Úderem silvestrovské půlnoci a nástupem Nového roku začíná fungovat Euroasijská hospodářská unie (EAHU), propojující hospodářský prostor Běloruska, Ruska, Kazachstánu, Arménie a zanedlouho snad i Kyrgyzstánu. Uvedení integrační myšlenky ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho spojenců do praxe však zřejmě budou bránit nejen novoroční prázdniny, které v postsovětských zemích tradičně zabírají první lednovou dekádu.
Projekt euroasijské integrace je otevřen pro kterýkoli stát na východ i západ od Ruska, ujistil před týdnem Putin na summitu EAHU v Moskvě. Veškeré problémy stojící v cestě novému hospodářskému svazku byly podle šéfa Kremlu kompromisně vyřešeny.
Formální začátek existence EAHU od 1. ledna 2015 je zároveň vstupem do vyšších etap integrace, předpověděl ruský prezident. Mezi zájemci o spolupráci zmínil Vietnam, Turecko, Indii a Izrael. Zónu volného obchodu, která je základem hospodářských styků členských států EAHU, hodlá Rusko vytvořit i se středoasijským Uzbekistánem.
Avšak i Putinovi nejbližší spojenci, běloruský prezident Alexandr Lukašenko a kazašský vládce Nursultan Nazarbajev, si čas od času a více či méně hlasitě stěžují, že navzdory uzavřeným dohodám a řadu let existující celní unii se dosud nepodařilo umožnit skutečně volný pohyb zboží mezi „bratrskými státy“.
Naposledy spory mezi Minskem a Moskvou ohledně reexportu zakázaného západního zboží přes Bělorusko do Ruska vedly dokonce k zákazům dovozu běloruského masa a mléka do Ruska a k obnovení celních kontrol na hranicích obou zemí, které z formálního hlediska tvoří jedno „svazové soustátí“.
Arménie, která si pod tlakem sporu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach a nutnosti ruského spojenectví raději rozmyslela přidružení k Evropské unie a přistoupila k EAHU, zase nemá s ostatními členskými státy spolku společnou hranici.
Za klíčovou zemí pro budoucí hospodářskou integraci postsovětského prostoru byla donedávna považována Ukrajina. Únorový převrat, při němž byl v Kyjevě svržen proruský prezident Viktor Janukovyč, ale plány Kremlu zmařil. Nové ukrajinské vedení uzavřelo asociační smlouvu s Evropskou unií a otevřeně vyjádřilo zájem o členství v EU i v NATO. Orientace na hospodářskou integraci s Evropou je ale podle Moskvy neslučitelná s výhodami otevřeného přístupu na postsovětský trh.
Kyjev, Tbilisi a Kišiněv letos podepsaly asociační dohody s EU, na což Moskva reagovala odvetnými ekonomickými kroky, zejména proti Ukrajině, ale i proti Moldavsku, jehož některé produkty zakázala dovážet.
To ale nebrání šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi hlásat, že Rusko nemá zájem o „primitivní konfrontaci“ se Západem a usiluje o „integraci integrací“ mezi EU a EAHU s perspektivou „společného hospodářského a humanitního prostoru od Atlantiku po Tichý oceán“.
Smlouvu o vzniku EAHU podepsali prezidenti Ruska, Kazachstánu a Běloruska v kazašské metropoli Astaně 29. května 2014. V říjnu se na summitu postsovětského Společenství nezávislých států k unii připojila Arménie. Fungovat má EAHU od dnešního dne a v květnu se má k uskupení připojit Kyrgyzstán.
Smlouva předpokládá celní unii, která funguje již od roku 2010, volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil a koordinaci rozvoje klíčových hospodářských sektorů. Zavedení jednotné měny a vytvoření jednotného energetického trhu zatím pakt nepředpokládá.
Jednotný euroasijský trh s více než 170 miliony obyvatel má podle zakladatelů být po Evropské unii, Spojených státech a Číně dalším centrem světové ekonomiky. Celkový hrubý domácí produkt čtyř integrovaných ekonomik přesahuje čtyři biliony dolarů. Klíčovou roli v novém uskupení bude hrát podle očekávání Rusko.
„Ekonomický přínos vidět není, ale za vše platí Rusko,“ postěžoval si internetový list Gazeta.ru, podle kterého se rozšířením EAHU o další chudé postsovětské státy účet za integraci ještě zhorší.
