Fed zvýšil sazby o 25 bodů, naznačil možný konec navyšování. Sazby letos snižovat nechce, trh mu nevěří. Americké výnosy klesly, dolar oslabil nad 1,0900 za euro. Procyklické měny se slabším dolarem zpevnily.

Rozjel Fed nové QE, nebo ne?

Zdroj: Depositphotos

Objevují se názory, že dodávka likvidity, kterou Fed aktuálně poskytuje americkým bankám, je kvantitativní uvolňování (QE), resp. nějaká jeho forma. Sám Fed uvádí, že program Bank Term Funding Program (BTFP) poskytuje půjčky. Samo o sobě platí, že půjčka není QE, jelikož QE je forma nákupu, forma swapu aktiv, konkrétně dluhopisu za likviditu.

V rámci BTFP se děje následující. Banka, která potřebuje likviditu, dojde za Fedem a požádá ho o půjčku. Jako kolaterál poskytne např. státní dluhopisy, které drží ve svém portfoliu. Fed bondy ocení podle jejich jmenovité, nikoliv aktuální tržní ceny (specifikum BTFP). Poté poskytne likviditu v hodnotě oceněných dluhopisů. Banka získá likviditu, k přesunu cenných papírů do Fedu nedochází. K tomu by došlo pouze tehdy, pokud by banka půjčku nebyla schopna splatit. Ostatně, to je podstata kolaterálu. Kolaterál se mimo jiné nepřeceňuje, od začátku do konce se řídíme pouze cenou par.

Získaná půjčka navýší bance bilanci, stejně tak Fedu. Jakmile uběhne její splatnost, banka likviditu vrací + úrok. Tehdy se bance bilance sníží, stejně tak i Fedu. Sledujeme-li souhrnný ukazatel rezerv amerického bankovního sektoru, při poskytnutí půjčky vzrostou, jelikož ona konkrétní banka je součástí bankovního systému. Jakmile je půjčka splacena, rezervy klesnou, dokonce více, než původně narostly. Půjčka totiž není bezúročná.

Rozdíl oproti QE spočítá v tom, že jde cílený program, mohou jej využít pouze banky. QE jakožto nákup aktiv je plošný, prodávat mohou i nebankovní subjekty. Kdo chce Fedu prodat, prodá. QE funguje jako program doplnění snížení sazeb. Fed totiž snížením Fed Funds Rate ovlivní pouze krátký konec výnosové křivky. Střední část, potažmo delší, ovlivní až nákupy dluhopisů. Celkově tak dojde k poklesu výnosové křivky, a tím k uvolnění podmínek financování.

Fed skrze QE stahuje dluhopisy a snižuje duraci. Dluhopisy si nechává v bilanci a čeká, než dojdou do splatnosti. Dodatečná likvidita zůstává mezi bankami (ke snižování dochází až s QT). Existuje varianta QE, ke které loni v září přistoupila Bank of England. Rozbuškou byla situace na dluhopisovém trhu.

Kombinace zpřísňování měnové politiky a rozpočtového návrhu Liz Trussové vyvolala silný výprodej na dluhopisovém trhu. To byl problém zejména pro penzijní fondy, které v portfoliu držely přes úrokové swapy zajištěné dluhopisy delších splatností. Pokles jejich ceny si vyžádal dodatečný kolaterál, který musely fondy sehnat. Nabízel se prodej držených aktiv (mimo bondy), to by však mohlo znamenat další narušení celkové finanční stability. Bank of England se tak rozhodla zasáhnout intervenčním QE, které mělo za úkol stabilizovat trh dluhopisů a snížit jeho volatilitu. Opět šlo o plošné, nikoliv cílené, nákupy. Bank of England si nakoupené bondy nechala v portfoliu několik týdnů a poté je začala postupně rozprodávat.

Zdroj: Fed, Bloomberg, Reuters

Newsletter