Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Rozpočet? Hezké číslo není o výběru daní, reagují ekonomové

Schodek státního rozpočtu pod 30 miliardami korun ke konci listopadu vypadá na první pohled ohromující. Tuzemští ekonomové ale nabízejí pohled pod pokličku a upozorňují, že číslo není o výběru daní, ale o růstu ekonomiky a čerpání eurofondů a skrývá i nemalé utrácení státu na konci roku. Celoroční schodek tak vůči listopadovému číslu může nepříjemně překvapit. 

„Listopadová data k rozpočtovému plnění ukazují na meziročně zvýšený objem daňového výběru, který ovšem není tak výrazný, aby bylo možno hovořit o zlepšení daňového výběru jako takového. Zvýšený objem daňového výběru lze totiž v jeho úplnosti zdůvodnit poměrně razantním růstem tuzemského hospodářství. Ministerstvo financí sice správně uvádí, že jde o nejlepší výsledek od roku 2008, ale uplynulá léta přece jenom byla poznamenána dopady světové finanční krize a z ní pramenících recesí. Nyní je česká ekonomika jedním z nejrychleji rostoucích hospodářství vyspělého světa v meziročním vyjádření,“ reaguje hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. 

Současný růst tuzemské ekonomiky by se podle Kovandy měl výrazněji promítat do daňového inkasa i do plnění rozpočtu, pokud bychom opravdu měli hovořit o nepochybném zefektivňování samotných mechanismů daňového výběru. „Nezapomeňme také, že tuzemským veřejným financím letos výrazně pomáhají příjmy z dočerpávaných eurofondů. Konečný verdikt o zlepšování či nezlepšování daňového výběru bude být moci vyřčen až po skončení letošního roku, avšak zatím se zdá, že příznivé efekty v plnění rozpočtu má letos na svědomí spíše velice solidní ekonomický růst než zefektivnění daňového výběru,“ reaguje Kovanda.

„Na první pohled se jedná o příznivé číslo, nejlepší od roku 2008. Bližší pohled na příjmy a výdaje ale odhaluje, že se stát snaží ke konci roku co nejvíce utrácet. Na straně výdajů totiž oproti říjnu došlo k poměrně prudkému růstu neinvestičních transferů (příspěvků a dotací) podnikům a státním fondům včetně Státního zemědělského intervenčního fondu. Rostly také kapitálové výdaje; tyto zmíněné položky souvisí do velké míry se snahou státu vyčerpat co nejvíce prostředků z fondů EU,“ upozorňuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal. „A právě další příliv evropských peněz omezil prohloubení rozpočtového schodku. V listopadu totiž z EU přiteklo dalších 13 miliard korun,“ dodal. 

Na základě dnešních údajů Dřímal odhaduje, že by konečný schodek rozpočtu mohl dosáhnout zhruba 50 miliard korun. „Poměr celkového deficitu veřejných financí, který zahrnuje i další veřejné subjekty, se však velmi pravděpodobně nepříznivě projeví (mimo jiné) problém v EGAPu. Poměr schodku veřejných financí k HDP by tak měl podle našich odhadů dosáhnout 1,8 %, což představuje jen minimální zlepšení oproti loňským 1,9 % HDP,“ předpovídá pro celý rok 2015.

„Nejnižší listopadový schodek státního rozpočtu od roku 2008 koresponduje s nejlepším stavem české ekonomiky za stejné období. Příjmovou situaci státu výrazně zlepšuje čerpání dotací z EU, jejichž objem překročil loňskou skutečnost již o 56.5 mld Kč. Mimořádné příjmy ovšem inkasuje stát i z daní, a to převážně díky silnému ekonomickému růstu. Druhým důvodem téhož je, že se velkoobchod opět začal zásobovat tabákovými kolky, takže spotřební daň z tabáku vynesla letos státu proti loňsku již o 5.7 mld korun víc,“ shrnuje ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.

Prosinec podle Sobíška na příznivém saldu státního rozpočtu mnoho nezmění. „Není nereálné uvažovat, že bude za celý rok stát hospodařit s  50-miliardovým, tedy polovičním schodkem proti schválenému rozpočtu,“ vyslovuje i on odhad shodný s KB.

„Kdybychom měli nezávislý rozpočtový orgán předpokládaný dosud neschválenou finanční ústavou, nejspíš by si od něj politici vyslechli důrazné varování, aby mimořádné příjmy letošního roku nerozpustili v dalších letech do trvalého zvýšení výdajů. Takové varování nedávno přišlo od rozpočtového orgánu Irska, jehož ekonomika letos rovněž exceluje. Na Irsko ovšem tvrději než v tuzemsku dopadla ekonomická krize v letech 2009-2011, takže má obyvatelstvo zakódováno, že by i státní kasa měla v dobrých dobách pamatovat na horší časy,“ upozorňuje Sobíšek.

 

 

Newsletter