Pád rublu je předzvěstí pravděpodobně hluboké recese ruské ekonomiky. Ačkoli se zatím dopady rusko-ukrajinského konfliktu do čísel za tuzemský zahraniční obchod nijak zásadně nepromítly, je jasné, že k tomu při pokračujícím současném vývoji dojde. Oslaben bude i vzájemný obchod Ruska a Německa a Ruska a zemí eurozóny, což bude mít zprostředkovaně rovněž záporný vliv na český zahraniční obchod.
Rubl letos padl o 140 %. Centrální banka na trhu: 66, 61, 70, 78, 71…
Tuzemská ekonomika však roste v průběhu roku stále zřetelněji díky domácí poptávce, role zahraničního obchodu již není tak určující, jako byla například při krátkodechém oživení v roce 2011. Nedomníváme se proto, že předpokládatelná poměrně hluboká ruská recese sama sobě a se ze svými bezprostředními dopady zvrátí současný trend české ekonomiky, který charakterizuje pozvolné oživování, při stále větší rolí domácí poptávky. Rusko navzdory růstu svého významu pro český zahraniční obchod v posledních letech stále nepatří k těm úplně největším odbytištím tuzemského vývozu typu Německa či dalších sousedních zemí. Hospodářský růst ČR však pochopitelně bude tlumenější, než by byl bez rusko-ukrajinského konfliktu a všech jeho dopadů.
Na druhou stranu klesající cena ropy (což je faktor, který významně přispívá ke zhoršení ruských ekonomických podmínek a jistě se významně podepisuje i na pádu rublu) představuje pro českou ekonomiku spíše pozitivní šok, který by mohl podnítit jak tuzemskou průmyslovou produkci, tak spotřebu obyvatelstva. V tomto smyslu bude tento faktor působit proti negativnímu vlivu, která má na Rusko a přeneseně tedy i na tuzemský zahraniční obchod.
