Ruský rubl dnes opět posouvá rekordní minima a blíží se na dosah úrovně, kterou tamní centrální banka určila jako rozhodující pro to, aby znovu domácí měnu podpořila devizovými intervencemi. Rubl dnes vůči koši dolarů a eur oslabuje o procento na 44,3117. Měnová autorita dříve uvedla, že dosažení hladiny 44,40 pro ni bude důvodem k nákupu rublů na devizovém trhu.
Ruská měna dále oslabila z úrovní z poloviny září, kdy vůči americkému dolaru obchodovala až na 38,69 a vůči euru na 50,03.
Poslední intervence ruské centrální banky sahají do letošního května a na podporu ruské ekonomiky, strádající v důsledku západních intervencí, vynaložila již celkem nejméně 40 miliard dolarů, uvádí Bloomberg. Březnová anexe Ukrajiny Ruskem si vyžádala sankce ze strany EU i USA, potažmo masivní odchod investorů ze země. Ruskému korporátnímu sektoru nyní podle odhadů Morgan Stanley chybí 35 mld. USD ke splacení celkového dluhu do konce roku, přičemž část je splatná do konce září, tedy naposledy zítra.
„Trh již není daleko paniky. Přízrak zahraničních finančních závazků splatných v září a prosinci je nejvíce citovaným faktorem negativně dopadajícím na rubl,“ komentuje hlavní ekonom ING v Moskvě Dmitrij Polevoj, podle něhož sestup na obávanou úroveň 44,40 rozhodně není nereálný.
Samostatně vůči dolaru je dnes rubl o 0,9 procenta slabší na úrovni 39,5290 (příslušný graf ve fotogalerii k článku). Ztráta vůči americké měně za toto čtvrtletí se tak šplhá na 14 procent, což je nejhorší výsledek mezi globálními měnami sledovanými agenturou Bloomberg. Vůči euru dnes rubl slábne o více než procento na 50,1645.
S poklesem měny slábnou i vládní dluhopisy. Výnos u těch desetiletých dnes rostl o 6 bps na 9,38 procenta. Určitá averze vůči ruským aktivům je patrná i na akciovém trhu – tamní index RTS dneškem od června kumulativně ztrácí již 20 % a z technického pohledu tak vstupuje do medvědího trhu.
Ruský devizový trh pociťuje v poslední době vlivem západních sankcí vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi nedostatek deviz, protože sankce omezily přístup velkých bank a ropných společností k zahraničnímu kapitálu. Centrální banka v červenci sdělila, že je připravena poskytnout zasaženým bankám dodatečnou peněžení likviditu. V září oznámila, že zahajuje jednodenní swapové operace, v nichž bude bankám měnit rubly za dolary, s cílem zvýšit krátkodobou likviditu bankovního sektoru. Kreml (dle vládního webu) doporučil centrální bance prodloužit dobu trvání těchto podpůrných opatření a to z jednoho až dvou dnů na rok. Centrální bankéři by navíc podle vlády měli zvážit přímé refinancování úvěrů v zahraničních měnách.
