generacemi?

Určitě přispěla. Široká rodina měla vždy v Řecku velký význam, teď se to ještě posiluje. Lidem ani nic jiného nezbývá, pomáhají si navzájem, například se stěhují do jednoho bytu či domu, aby ušetřili na nájmu. Co se týče důchodců, tak tam ale funguje solidarita opačně, než byste možná čekal. Důchodci od státu peníze vždy dostanou, i když méně než dřív. Jsou to tedy oni, kdo pomáhají mladším členům rodiny, kteří nemohou najít práci.

Janis ALIAPULIOS je editorem Studia ZET na rádiu BBC, který situaci v Řecku dlouhodobě sleduje. Vystudoval VŠE, obor mezinárodní obchod. Rád čte a sportuje, hrál například extraligu házené za Duklu Praha. 

Newsletter