Čína a Rusko se zavázaly k posílení bilaterální vojenské spolupráce a pořádání společných námořních cvičení. Jedná se o reakci proti vojenskému vlivu USA v asijsko-pacifickém regionu a jak upozorňuje deník Financial Times, stále hlasitěji se projevují varování před blížící se novou studenou válku.
Během návštěvy v Pekingu, kde se setkal se svým čínským protějškem a premiérem Li Kche-čchiangem, ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že obě strany vyjádřily své znepokojení nad snahou USA posílit svůj vojensko-politický vliv v asijsko-pacifickém regionu. „Naše spolupráce ve vojenských oblastech má velký potenciál a ruská strana je připravena ji rozvíjet skrze široké spektrum oblastí,“ řekl Šojgu. „Vznik kolektivního regionálního bezpečnostního systému je nyní primárním cílem našeho společného úsilí.“
Ruská delegace také vykreslila podobnost mezi probíhajícími prodemokratickými demonstracemi v Hongkongu a takzvanými „barevnými revolucemi“ v bývalých sovětských státech, včetně Ukrajiny. Za jejich vznik nese hlavní podíl viny, podle Číny a Ruska, USA a jejich spojenci. Slova náměstka ruského ministra obrany dokonce naznačila, že Rusko by bylo ochotno pomoci Pekingu řešit protesty v Hongkongu.
„Vzali jsme na vědomí události, které se v poslední době konaly v Hongkongu, a uznali jsme, že ani jedna země se nemůže cítit dostatečně chráněna před barevnými revolucemi,“ řekl náměstek Antonov podle ruských státních médií. „Jsme přesvědčeni, že Rusko a Čína by měly spolupracovat, proti této nové výzvě, za účelem dosažení bezpečnosti našich států.“
Obě strany se rozhodly uspořádat společné námořní cvičení, jejich čtvrté v posledních několika letech, na jaře příštího roku ve Středomoří. Zatímco boje na východní Ukrajině zesilují a ruští sousedé jsou ohrožováni rostoucí agresivitou Moskvy, Peking označil čínsko-ruské vztahy za nejlepší, co kdy byly, vykresluje situaci FT.
Současná situace v Evropě přiměla bývalého sovětského vůdce Michaila Gobračova k vydání prohlášení, že svět se nachází na pokraji nové studené války. Podobná slova byla slyšet z v úterý od představitelů Běloruska. Tváří v tvář vyhlídce nových sankcí, se ruský prezident Vladimir Putin snaží přiblížit Číně a prokázat tak, že má ekonomické a strategické možnosti a není tedy v rámci globální scény zcela izolován.
Přes všechny zvěsti o užších vojenských vazbách a společných cvičeních, však Rusko dosud odmítá prodat do Číny svoji nejmodernější vojenskou techniku. Peking se snaží vyvážit užší vazby na Moskvu větší spoluprací s USA a jejich spojenci, zatímco Putin se snaží posílit vztahy s Tokiem, čínským nepřítelem číslo jedna z dob druhé světové války.
Dokonce i ve chvíli, kdy došlo k setkání ruského ministra obrany s jeho čínským protějškem Chang Wanquanem, byli zástupci Čínské komunistické strany na oficiální návštěvě ve Finsku, jež se staví silně opozičně k jakýmkoli signálům ruských zásahů na Ukrajině. Současně došlo v Kremlu k setkání Putina se zástupci Severní Koreje, přičemž se spekuluje, že Kim Čong-un plánuje na svoji první zahraniční návštěvu vyrazit do Ruska, spíše než do Číny, která je tradičním spojencem jeho země. Podle čínských zdrojů uvázly vazby mezi Pchongjangem a Pekingem na bodu mrazu, zejména po vykonání popravy Čong-unova strýce Jang Song Thaeka, který byl vnímán jako hlavní kontaktní osoba Číny v zemi.
