Nad Ruskem se vznáší další strašák uvalení sankcí ze strany západních mocností. Momentálně je nejvíce skloňováno vyloučení ze Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT). Rusko na tuto informaci zareagovalo téměř okamžitě. Styl, jakým se této hrozbě euroasijská mocnost postavila, byl razantní a nekompromisní.
Ruský premiér Dimitrij Medvěděv na tuto západní pohrůžku opáčil: „Počkáme a uvidíme, co se stane. Pokud však bude takové rozhodnutí odsouhlaseno, upozorňuji, že naše ekonomická i jakákoliv jiná reakce nebude ničím omezena“, přepisuje jeho slova z úterního prohlášení magazín Forbes.
Už od minulého jara, kdy Brusel společně s Washingtonem projednával první vlnu sankcí, se Rusko kolem sebe ohání výhrůžkami o tvrdých odvetných opatření. Od slov přešlo k činům v létě 2014, když Evropská unie společně se Spojenými státy přistoupily k prvním hospodářským omezením. Rusko tehdy na západní sankce zaměřené na energetický a finanční sektor a možnosti financování ruských společností odpovědělo zákazem dovozu potravin z obou regionů.
Omezení v rámci systému SWIFT však není úplnou novinkou na scéně. Již v srpnu 2014 na britský popud projednávala EU vyřazení Ruska ze systému mezibankovní telekomunikace. Tehdy však návrh ztroskotal na nejednotnosti zemí Unie. Představitelé ruské centrální banky se tenkrát kasali tím, že nebude problém vytvořit si vlastní mezibankovní platformu pro komunikaci mezi jednotlivými bankovními domy, avšak někteří zástupci ruských bank jejich optimismus tolik nesdílí. Například Andrej Kostin, generální ředitel ruské banky VTB, přirovnal na setkání Světového ekonomického fóra v Davosu vyloučení Ruska ze SWIFTu k situaci na pokraji vyhlášení války.
I přes evidentní vážnost navrhovaného kroku má Rusko stále jedno eso v rukávu. Tím je ruský energetický gigant Gazprom, který je důležitým dodavatelem zemního plynu do Evropy. Pokud by byly ruské banky ze SWIFTu vyloučeny, mohlo by dojít i na zastavení dodávek plynu, což by pro některé evropské země, obzvláště pro Ukrajinu, nebylo nikterak žádoucí.
Gazprom: Ukrajina dluží za ruský plyn 2,4 mld. dolarů
Samotný systém SWIFT funguje de facto jako prostředek telekomunikace a platebního styku mezi bankami a jinými finančními i nefinančními společnostmi. Ročně přes SWIFT projde zhruba 1,8 bil. transakcí pocházející od 10 500 organizací z 214 zemí světa. V souvislosti s nedávným vyhrocením rusko-ukrajinského konfliktu, kdy došlo na ostřelování ukrajinského města Mariupol, se možnost odstřihnutí Ruska od mezinárodního platebního systému jeví jako jedna z doposud nejzávažnějších sankčních možností s dalekosáhlým dopadem.
